Americká armáda snížila svůj kontingent v Afghánistánu na 2500 vojáků. Stahovala je podle agentury AP zřejmě v rozporu se zákonem o obranném rozpočtu, který prezident Donald Trump v prosinci vetoval, ale Kongres ho pak přehlasoval.
USA se v loňské dohodě s radikálním hnutím Tálibán zavázaly, že do letošního května z Afghánistánu stáhnou všechny své vojáky výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Trump v listopadu slíbil, že do 20. ledna stáhne z Afghánistánu 2500 ze zbývajících 4500 Američanů. Termín se váže k inauguraci nově zvoleného prezidenta.
Ve čtvrtek pak bez zmínky o přesných číslech Trump oznámil, že je nyní po 19 letech působení v Afghánistánu historicky nejnižší počet amerických vojáků. Dodal, že si stále přeje, aby odešli všichni. "Budu vždy prosazovat skoncování s nekonečnými válkami," řekl.
Bez ohledu na názor amerických vysokých důstojníků se rozhodl dosluhující ministr obrany Christopher Miller řídit se Trumpovým příkazem a pokračovat ve stahování. Američané odcházeli nejen z Afghánistánu, ale i z Iráku, kde jich zůstalo také 2500.
To, že armáda stahuje své vojáky, je podle AP v rozporu se zákonem o obranném rozpočtu. Pentagonu totiž vysloveně zakazuje použít peníze z letošního nebo loňského rozpočtu ke snížení počtu jednotek pod 4000 lidí nebo v případě menších kontingentů pod stav, jaký platil v době schválení zákona, tedy 1. ledna. Pentagon podle AP nevysvětlil, jak se dá pokračující stahování uvést do souladu se zněním zákona.
Snižování počtu vojáků komplikuje rozhodování administrativy zvoleného prezidenta Joa Bidena, který chce nechat v Afghánistánu menší protiteroristickou jednotku, jež zajistí, že extremistické skupiny nebudou útočit na USA.
Související
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
Americká armáda (U.S. ARMY) , Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Christopher Miller (Pentagon) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák