ROZHOVOR | Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Svého protikandidáta, republikána Johna McCaina, porazil Barack Obama v listopadu 2008 o více než sedm procent hlasů. V čem zpětně spatřujete hlavní důvody jeho poměrně hladkého volebního vítězství?  

Myslím si, že i ve zpětném pohledu nespatříme jiné důvody, než kterých si všímali komentáři těsně po vítězství. Obama dokázal ve své osobnosti a politickém programu vyvolat dojem, že je jiným, novým typem politika a tudíž dokáže vyvolat v zemi změnu. Ovšem o jakou změnu se mělo jednat, bylo relativně vágní. Každý volič si v tomto očekávání představoval něco jiného. Někomu stačilo, že bude prvním černým prezidentem, někdo měl velká očekávání od jeho sociální politiky, někdo doufal v ukončení různých – a zejména rasových – nerovností, které sužují celou společnost, nejen menšiny. A pro někoho bylo jeho pojetí omezenějšího působení Spojených států v zahraničí vítaným protipólem Bushovy intervenční politiky. Ačkoliv se pohyboval v politické sféře značnou část svého profesního života, byl považován za autentického a upřímného politika. Síla jeho osobnosti a programu se projeví ještě víc, když si uvědomíme, že John McCain byl velmi silným protikandidátem, kterého by Republikánská strana brala „všemi deseti“ ve volbách v roce 2016.

Zmínil jste rasovou otázku, která ve Spojených státech byla a je ožehavým tématem. Skutečnost, že se prezidentem stal vůbec poprvé příslušník jiné etnické skupiny než bílé majority, vzbudila v mnohých enormní očekávání, že Obamovo prezidentství bude převratné. Nezdá se zpětným pohledem, že byla živená především euforií části Američanů, než aby stála na reálném základě?

Ta očekávání byla do jisté míry přirozená, ale Obama sám nikdy například nedeklaroval, že cílem jeho prezidentství bude posílení rasové spravedlnosti a rovnosti. Jeho zvolení jednoznačně vedlo k větší polarizaci americké společnosti, čehož si on i jeho tým byli vědomi od prvního dne, a tak neměl příliš velký manévrovací prostor, jak tato do jisté míry mylná očekávání prosazovat. Jednoduše řečeno, aby si udržel podporu u většiny společnosti a u Kongresu, musel se chovat jako „bílý prezident“. Části černých Američanů stačil ohromný úspěch, že byl zvolen prezident tmavé pleti, ale druhá část mu vlastně dodnes vytýká, že neudělal dost a že taková politická šance nemusí pro jejich menšinu přijít další desítky let. Obama ze své exekutivní funkce vytvořil různé programy, například na podporu mládeže v chudších či nefunkčních černošských komunitách – jako program My Brother’s Keeper –, ale aby prosadil nějakou větší a symbolickou iniciativu skrze Kongres, na to prostě neměl politický kapitál, a to navzdory širokému mandátu a hladkému vítězství ve volbách.    

Co tedy považujete za hlavní vnitropolitické úspěchy a naopak neúspěchy osmiletého pobytu Baracka Obamy v Oválné pracovně?

První vnitropolitický úspěch, který se vybaví ve vztahu k Obamovi, je rozhodně reforma systému zdravotního pojištění. Tehdy šlo o úspěch a do jisté míry rozšíření amerického sociálního státu. Do reformy Obamacare bylo ve Spojených státech až 40 milionů osob bez zdravotního pojištění, a ještě více s pojištěním, které pokrylo jen zlomek výdajů za návštěvu lékaře či pobyt v nemocnici. Až půl milionu amerických domácností vyhlásilo každý rok osobní bankrot poté, co jim přišel účet z nemocnice. Reforma měla řadu těchto věcí změnit, mimo jiné i to, že zdravotní pojištění bude povinné a federální vláda v tomto ohledu poskytne pojišťovnám určité záruky. Nyní jsou však různé provize Obamacare v rozkladu – zejména kvůli soustavným atakům ze stran republikánů – a úspěch této politiky záleží čistě na úhlu pohledu. Pro mnoho Američanů reforma sice přinesla větší přístup k zdravotním službám, ale těm, kteří už pojištění měli, zdražila měsíční splátky.

Podobná dvojsečnost je u Obamy vidět i například v politice vůči Rusku. Jedním z prvních zahraničněpolitických kroků jeho administrativy bylo vylepšit vztahy s Ruskem, podle oficiálních slov vztahy „resetovat“. Tomuto posunu byl dáván velký mediální důraz, tehdejší ministryně zahraničních věcí Clintonová se dokonce sešla se svým ruským protějškem Lavrovem a společně symbolicky zmáčkli tlačítko s nápisem „Reset“. Ačkoliv nemůžeme hodnotit, jak by se historie vyvíjela nebýt této snahy vylepšit vztahy s Ruskem, iniciativa rozhodně úspěšná nebyla a Moskva téměř bezbolestně v roce 2014 okupovala a přidružila si Krymský poloostrov.

Častý terčem zpětné kritiky bývá právě Obamova zahraniční politika. Vyjma Vámi zmíněné neschopnosti zabránit anexi Krymu se poukazuje například na to, že nedokázal zastavit krvavou občanskou válku v Sýrii nebo že během jeho mandátu vznikl samozvaný chalífát teroristické organizace Islámský stát. Vidíte v tomto světle naopak i nějaké výraznější úspěchy, kterých Obama dosáhl na mezinárodním poli?  

Ano, vidím. Obama věřil v multilateralismus. Věřil, že Spojené státy mají jednat a fungovat v rámci mezinárodních organizací a svou mezinárodní pozici budovat právě skrze existující systém mezinárodních norem a pravidel. Jeho administrativa dojednala jadernou dohodu s Íránem, díky které se na delší dobu zastavil vývoj vojenského jaderného programu země. Byla též velmi aktivní v oblasti environmentálních změn a podepsala se pod průlomovou pařížskou klimatickou dohodu v roce 2015. Říkám to i proto, že Česko je malá země a současný multilateralismus náš hlas na mezinárodní scéně amplifikuje a do jisté míry i chrání. Multilateralismus bychom měli podporovat a když tak činí i administrativa amerického prezidenta, je to z naší perspektivy „úspěch“. Trumpův postoj vůči multilateralismu byl například zcela opačný, a narušoval tím chod institucí, které jsou pro naši zemi vitální.

Ještě bych se vrátil k vnitřní politice. Jakou roli sehrálo Obamovo prezidentství v dalším vývoji Demokratické strany? Přispělo podstatněji k jejímu vnitřnímu štěpení, nebo dokázalo různorodé myšlenkové proudy alespoň částečně stmelovat?  

Můžeme říci, že Obamovo prezidenství mělo na Demokratickou stranu a její budoucí směrování menší vliv než Trumpovo prezidentství na stranu Republikánskou. Dnes se ve Spojených státech hovoří o „trumpismu“, jak jeho duch přetrvává v Republikánské straně a jak ji na jednu stranu štěpí a na druhou i stmeluje tím, že odkaz Trumpa představuje relativně jasný politický program. S termínem „obamismus“ se nesetkáme, a to samo o sobě ukazuje, že jeho poselství jakési nekonkrétní změny, se nematerializovala a že ani strana nenese jeho politický program významným způsobem dále. Je pravda, že od dob vládnutí Obamy se tvoří silnější krajně levicové křídlo v Demokratické straně, které do jisté míry navazuje na prosazení Obamacare a Obamovu pragmatickou zahraniční politiku, ale toto křídlo stranu příliš zatím neštěpí a ani nestmeluje. Je nutné dodat, že pokud mluvím o krajní levici ve Spojených státech, tak jde o „krajnost“ v americkém kontextu – to co Američané považuji za krajní levici, je u nás v kontinentální Evropě spíše levicový mainstream. 

Po Obamovi do prezidentského úřadu nastoupil extravagantní a kontroverzní Donald Trump, nyní je prezidentem Joe Biden, jehož mandát provází ekonomické problémy i velké mezinárodní krize. Jak je na tomto pozadí dnes ve Spojených státech vnímána Obamova éra? Dá se vůbec hovořit o nějakém převládajícím pohledu?   

Američané se možná shodnou na tom, že v období prezidenství Baracka Obamy se politická a společenská polarizace dostala na zcela novou úroveň. Je-li to příčina toho, jakým způsobem Obama v rámci svého mandátu vládl, nebo spíše aktivizací nacionalistických společensko-politických sil v reakci na volbu černého prezidenta, je otázka úhlu pohledu. 

Republikáni Obamovi vyčítali, že v důsledku ztráty demokratické většiny v Kongresu používal nadměrně výkonná rozhodnutí, kterými obcházel legislativce, a zneužíval tím exekutivní funkci a prosazoval svou levicovou agendu bez souhlasu zákonodárců. To podle nich vyvolalo zpětnou vlnu nevole vůči jeho prezidentství a větší snahu konzervativních voličů demokraty porazit, což vedlo k ostřejší rétorice a politizaci všech možných témat. 

Demokraté pak viděli vzedmutí krajní pravice v tomto období, například Tea Party či později Proud Boys, jako známku toho, že se americká společnost brání rasové spravedlnosti a progresu a začala vnímat tato hnutí jako extrém, který je potřeba zadržet či i vymýtit, jelikož představoval nebezpečí pro samotnou demokracii ve Spojených státech. V pojetí demokratů je tak polarizace způsobena krajní pravicí, která do politického diskurzu přinesla extrémní a morálně nepřijatelná stanoviska. Toto jsou samozřejmě politizované pohledy na příčiny polarizace, v odborné literatuře je geneze tohoto fenoménu ve Spojených státech popsána mnohem komplexněji.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Barack Obama Jan Hornát USA (Spojené státy americké) Demokratická strana (USA) Donald Trump John McCain Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy