Obama po prověrce ruského vyšetřování obviněn nebude

Libor Novák , EuroZprávy.cz , ČTK

18. května 2020 20:16

Barack Obama, americký exprezident
Barack Obama, americký exprezident Foto: Kremlin.ru

Prověrka postupu amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na počátku vyšetřování ruského vměšování do voleb ve Spojených státech v roce 2016 pravděpodobně nepovede k obvinění tehdejšího prezidenta USA Baracka Obamy a jeho viceprezidenta Joea Bidena.

Dnes to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr spravedlnosti William Barr. Prověrku vede prokurátor ze státu Connecticut John Durham, jehož úkolem je zjistit, zda metody používané tajnými službami při vyšetřování ruského vlivu byly v souladu s americkými zákony.

"Nečekám, že práce pana Durhama povede ke kriminálnímu vyšetřování některého z obou mužů," řekl Barr. "Ne každé zneužití pravomocí, ať je jakkoli šokující, je nezbytně federálním zločinem," dodal.

Na demokrata Obamu kvůli vyšetřování ruského vlivu dlouhodobě útočí republikánský prezident Donald Trump. Svého předchůdce před týdnem dokonce obvinil z toho, že spáchal zločin. Z jakého porušení zákonů někdejšího prezidenta nynější šéf Bílého domu obviňuje, ale Trump neupřesnil. Celou kauzu ovšem označuje jako Obamagate po vzoru aféry Watergate, kvůli které v roce 1974 rezignoval tehdejší republikánský prezident Richard Nixon.

Vyšetřování ruského vlivu se v USA zaměřilo na Trumpovu volební kampaň. Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který kauzu objasňoval, ale nezjistil, že by Trump či jakýkoli jiný Američan s Moskvou záměrně spolupracoval. Vyšetřování Trump označoval za hon na čarodějnice. Loni Barr v reakci na skončené vyšetřování nařídil prověřit okolnosti, za kterých se FBI začal zabývat tím, zda Trumpova volební kampaň spolupracovala s Ruskem.

před 7 hodinami

Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině

Související

Barack Obama, 44. prezident Spojených států amerických Rozhovor

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Více souvisejících

Barack Obama ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy