Američtí politici musí se musí hluboce zamyslet nad globálními prioritami Spojených států. Myslí si to alespoň známý komentátor Fareed Zakaria. Politolog z think tanku Berggruen Institute v tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Washington Post.
Když ocas vrtí psem
Zakaria čtenářům pokládá otázku, kdy a proč Británie anektovala Súdán. Obratem odpovídá, že se tak stalo v roce 1899 po půldruhé dekádě bojů, kdy proti sobě stáli britští vojáci a súdánské milice hlásící se k charismatickému islámskému vůdci, který se prezentoval jako Mahdí, tedy bohem vyvolený imám, ale Londýn jej považoval za fanatického teroristu.
Historické poučení z těchto přemrštěných imperiálních cílů vztahuje politolog na odchod Spojených států z Afghánistánu. "Mnoho hlasů varuje, že to, co bude následovat, bude nestabilita a nakonec uchopení moci Tálibánem," píše autor komentáře. Dodává, že dle tohoto scénáře se země opět stane základnou terorismu, proto někteří odchod odmítají a prosazují udržování stabilního a přátelsky nakloněného Afghánistánu.
Je pravda, že po 11. září 2001 Spojené státy a nejvyspělejší země světa vynakládají značné úsilí, aby bojovaly s teroristy, sledovaly je a bránily jim ve velkých útocích, přiznává Zakaria. Připouští, že skupiny jako al-Káida či Islámský stát byly díky tomu rozbity a staly se z nich neustále pronásledovaná lokální uskupení.
Ta ovšem operují především v nestabilních zemích jako Afghánistán, Mali a Jemen, což je dle politologa spíše argument pro celosvětový boj s terorismem, nikoliv pro trvalou okupaci jedné konkrétní země. Zakaria se ovšem domnívá, že úvahy, které vedly Spojené státy k okupaci Afghánistánu a Iráku, vycházely právě z imperiální averze vůči nestabilitě.
"V 19. století se Británie obávala, že nestabilita v Súdánu - vyvolávaná především islamistickými teroristy - se bude šířit a ohrozí britský přístup k Suezskému kanálu v Egyptě," vysvětluje politolog. Podotýká, že kanál byl tehdy klíčovou námořní cestou do Indie, která představovala "korunní klenot" britského impéria.
Británie coby globální supervelmoc měla podobné obavy i v jiných částech světa, a tak posílala desetitisíce vojáků do různých válek, anektovala odlehlé provincie v Africe a Asii, včetně Afghánistánu, což ale se ale ukázalo jako obrovské břemeno, rekapituluje Zakaria. Britové podle něj dovolili, aby ocas vrtěl psem.
Paralela se současnými Spojenými státy není pochopitelně stoprocentní, ale Washington je dnes jedinou světovou supervelmocí, poukazuje politolog. Konstatuje, že by bylo nešťastné, pokud by Afghánistán opět ovládl Tálibán, tudíž by Spojené státy měly podporovat kábulskou vládu a spolupracovat s dalšími státy regionu - Čínou, Indií a především Pákistánem - na udržitelné dohodě o rozdělení moci v zemi.
Washington ale nesmí ztrácet ze zřetele, což zřejmě pro Bidenovu administrativu platí, že americká vojska strávila v Afghánistánu dvě desetiletí, přičemž dosáhla toho, čeho se dosáhnout dalo - úspěšně oslabila al-Káidu a zabila Usámu bin Ládina, uvádí Zakaria. Zdůrazňuje však, že Afghánistán ale není klíčový pro pozici Spojených států coby globální mocnosti.
Kennanova poučka
"Největší chyba Británie během jejích imperiálních expedic na přelomu 20. století byla neschopnost rozlišit mezi klíčovými zájmy a těmi okrajovými," tvrdí autor komentáře. Do protikladu staví amerického studenoválečného stratéga George Kennana, jenž upozorňoval, že studená válka se odvíjí od malého počtu mocenských center, kterých na konci 40. let minulého století identifikoval pět - Spojené státy, Británii, Západní Německo, Japonsko a Sovětský svaz.
Kennan soudil, že dokud bude Washington ve vztahu k Moskvě udržovat poměr 4 : 1, ve studené válce zvítězí, a tak prosazoval soustřeďování se na tato mocenská centra, vysvětluje politolog. Zmiňuje Kennanův názor, že je třeba určit, jaké oblasti jsou klíčové, které se musejí bránit vší silou a kde lze naopak takticky ustoupit. Míst toho ale Washington intervenoval všude ve světě, kde hrozilo převzetí moci komunisty, což bylo pošetilé a sebepoškozující, míní Zakaria. Deklaruje, že strategie musí vycházet ze zájmů, nikoliv instinktivní reakci na jakoukoliv hrozbu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Henry Kissinger, který byl podobně jako Kennan realistou, choval z akademického pohledu skepsi vůči vietnamské válce, ale jako člen Nixonovy administrativy tvrdě podporoval pokračování této války při souběžném jednání o stažení amerických vojáků, připomíná politolog. Zmiňuje, že v soukromých rozhovorech s prezidentem nicméně Kissinger odmítal logiku, která vedla k americké intervenci - podle Kissingera nebylo podstatné, pokud Jižní Vietnam padne, a předpokládal, že americké veřejnosti to bude "ukradené", stane-li se tak až po odchodu amerických vojsk.
Jižní Vietnam skutečně padl, což vedlo k humanitární tragédii, která ale z dlouhodobého hlediska Spojené státy neparalyzovala, vyzdvihuje Zakaria. Připomíná, že jen pár dalších asijských států se ocitlo pod vládou komunistů, deset let po obsazení Saigonu již Reaganova administrativa jednala se Sovětským svazem z pozice síly a v roce 1989 padla berlínská zeď.
"Klíčový důvod pro zhroucení moskevského impéria byla pochopitelně jeho intervence v Afghánistánu, která vykrvila Sovětský svaz a oslabila jeho odhodlání," píše politolog. Shrnuje, že Sověti se v Afghánistánu angažovali z povědomě známých důvodů - povstalectví, vnitřního rozdělení země a strachu z nestability. Z toho Zakaria vyvozuje, že Kreml se tehdy měl řídit Kennanovou moudrou radou, což nyní platí také pro Spojené státy.
Související
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Velká Británie , kolonialismus
Aktuálně se děje
včera
Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války
včera
Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby
Aktualizováno včera
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
včera
Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců
včera
Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů
včera
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
včera
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
včera
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
včera
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno včera
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
včera
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
včera
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
včera
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
včera
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
včera
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
včera
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
včera
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
včera
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
včera
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
včera
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim.
Zdroj: Lucie Podzimková