ANALÝZA | Trumpova kandidatura visí na vlásku: Čím je tak problematická a co dokáže malý americký stát?

Letošní americké prezidentské volby kromě příprav na tvrdou kampaň přinášejí také silnou kontroverzi. Proti sobě se totiž postaví sedmasedmdesátiletý bývalý prezident a jednaosmdesátiletý současný. Nutno dodat, že právě Biden minimálně v posledním roce ztrácí podporu veřejnosti kvůli svému zmatečnému chování. To hraje do karet Trumpovi, který ale nahání hrůzu nejednomu západnímu politikovi. 

Administrativa Donalda Trumpa z let 2017-2021 totiž znamenala velkou proměnu americké domácí i zahraniční politiky. Spojené státy odstoupily od řady mezinárodních smluv v čele s Pařížskou klimatickou dohodou. Trump nechal revidovat Severoamerickou organizaci volného obchodu (NAFTA) a vznikla tak USMCA, uznal Jeruzalém coby hlavní město Izraele a rozpoutal obchodní válku s Čínskou lidovou republikou. 

Kontroverzní byly rovněž jeho kroky vůči autoritářským režimům, kdy se zúčastnil summitu s Kim Čong-unem v Singapuru, notoval si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a odstoupil od jaderné dohody s Íránem. 

V praxi se Donald Trump snažil anulovat úspěchy svého předchůdce Baracka Obamy. Joe Biden pak zasednul do Bílého domu v nepříjemné atmosféře na domácí a zahraniční scéně. Spojené státy tak jsou nejen Trumpovým přičiněním rozdělené. 

Soudy vs. Trump

Bývalý prezident Spojených států se dostal na výsluní pozornosti loni v červnu, kdy federální soud v Miami zveřejnil obžalobu proti jeho osobě o 37 bodech. Týká se mimo jiné nakládání s utajovanými materiály o národní bezpečnosti. Na základě zvukového záznamu ze schůzky bylo zjištěno, že se utajovanými dokumenty chlubil v Bedminsteru v New Jersey. „No, s Milleym – ehm, ukažte mi to, ukážu vám příklad. Řekl, že chci útočit na Írán. Není to úžasné? Mám velkou hromadu papírů, tahle věc se prostě objevila. Podívejte se. To byl on. Předložili mi to – je to mimo záznam, ale – předložili mi to. Tohle byl on. Tohle bylo ministerstvo obrany a on. Na některé jsme se podívali. Tohle byl on. Tohle jsem nedělal já, to byl on,“ popisuje na záznamu, který získala americká stanice CNN. 

Navíc v září newyorský soud rozhodl, že Trump, jeho synové a Trump Organisation podvedli banky a další instituce nafouknutím hodnoty jejich aktiv a čistého jmění, aby získali lepší podmínky pro půjčky a pojištění. Mezi aktiva s nepřesně uvedenými hodnotami patří například jeho rezidence v Mar-a-Lago na Floridě nebo penthouse v mrakodrapu Trump Tower na Manhattanu. Svá aktiva měl nadhodnocovat o 2,26-3,6 miliardy dolarů. 

V důsledku Trumpových aktivit podléhajících federálnímu vyšetřování rozhodly nejvyšší soudy amerických států Colorada a Maine, že bývalý republikánský prezident nesmí na jejich územích kandidovat v primárkách. Celou záležitostí se začne v únoru zabývat Nejvyšší soud USA s tím, jestli vůbec je možné zamezit Trumpovi v kandidatuře, jak vyplývá z informací CNN. 

Konkrétně nejvyšší volební úředník státu Maine vyřadil Trumpa z primárek na základě 14. dodatku americké ústavy, který zakazuje „povstání“. Odvolával se na útok na Kapitol z počátku roku 2021, kdy dav podporovatelů tehdejšího amerického prezidenta vtrhl do budovy Kongresu a přerušil společnou schůzi obou komor potvrzujících výsledky prezidentských voleb, které vyhrál Joe Biden. Násilnosti si vyžádaly pět mrtvých. 

Kvůli této události je vyšetřován i sám Trump, který měl své podporovatele podnítit k takovému chování během proslovu. Výbor Sněmovny reprezentantů, který událost vyšetřuje, v dopisu exprezidentovi s odkazem na předchozí slyšení uvádí, že shromáždil dostatek přesvědčivých důkazů o tom, že Trump osobně organizoval a dohlížel na snahy zvrátit výsledek prezidentských voleb z roku 2020 a zabránit pokojnému předání moci. 

Volební klání začne už v lednu

Volby odstartují takzvanými primárkami, které se budou konat jako první 23. ledna v New Hampshire, následovat bude Jižní Karolina 3. února. Právě v Jižní Karolině Joe Biden drtivě ovládl demokratické primárky už v roce 2020. Primárky má demokratická i republikánská strana vlastní. 

Primárky ale nejsou jediným způsobem, jak dostat kandidáta do hlavního klání. Možností je i volební shromáždění, na němž si členové strany zvolí svého favorita. 

Definitivní rozhodnutí za republikánskou stranu přijde mezi 15.-18. červencem, kdy se republikánští delegáti a představitelé sejdou v Milwaukee a formálně určí vítěze stranických primárek. 

Jistotu účasti již má Joe Biden, kterého společně s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou uvedou demokratičtí delegáti a představitelé strany mezi 19.-22. srpnem v Chicagu.