Obliba autoritářů ve světě stoupá. Politolog varuje před úpadkem demokracie

Globální trend

Trump tlačil na cizí vládu, aby „vyhrabala špínu“ na jeho politické soupeře, připomíná Zakaria. Zdůrazňuje, že to se velmi liší od předchozího vyšetřování, které se točilo kolem toho, zda se Trump jako prezidentský kandidát spolčil s Kremlem.

Momentálně je americký prezident obviňován, že se pokusil využít enormní sílu Spojených států – která je může pro Ukrajinu znamenat rozhodující faktor přežití – k osobnímu politickému prospěchu, vysvětluje politolog. Dodává, že naneštěstí jde o typické porušování demokratických norem, a možná i zákona, ze strany Trumpa.

Zpráva vyšetřovatele Roberta Muellera odhaluje, že Trump se aktivně snažil omezit či zastavit jeho činnost, připomíná Zakaria. Konstatuje, že šéf Bílého domu také údajně naznačoval, že omilostní ty činitele, kteří při prosazování protiimigračního programu poruší zákon.

Dále Trump opakovaně kritizoval vyšetřovací orgány, ba co hůř, tlačil na ně, aby začaly vyšetřovat jeho politické odpůrce, poukazuje komentátor. Doplňuje, že prezident ignoroval předvolání ze strany Kongresu a odmítl předat požadované dokumenty, včetně svých daňových přiznání.

Trump z prezidentského křesla také obohacuje svůj byznys, upozorňuje Zakaria. Kritizuje, že šéf Bílého domu pak útočí na justici a média, která často označuje za „nepřátele lidu“.

„Trump je mimořádně špatný příklad, ale jeho prohřešky spadají do světového trendu,“ pokračuje politolog. Připomíná, že britský premiér Boris Johnson se z politických důvodů rozhodl vyhlásit přestávku v jednání parlamentu, což nejvyšší soud označil za nezákonné, indický premiér Nerendra Módí hovoří a vládne způsobem, který děsí menšiny v zemi a podrývá sekularismus, filipínský prezident Rodrigo Duterte vychvaluje mimosoudní popravy a politici jako turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan a maďarský premiér Viktor Orbán mění ústavy tak, aby nahrávaly vládě jedné strany či jednotlivce.

Mnoho expertů a komentátorů mluví o ústupu demokracie, ale podle Zakarii není jasné, proč k němu dochází na tolika místech. Politologové Roberto Stefan Foa a Yascha Mounk shromáždili data, která ukazují, že po celém světě roste obliba autoritářů a mezi lety 1994 a 2014 se výrazně zvýšil počet lidí, kteří preferují silné vůdce, kteří se nemusejí ohlížet na parlament a volby, nastiňuje Zakaria. Dodává, že počet těchto lidí narostl o 10 % v USA, o téměř 20 % ve Španělsku a Jižní Koreje a o zhruba 25 % v Rusku a Jihoafrické republice.

Političtí podnikatelé vs. politické strany

„Proč k tomu dochází?“ ptá se politolog. Za nejlepší odpověď považuje to, že žijeme v době velké změny – ekonomické, technologické, demografické i kulturní – a díky tomu se lidé cítí ohroženě a znepokojeně a věří, že současné instituce, elity a zavedené ideologie jim neslouží dobře.

Průzkum společnosti Pew Research Center ve 27 demokratických zemích, včetně Ruska a Maďarska, zjistil, že většina obyvatel 21 daných států nevidí, že by se něco výrazněji měnilo na základě volebních výsledků, upozorňuje komentátor. Soudí, že proto jsou lidé otevření populistickým politikům, kteří hrají na jejich strach, ukazují na obětní beránky a slibují rozhodné akce ve jménu lidu.

Do toho narůstá pocit, že každý z nás patří do toho politického tábora, který má vždy pravdu, upozorňuje Zakaria. To označuje za problém pro instituce a vládu práva, která vychází z principu, že zákony platí pro všechny, ať jde o přátele či nepřátele.

Zakaria odkazuje na závěry politologa Milana Vajšnava, který zjistil, že politici, kteří jsou obviněni z kriminálního jednání, mají v Indii větší šanci vyhrát volby, protože lidé oslavují politiky, kteří by mohli nezákonným způsobem pomoci právě jejich skupině.

„Politické strany bývaly strážci a určovatelé norem, držely dál populisty a demagogy a nutily své členy dodržovat jistá pravidla,“ píše politolog. Dodává, že politické strany jsou ovšem staromódní instituce a nedaří se jim udržet své postavení v době politických podnikatelů, kteří dokážou získat peníze a stoupence pomocí přímých apelů na veřejnost, skrze sociální sítě a využívání hněvu a emocí, které se politické strany často snažily tlumit.

V USA usnadňuje růst populismu Republikánská strana, konstatuje Zakaria. Vysvětluje, že to začalo s útoky Newta Gingriche na „staré republikány“ jako George H. W. Bush a Bob Dole, které líčil jako slabé a příliš smířlivé, v čemž nyní pokračuje předseda senátního republikánského klubu Mitch McConnell, který je ochotný porušovat tak důležité normy, jakou je nominace soudců Nejvyššího soudu, jen aby posloužil zájmům strany.

„Bez demokracie neexistuje Amerika, demokracie neexistuje bez politiky, neexistuje politika bez stran, strany neexistují bez kompromisu a umírněnosti,“ cituje Zakaria studii politologa Clintona Rossiera z roku 1960. Deklaruje, že americká demokracie dnes potřebuje více než kdy předtím Republikánskou stranu, která podporuje demokracii a neoslavuje její destrukci.