Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne

Tento zatykač byl vydán ve čtvrtek v souvislosti s podezřením na válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, které měl Netanjahu spáchat v rámci konfliktu v Gaze. Netanjahu označil rozhodnutí ICC za "pobuřující" a v rozporu s právem Izraele na obranu. V reakci na Orbánovu nabídku izraelský premiér vyjádřil vděk za "jasné morální poselství", které Maďarsko tímto krokem vysílá.

Mezinárodní trestní soud, jehož sídlo se nachází v Haagu, vydal zatykače kromě Netanjahua také na bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a vůdce vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa. Tito tři muži jsou obviněni z válečných zločinů v souvislosti s útoky na Gazu.

Viktor Orbán ve svém prohlášení zdůraznil, že by pozval Netanjahua na návštěvu Maďarska a zaručil mu, že zatykač nebude na jeho území vymáhán. Je třeba dodat, že Maďarsko je smluvní stranou Římského statutu ICC, což znamená, že podle mezinárodního práva má povinnost zatknout osoby, proti kterým je vydán zatykač, pokud vstoupí na jeho území. 

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua označila rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o vydání zatykače za „absurdní a falešné lži“ a za „antisemitské“. UVedl to server The Guardian.

Ve svém prvním vyjádření na rozhodnutí ICC Netanjahuova kancelář uvedla, že tato tvrzení kategoricky odmítá. Podobně reagoval i bývalý ministr obrany Yoav Gallant, na kterého byl rovněž vydán zatykač.

Netanjahuova kancelář zdůraznila, že Izrael „nepodlehne tlaku, nenechá se zastrašit a neustoupí“, dokud nebudou podle ní splněny všechny válečné cíle země.

Soudní komora ICC ve svém jednomyslném rozhodnutí napsala, že „existují rozumné důvody se domnívat, že obě osoby úmyslně a vědomě připravily civilní obyvatelstvo v Gaze o prostředky nezbytné k přežití, včetně potravin, vody, léků, lékařských potřeb, paliva a elektřiny“.

To potvrzuje i nejnovější zjištění OSN, podle kterého byla v Pásmu Gazy zdecimována potravinářská produkce. 70 % zemědělské půdy bylo zničeno a 90 % dobytka zahynulo, uvedl server The Guardian.

Tato zjištění byla zveřejněna minulý týden Reinem Paulsenem, ředitelem Kanceláře pro mimořádné situace a odolnost Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Paulsen uvedl, že místní potravinářská produkce byla „zdecimována“.

Faraj Jarudat, zemědělec z oblasti severní Gazy, popsal devastaci svého majetku: „Naše farma byla srovnána se zemí, stejně jako domovy mých dětí. Zvířata uhynula buď hlady, nebo byla zabita.“

Další farmář, Ismael al-Rahal, uvedl, že z původních 65 ovcí mu zůstalo jen několik. Přesuny v rámci Gazy mu znemožnily zachovat stádo, zatímco ceny potravin prudce vzrostly. Mnohé rodiny si nyní nemohou dovolit ani základní potraviny.

Konflikt, který začal 7. října 2023 po překvapivém útoku Hamásu, zanechal více než 44 000 mrtvých v Gaze, z nichž 70 % tvoří ženy a děti, uvádí místní úřady. Na izraelské straně zahynulo při útoku přibližně 1 200 lidí, včetně civilistů, a dalších 250 bylo uneseno.

Izraelská vláda opakovaně popřela obvinění, že cílem je učinit Gazu neobyvatelnou, a tvrdí, že odhady OSN o hladu jsou přehnané a založené na neúplných údajích. Navzdory mezinárodnímu tlaku však humanitární pomoc přichází do Gazy jen omezeně, což situaci dále zhoršuje.

Budoucnost zůstává nejistá, zatímco zemědělci a rybáři v Gaze se snaží přežít uprostřed „apokalyptické“ devastace svého domova.