NÁZOR - Dříve, než skončí vnitroamerická debata o éře prezidenta Donalda Trumpa, Američanům bude připomenuto, že existuje i svět za hranicí Spojených států. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server National Interest literární historik David Bromwich, profesor z Yale University.
Za správný svět
Nově zvolený prezident Joe Biden nominoval do funkcí ministrů obrany a zahraničí a Rady pro národní bezpečnost například Michele Flournoyovou, Jakea Sullivana či Anne-Marie Slaughterovou, tedy zastánce globalizace z okruhu Billa a Hillary Clintonových a Baracka Obamy, upozorňuje profesor. Vysvětluje, že tyto osoby věří, že správný je takový svět, jehož centrem jsou Spojené státy, které uplatňují svou obchodní sílu, své obchodní dohody, diplomatické páky a vojenské spojenecké vazby v uvážlivé symbióze.
Takový model v případě nutnosti počítá s ozbrojenými zásahy, nejlépe multilaterálními, a nadále věří v globální politiku neoliberalismu, deklaruje autor komentáře. Dodává, že jeho zastánci považují Trumpovo prezidentství za pouhou neočekávanou, nepříjemnou přestávku a nikdy nepřestali plánovat svůj návrat.
Zastánci uvedeného modelu ovšem nestudovali vietnamskou katastrofu a nepoučili se z ní, varuje Bromwich. Odkazuje na historika Garetha Portera, který ukázal, že vietnamský konflikt, jehož zvěrstva si svět pamatuje živěji než Američané, neprotahovala morbidní posedlost teorií domina, ale primitivní strach ze ztrátu tváře, navíc američtí prezidenti z obou stran válku vedli zcela klamavě.
"Podobě válka v Afghánistánu se protáhla na tři prezidentství, a přesto je pro neoliberální establishment Afghánistán v roce 2020 do značné míry Vietnam v roce 1971. Nesmí být 'opuštěn'," píše profesor. Připomíná, že list New York Times například nedávno oceňoval některé americké generály za to, že brzdí spěšný Trumpův pokus stáhnout vojáky ze země jednou pro vždy.
Z osobních povahových rysů, které lze stěží dohlédnout, přinesl Trump rozchod s militarizovaným globalismem, k němuž se Spojené státy uchýlily po rozpadu Sovětského svazu a nástupu unipolárního světa, uvádí Bromwich. Za "laboratoř" tohoto přístupu označuje intervenci v Jugoslávii vedenou Billem Clintonem a britským premiérem Tony Blairem, přičemž "šílenství idealismu" podle něj odhalilo bombardování a okupace Iráku v roce 2003.
Při krátké paměti Američanů se tyto události jeví jako dávno minulé, přičemž ještě více zapomenutá je libyjská válka a Obamův katastrofální pokus ukázat podporu arabskému jaru, který vyústil v katastrofy v podobě občanské války, mas migrantů směřujících ze severu Afriky do Evropy či obnovu obchodu s otroky v této zemi, kritizuje akademik. Dodává, že poté přišla Sýrie, kde Spojené státy podporovaly z humanitárních důvodů odnož al-Káidy, a následně došlo k Obamově a Trumpově podpoře saudské kampani v Jemenu.
Mesiášská volba
"Spojené státy dlouho čelí zvláštní volbě - mesiášské na obou stranách -, zda sloužit světu jako příkladná, či evangelická země," pokračuje odborník. První model podle něj načrtl Abraham Lincoln svým výrokem "všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovní", který se stal maximálním standardem svobodné společnosti, k němuž se Spojené státy snaží neustále přibližovat, když šíří a prohlubují svůj vliv a zvěstují štěstí a hodnotu života všem lidem ve světě bez ohledu na barvu pleti.
Proti tomu evangelický obraz vytvořil John Kennedy ve svém výmluvném a dle autora komentáře nebezpečném inauguračním projevu, ve kterém oznámil, že Spojené státy zaplatí jakoukoliv cenu, ponesou jakékoliv břemeno a postaví se jakýmkoliv potížím při podpoře všech přátel a budou čelit jakémukoliv nepříteli, aby zajistily přežití a úspěch svobody. Lincolnův přístup spoléhá na sílu amerického příkladu, Kennedyho na sílu amerických zbraní, konstatuje Bromwich.
Nová studená válka s Ruskem, která se do středu pozornosti dostala v letech 2013-14, začala na olympijských hrách v Soči a podtrhla ji americká reakce na ruskou odpověď na převrat na Ukrajině, soudí profesor. Domnívá se však, že neoliberální americká elita se momentálně rozhoduje, zda hlavního nepřítele země učiní z Ruska, nebo Číny.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme ale nějakého mít?" táže se autor komentáře. Odkazuje na psychologa Williama Jamese, který prohlásil, že "víra ve skutečnost pomáhá tuto skutečnost vytvářet". Proto ohlášené očekávání problému vytváří podmínky pro jeho existenci, míní akademik. Dodává, že poučení obyvatelé Spojených států, Číny i Ruska ale chápou, že návrat k takovému zastaralému velmocenskému zvyku by byl naprosto nezodpovědný, jelikož naše hlavní konfrontace nyní probíhá s přírodou, která se ve formě klimatické změny mstí člověku za staletí zneužívání.
Pokud požáry v Austrálii a Kalifornii nebo záplavy v Praze či Houstonu z nedávných let člověku nic neříkají, není podle profesora jasné, na které planetě žije. Nejlepší věc, kterou politické elity mohou udělat pro Spojené státy a svět, změnit přístup, deklaruje Bromwich. Doporučuje začít sérií mezinárodních smluv s cílem zpomalit proces klimatické změny a bránit se proti jejím nejhorším projevům. V praxi by to pochopitelně vyžadovalo novou etiku mezinárodní spolupráce, nikoliv válku - ani obchodní válku - s Čínou a Rusku, deklaruje závěrem akademik.
Související
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
USA (Spojené státy americké) , Klimatické změny , Afghanistán
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 1 hodinou
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
včera
Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát
včera
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
včera
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
Během pátečního večera, kdy čeští hokejisté ještě na ledě pražské O2 Areny hráli duel s Rakouskem (4:0), přišla dlouho očekávaná zpráva o první posile z kanadsko-americké NHL. Po vypadnutí Caroliny z play-off zámořské soutěže se jí stal útočník Martin Nečas. Ten by měl dorazit do Prahy v sobotu před polednem a pak se rozhodne, zda se již dnes večer představí v zápase proti Velké Británii. Poté, co navíc z play-off NHL v noci na sobotu českého času vypadl Boston, je ve hře i příjezd Davida Pastrňáka a Pavla Zachy.
Zdroj: David Holub