Demokraté v Senátu představili rozpočtový návrh k chystanému Bidenovu plánu

Demokraté v americkém Senátu dnes představili rozpočtové opatření v objemu 3,5 bilionu dolarů (75,5 bilionu Kč), které bude sloužit jako základ pro ambiciózní investiční plán do "lidské infrastruktury", jak ho navrhl prezident Joe Biden.

Podle amerických médií tím začíná mnohaměsíční boj o jeden z klíčových Bidenových předvolebních slibů, který demokraté povedou nejen s republikány, ale i s některými zákonodárci ve vlastních řadách.

"Tento návrh slouží ve svém jádru k obnovení střední třídy ve 21. století a má dát více Američanům možnost do ní vstoupit," řekl šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer o rozpočtovém opatření, které vymezuje základní obrysy Bidenova plánu. Ty však bude muset později potvrdit řádný legislativní návrh, o jehož podobě se velmi pravděpodobně povedou vleklé spory.

Dnes představené opatření vyzývá k vymezení financí na státem placenou školku pro tří a čtyřleté děti a dva roky vyšší odborné školy. Počítá i s novou úlevou na dani pro pracovníky s nižšími příjmy a zavedení mateřské dovolené a nemocenské.

Vládní program zdravotního pojištění pro seniory, známý jako Medicare, by nově pokrýval i zákroky zubařů a očních a ušních lékařů. Zvýšil by se objem peněz určených na podporu bydlení, domácí zdravotní péče a rekvalifikačních kurzů. Část prostředků by směřovala také na podporu rychlejšího přechodu k obnovitelným zdrojům energie.

Peníze na zaplacení všech nových výdajů by přišly ze zvýšených daní pro bohaté Američany a velké podniky. Biden přitom opakovaně tvrdí, že zvýšení odvodů by nepocítili ti lidé, kteří vydělávají méně než 400.000 dolarů ročně (8,6 milionu Kč).

Návrh rovněž vyzývá k přiznání statusu přistěhovalce milionům lidí, kteří vstoupili do USA bez patřičných povolení. Volá také po posílení ostrahy na amerických hranicích, čímž se autoři snaží získat podporu umírněných demokratů, poznamenala agentura AP.

Demokraté zřejmě rozpočtové opatření schválí bez podpory kohokoliv z republikánů, kteří se stavějí zejména proti zvyšování daní firmám bohatým lidem. Dnes představené opatření je přitom pro plán demokratů zásadní. Vzhledem k obstrukčním opatřením v Senátu totiž budou usilovat o schválení Bidenova investičního plánu prostřednictvím zvláštní procedury určené pro rozpočtové otázky, díky níž budou potřebovat jen polovinu hlasů, tedy 50, a nikoliv 60 jako u běžných zákonů.

I tak se ale povedou o finální podobě Bidenova plánu vleklé diskuse mezi umírněnými demokraty a takzvaným progresivním křídlem strany. Republikáni se chystají průběh rozpravy různě zdržovat a prezidentův plán využít ke kritice demokratů před kongresovými volbami plánovanými na příští rok, píše AP.

Související

Donald Trump Analýza

Trumpova kandidatura visí na vlásku: Čím je tak problematická a co dokáže malý americký stát?

Volby prezidenta Spojených států se kvapem blíží a již delší dobu se rýsují dva jasní kandidáti: Donald Trump z Republikánské a Joe Biden z Demokratické strany. O post jednoho z nejmocnějších lidí planety se tak budou zřejmě ucházet dva muži se zkušeností v tomto úřadu. Budoucnost Trumpovy kandidatury ale visí na vlásku, protože je vyloučen už z primárek ve státech Maine a Colorado, čímž se teď bude zabývat Nejvyšší soud USA. Není totiž jasné, jestli státy mohou tyto kroky činit autonomně. Na soudním rozhodnutí tak závisí vše. 
Barack Obama, 44. prezident Spojených států amerických Rozhovor

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Více souvisejících

Demokratická strana (USA) Joe Biden Senát USA

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy