Proč chřipka nepotopí ekonomiku jako covid-19?

Jak jeden stát za druhým vyhlašuje omezení pohybu svých obyvatel se zdrcujícím dopadem na místní ekonomiky, vyvstává na mysli řady skeptiků otázka: miliony Američanů každý rok dostanou chřipku a desítky tisíc jich na ni zemřou. Proč se kvůli chřipce společnosti neuzavírají? Otázku si položil americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že se za poslední sezonu nakazilo chřipkou 55 milionů Američanů a na 63.000 jich zemřelo. V porovnání s tím se podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse onemocnění covid-19 vyvolané koronavirem prokázalo v USA u 466.000 lidí, z nichž zemřelo přes 16.700. Čísla však neříkají vše, poznamenává WSJ.

Pro začátek, bilance nakažených chřipkou udávaná CDC je odhadem všech nakažených, kdežto údaje o infikovaných covid-19 se týkají jen skutečně diagnostikovaných pacientů. CDC někdy v budoucnu zveřejní odhad celkového počtu lidí s koronavirem, prozatím je však srovnání těchto údajů u obou onemocnění porovnáváním jablek s hruškami.

Covid-19 se navíc od chřipky liší tím, jak rychle se šíří, jak dlouhou vyžaduje léčbu a jak těžké je to onemocnění. Nákaza, na niž dosud není lék, také klade nezvykle velké břemeno na zdravotnický personál a nemocnice.

Namísto jemných vln infikovaných lidí, které se přelévají napříč celou zemí v rozmezí šesti měsíců, zavalila přílivová vlna covid-19 za poloviční dobu jen hrstku měst. Koncentrace rychle nahromaděných těžkých onemocnění tím přehltila zasažené oblasti. Panuje přitom obava, že bez společenských omezení, která se zdají být v tuto chvíli jedinou účinnou metodou proti šíření nákazy, se to samé bude opakovat i na jiných místech.

Nástin pandemie chřipky H1N1 z roku 2009 může sloužit jako ukazatel rozdílu v rychlosti přenosu mezi chřipkou a koronavirem. Pokud srovnáme jen laboratorně potvrzené případy, virem H1N1 se podle CDC za prvních 102 dní nakazilo 43.677 lidí, z nichž 302 zemřelo. Za období o 22 dní kratší se koronavirem infikovalo devětkrát tolik lidí a nemoci covid-19 jich podlehlo 42krát více.

Nejenže kvůli covid-19 přichází do nemocnic více pacientů, než je obvyklé, ale vyžadují také delší léčbu. Průměrná doba hospitalizace dospělého s chřipkou činí 3,6 dne. V nemocnicích v oblasti Seattlu, kde se léčili jedni z prvních pacientů, kteří v USA na covid-19 zemřeli, strávili tito lidé v nemocnici průměrně 12 dní, devět dní na jednotkách intenzivní péče a deset dní napojení na plicní ventilátor. Pro přeživší byly tyto údaje 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru.

Mít nemocnici plnou pacientů s vysoce nakažlivou chorobou také vyčerpává zásoby ochranných pomůcek, což vystavuje riziku přítomné zdravotníky. V chřipkové sezoně se přitom podobná ochrana používá jen výjimečně v některých pokojích. Většina personálu má také určitou imunitu vůči chřipce, ať již přirozenou, či nabytou očkováním. Proti covid-19 však nyní očkování neexistuje.

Existuje však jedna vlastnost, díky níž je koronavirus méně problematický než chřipka. "Nemění se a nemutuje takovým tempem, jako to dokáže chřipka," řekla Allison Weinmannová, doktorka specializující se na infekční choroby. To může farmaceutickým společnostem usnadnit vývoj účinného očkování, což by z covid-19 mohlo nakonec učinit stejně všední onemocnění, jakým je sezonní chřipka, napsal list The Wall Street Journal.

Související

Ilustrační foto

Epidemie chřipky v Česku je poblíž svého letošního vrcholu

Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se epidemie chřipky nachází poblíž svého letošního vrcholu. V minulém týdnu bylo v České republice 1901 případů nemocných na 100 000 obyvatel, s ještě vyššími čísly v některých krajích, jako je Jihomoravský, Pardubický nebo Karlovarský.

Více souvisejících

chřipka Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli

Palestinská militantní skupina Hamás oznámila, že její delegace, účastnící se jednání o příměří v Pásmu Gazy v Káhiře, odcestovala do Kataru. Hamás zdůraznil, že další vývoj záleží na Izraeli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy