NÁZOR: Ve Spojených státech vítězí trumpistický pohled na svět, tvrdí politolog

Zcela mylné představy

Biden se zřejmě "mýlil", jelikož nyní tuto "katastrofální" politiku podporuje, vyzdvihuje Zakaria. Sám se však domnívá, že Trumpova cla ve skutečnosti nefungují, jelikož nezměnila čínské jednání, do Spojených států se nevrátila dobře placená pracovní místa a byť se snížil americký deficit v obchodu s Čínou, celkový obchodní deficit země se dále prohloubil.

Peking odpověděl podobně, uvalil cla na americké zboží, přičemž jedna z loňských studií zjistila, že téměř kompletní náklady zaplatili američtí spotřebitelé a domácí firmy, upozorňuje politolog. Zmiňuje i letošní studii, podle které tato cla připravila americkou ekonomiku o 245 tisíc pracovních míst.

Americká obchodní politika vychází z nadstranické ideologie a stojí za ní soubor nezpochybňovaných představ, vysvětluje autor komentáře. Zmiňuje však názor předsedy Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku, Adama Posena, že tyto představy jsou zcela mylné.

"Během uplynulých dvou desetiletí jsme přijali dogma, že Amerika otevřela svou ekonomiku světu a že američtí pracovníci v důsledku trpí," pokračuje Zakaria. Fakta podle něj ale ukazují opak a jak uvádí Posen, Spojené státy stále více začleňují ekonomiku do mezinárodního soupeření, zatímco zbytek světa se naopak otevírá a integruje, navíc ve Spojených státech panuje větší ekonomická nerovnost a více bují politický extremismus než ve většině ostatních bohatých demokracií, které obecně posilují svou ekonomickou otevřenost vůči světu.   

Protekcionalismus obecně - a vůči Číně obzvláště - je ve Spojených státech ospravedlňován tvrzením, že obchod s Čínou vedl ke ztrátě 2 milionů pracovních míst v americkém průmyslu, což je označováno jako "čínský šok", uvádí komentátor. Dodává, že toto číslo se jeví jako vysoké, ale musíme jej vidět v kontextu, který odhaluje, že mezi lety 2000 a 2015 každoročně ubylo "jen" 130 tisíc takových pracovních míst.

Každý rok přitom v důsledku proměn americké ekonomiky průměrně zanikne na 60 milionů pracovních míst, vyzdvihuje politolog. Vysvětluje, že třetinu z toho tvoří dobrovolné odchody pracovníků, třetina zahrnuje například stěhování firem a nesouvisí se zahraničním obchodem, kterému jde tedy každoročně připsat na vrub zánik 20 milionů pracovních pozic.

Jak Posen vypočítal, na jedno pracovní místo ztracené v důsledku čínské konkurence tak připadá na 150 míst zaniklých díky "externím šokům" z jiných zemí, konstatuje Zakaria. Dodává, že podle Posena je ve výrobě zaměstnáno jen 16 % amerických pracovníků bez vysokoškolského vzdělání, přičemž zánik těchto pracovních míst lze z velké části, ne-li zcela přičíst technologickému vývoji, nikoliv zahraničnímu obchodu.

Svět podle Trumpa

Objem americké výroby totiž neustále roste, klesá pouze počet pracovních sil nezbytných k jejímu zabezpečení, zdůvodňuje politolog. Podotýká, že to není pouze americký trend - Petersonův ústav pro mezinárodní ekonomiku například srovnal vývoj zaměstnanosti ve výrobním sektoru v Ohiu s německým státem Porýní-Vestfálsko, kde dochází k ještě většímu úbytku pracovních míst, ačkoliv je německý zahraniční obchod na rozdíl od amerického v přebytku a německá vláda výrobu - která tvoří páteř tamní ekonomiky - podporuje v mnohem větším měřítku.

"I v Číně celkově dochází ke ztrátě výrobních pracovních míst, jak její ekonomika prorůstá do softwaru a služeb," pokračuje Zakaria. Za důležitý rovněž pokládá fakt, že ve Spojených státech ve výrobě pracují především bílí muži, a proto politika, která je posedlá tímto odvětvím, nedoceňuje množství dobrých pracovních míst v jiných sektorech zastávaných ženami a příslušníky menšin.

Tyto skupiny jsou obecně ve Spojených státech placeny hůře, tudíž na ně ještě více dopadá vyšší cena cly zatíženého zboží, navíc protekcionalismus obecně ekonomicky postihuje většinu pracovníků patřících ke střední třídě, tvrdí autor komentáře. Souhlasí s Posenovým názorem, že hlavní důvod vysoké ekonomické nerovnosti v zemi nepramení z volného obchodu, ale mizivých veřejných výdajů na záchrannou sociální síť, která by některé benefity - například zdravotní péči - vyvázala z pracovních vztahů.  

V tomto směru chyby tržní ekonomiky narušují veřejnou politiku, přičemž rozsáhlejší a lepší veřejné služby, které prosazuje momentálně Joe Biden, mohou pomoci propuštěným pracovníkům, snížit nerovnosti a zlepšit profil uchazečů o práci, míní Zakaria. Dodává, že na tyto věci bylo mnohokrát upozorňováno a vše ukazuje, jak je tato myšlenka protekcionalismu chybná, přesto představuje "zombie" kráčející neustále kupředu.    

Za nejvíce znepokojivé autor komentáře považuje to, že jde o součást hlubokých změn v obecném nahlížení na Spojené státy. "Od optimistického a sebevědomého pohledu, že můžeme prosperovat ve světě, kde si i jiní vedou dobře - od pohledu podporovaného daty -, se nyní přikláníme k chladnému, úzkému pohledu na mezinárodní dění, které je temnou hrou s nulovým součtem a ve kterém hledáme zloduchy, jež můžeme vinit z našich problémů," píše americký politolog. Konstatuje, že v takové představě světa pak Spojené státy v duchu Donalda Trumpa usilují o vlastní zisky a snaží se převézt ostatní aktéry.