Finanční štít pro Maďarsko? Orbán v boji proti EU sází na Trumpa

Podle místních médií Orbán prohlásil, že „některé bruselské nástroje, které by mohly být použity proti Maďarsku, lze nyní považovat za neúčinné“. Dále dodal, že představa, že by „maďarská ekonomika mohla být uškrcena z finanční strany, může být nyní zapomenuta“, protože tuto situaci „vyřešili s Američany“. Tato prohlášení odkazují na zmrazené fondy EU, které jsou Maďarsku zadržovány kvůli obavám z narušování zásad právního státu.

Orbán čelí po 15 letech ve vedení země možné porážce v národních volbách, které se mají konat příští jaro. Vidina finanční pomoci z Washingtonu tak nápadně připomíná nedávný krok Trumpa, kterým zachránil jiného ideologického spojence, prezidenta Javiera Mileie v Argentině. Orbánovy narážky na americkou pomoc vyvolaly okamžité dotazy u Pétera Magyara, lídra maďarské opozice, který momentálně vede před Orbánovou stranou Fidesz v průzkumech.

Magyar ve svém příspěvku na sociálních sítích požadoval vědět, proč byl „finanční štít“ nutný a zda Maďarsku hrozí téměř státní bankrot. Dále se ptal, na co by Orbán utratil biliony forintů z amerických půjček a proč zadlužuje občany, místo aby zajistil 8 bilionů forintů z fondů EU, které Maďarům náleží. V dalším prohlášení dodal: „Proč Orbán tajně vyjednal obrovský záchranný balíček?“

Maďarský server Válasz Online uvedl, že Trump a Orbán se mohli zavázat k měnovému swapu mezi centrálními bankami obou zemí. To by bylo podobné dohodě o stabilizaci směnného kurzu v hodnotě 20 miliard dolarů, kterou Argentina uzavřela s USA. Šlo by tedy v podstatě o záchranný balíček pro Budapešť.

Pokud by se tato pomoc potvrdila, bylo by to podruhé, co Trump finančně podpořil pravicového spojence před klíčovými volbami. První intervence byla v Argentině, kde bylo součástí pomoci přímé nákupy argentinských pesos a měnový swap, který poskytl Buenos Aires přístup k dolarům.

Existují však rozdíly, které činí maďarsko-americké ujednání obtížněji pochopitelné. Maďarská centrální banka nemá dohodu o dolarovém swapu s americkým Federálním rezervním systémem (Fed), ani Maďarsko nemá s Fedem formální finanční podporu pro případ rozpočtové katastrofy. Naopak má swapovou dohodu pro eura s Evropskou centrální bankou (ECB) a v případě potřeby by se mohlo obrátit na Mezinárodní měnový fond (MMF).

Ekonomická situace Maďarska je v porovnání s Argentinou v mnohem lepším stavu a země záchranný balíček ve skutečnosti nepotřebuje. Přestože Maďarsko, podobně jako mnoho jiných zemí EU, čelí slabému růstu, hlavní hrozba pro jeho finanční stabilitu pramení z možného odcizení od Evropské unie kvůli sporům o právní stát.

Zásah USA v Argentině byl pro prezidenta Mileie politicky úspěšný. Jeho strana dosáhla v nedávných doplňovacích volbách rozhodujícího vítězství, což mu umožnilo pokračovat v radikálních ekonomických reformách. Trump záchranný balíček pro Argentinu obhajoval tím, že se jednalo o snahu čelit rostoucímu vlivu Číny a znovu potvrdit americkou ekonomickou sílu na západní polokouli, přirovnal to k „ekonomické Monroeově doktríně“.

Vztahy Trumpa s Budapeští a Buenos Aires ukazují jasné paralely a snahu podpořit klíčové partnery v regionech, kde mnoho lídrů není přirozenými spojenci s jeho politickou agendou. Bílý dům se také postavil na Orbánovu stranu ohledně odmítnutí zastavit nákupy ruské ropy. Po setkání s Trumpem Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí na ruskou energetiku na jeden rok. Další finanční podpora z Washingtonu by mohla Orbána, který je častým trnem v oku Bruselu, povzbudit k ještě silnějším anti-bruselským postojům.