Trump je hlavním motorem dezinformací o pandemii covid-19, prokázala studie

Americký prezident Donald Trump byl pravděpodobně nejvýraznější hnací silou takzvané infodemie, tedy vlny dezinformací souvisejících s pandemií covidu-19. Takový závěr předkládá čerstvá studie výzkumníků z americké Cornellovy univerzity, o níž ve středu informoval deník The New York Times (NYT).

Zmínky o Trumpovi podle autorů v tradičních médiích tvořily zdaleka největší část "dezinformační konverzace".

Čtyřčlenný tým analyzoval soubor více než 38 milionů anglických zpravodajských textů publikovaných v prvních pěti měsících roku zavedenými médii z celého světa. Dezinformace se údajně v jisté podobě objevily v 1,1 milionu z těchto článků, přičemž jen asi v 16 procentech případů se jednalo o materiály vytvořené výlučně za účelem konfrontace závadné informace s fakty.

"Z dat je zřejmé, že zmínky o prezidentu Trumpovi v kontextu dezinformací o covidu-19 tvoří zdaleka největší samostatnou složku infodemie. Zmínky o Trumpovi tvořily 37,9 procenta celkové infodemie, s výrazným náskokem na (kategorii) 'zázračných léků', která tvořila 26,4 procenta," tvrdí autoři studie.

Navíc se domnívají, že značná část textů o "zázračných lécích" rovněž vycházela z výroků americké hlavy státu. Trump například dlouho vyzdvihoval antimalarikum hydroxychlorochin, které se nakonec ukázalo být při léčbě covidu-19 neúčinné. "Náš závěr je tudíž takový, že prezident Spojených států byl pravděpodobně největší hnací silou 'infodemie' dezinformací o covidu-19," dodává tým vedený vědci z Cornellovy univerzity.

Podle NYT bylo oficiální vydání článku naplánováno na dnešek. Text byl předtím podán odbornému časopisu k recenznímu řízení, autoři jej ale nakonec z procesu stáhli. Považovali řízení za příliš zdlouhavé a měli za to, že informace obsažené ve studii je třeba zveřejnit co nejrychleji, řekla NYT Sarah Evanegaová, která výzkum vedla.

Ona a její spolupracovníci prezentují novou studii jako první pokus o komplexní rozbor "dezinformací generovaných médii" v souvislosti s pandemií. Relativně malý podíl "fact-checkingu" mezi texty obsahujícími problematická tvrzení podle nich naznačuje, že dezinformace o covidu-19 média ve většině případů přebírají "bez otázek či oprav".

"Tím, že se (média) rozhodnou nekriticky pokrývat prohlášení a výroky vlivných osob, aniž by výrazněji ověřovala či zpochybňovala přesnost těchto tvrzení, riskují, že nechtěně přispějí k šíření dezinformací," varují autoři analýzy.

Pokud jde o Trumpa, od začátku šíření koronaviru má v této souvislosti na kontě pestrou škálu nepodložených či zavádějících tvrzení. Mnohokrát například prohlásil, že virus SARS-CoV-2 nakonec sám od sebe zmizí, letní nárůst nových nákaz v USA označoval za důsledek intenzivnějšího testování, opakovaně zlehčuje americkou bilanci úmrtí, sporná jsou i jeho vyjádření o vývoji vakcíny či imunitě u dětí. "Pro ty, kdo Trumpova vyjádření sledují, asi nebude myšlenka, že je zodpovědný za šíření či propagování dezinformací, nijak šokující," podotýká NYT.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Boj proti dezinformacím a fake news Prezident USA The New York Times Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy