USA kvůli hrozbám jaderným úderem pozorně sledují kroky Moskvy, píše server

Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos v únoru, se po úspěchu zářijové ukrajinské protiofenzivy snaží opět na bojišti získat navrch. Zároveň přibývají signály o klesající domácí popularitě Putina a jeho války, zejména po částečné mobilizaci vyhlášené minulý týden.

"Sledujeme to pozorněji," uvedl činitel americké vlády s přístupem ke zpravodajským informacím o jaderných silách a strategii Moskvy. USA a jejich spojenci podle něj v nedávné době posílili práci zpravodajských služeb ve vzduchu, z oběžné dráhy i v kyberprostoru a začali se víc spoléhat na satelitní snímky. S jejich pomocí analyzují přesuny ruských jednotek s kapacitou zaútočit jadernými zbraněmi.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z "jaderného vydírání" a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. "Neblafuji," řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

"Momentálně nevidíme žádné důkazy, že Rusko jaderné zbraně použije," uvedl Joshua Kelsey a dodal, že Washington nicméně hrozby z Moskvy bere vážně.

Zpravodajské služby jsou podle dříve zmíněného amerického činitele přesvědčeny, že Rusko nebude riskovat rozsáhlou jadernou válku, a nespustí proto ani masivní útok na Ukrajinu nebo země NATO.

Sledování ruského jaderného zbrojení ztěžuje fakt, že Rusko má desítky různých zbraňových systémů dvojího použití, z nichž mnohé používá na Ukrajině. Například většina ruských letounů dokáže přepravovat běžnou munici, ale i takzvané taktické jaderné zbraně, navržené s cílem zničit menší cíle na bojišti. Oproti tomu stojí strategické jaderné zbraně jako jsou mezinárodní balistické střely, jejichž plánované použití lze jednodušeji vypozorovat například při uvedení speciálních jednotek do pohotovosti nebo jejich shromážděním ke cvičení.

Při použití taktických jaderných zbraní se Spojené státy a další spojenci Kyjeva ani nemusí dozvědět, že se ruské síly rozhodly vyměnit konvenční munici za atomové bomby, píše Politico.

"(Rusové) nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň," uvedl nejmenovaný činitel. "Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun," dodává. Atomové bomby, které na konci druhé světové války Spojené státy svrhly na japonská města Hirošima a Nagasaki, měla pro srovnání sílu 15.000 až 20.000 tun trinitrotoluenu (TNT).

"Pokud to mají Rusové ve svém arzenálu jako konvenční zbraň, můžete celkem bezpečně předpokládat, že to má jadernou hlavici, která k tomu patří," uvedl nejmenovaný někdejší činitel americké Rady pro národní bezpečnost (NSC). "Téměř každá zbraň, kterou Rusové mají, je schopna jaderného zásahu. Ať už se jedná o dělostřelecký systém, systém protivzdušné obrany, torpédo nebo střelu s plochou dráhou letu, může k tomu být jaderná hlavice," řekl Politiku.

Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání.

"Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo," uvedl Franklin Miller, někdejší činitel NSC v otázkách jaderné politiky. "Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli," dodal Miller.

"Co se ale týče menších jaderných zbraní, o těch pravděpodobně vědět nebudeme," dodává.

Související

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.
Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Evropská Unie

Éra bezpečnostních záruk skončila. Evropa řeší, jak přežít bez pomoci USA

Neustálé útoky Donalda Trumpa na Evropskou unii nutí evropské lídry čelit dosud nemyslitelnému scénáři: budoucnosti bez Spojených států jako hlavního bezpečnostního garanta. Evropa je tak nucena organizovat vlastní obranu mnohem rychleji, než kdokoli předpokládal. Éra amerických „bezpečnostních záruk“ pro Evropu je podle německého zákonodárce a bývalého vojenského důstojníka u konce.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Rostoucí ceny online reklamy nutí malé podniky hledat alternativy. Tisk plakátů se vrací do hry

Online reklama výrazně zdražuje a malé firmy stojí před otázkou, jak zůstat vidět, aniž by jejich marketingový rozpočet praskal ve švech. Stále častěji proto zvažují návrat k tradičním a finančně stabilním formám propagace, mezi které patří i tisk plakátů. Ten nabízí lokální dosah, jednorázové náklady a dlouhodobou viditelnost – vlastnosti, které jsou v současné ekonomické situaci stále cennější.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Rusové chystali druhé 11. září, do letadel chtěli umístit bomby, zjistili zpravodajci

Evropské zpravodajské služby odhalily, že ruská sabotážní síť připravovala útoky na letadla směřující z Evropy do Spojených států. Podle informací deníku Financial Times bylo zajištěno množství výbušnin dostatečné k provedení bombových útoků ve vzduchu, které by mohly způsobit šok a narušení letecké dopravy v rozsahu neviděném od teroristických útoků z 11. září 2001.

před 4 hodinami

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

před 5 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová uprchla z Venezuely. Míří do Osla, kde měla převzít Nobelovu cenu

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová slíbila, že bude pokračovat ve svém boji za osvobození země od „korupce“, „brutální diktatury“ a „zoufalství“. Učinila tak v Oslu, v norské metropoli, kde jí byla ve středu udělena Nobelova cena za mír. Přestože panovaly horečné spekulace, že by se jí mohlo podařit tajně opustit Venezuelu a na ceremonii se objevit osobně, pětaosmdesátiletá konzervativní politička se nedostavila. Organizátoři však očekávali, že dorazí do Osla v následujících hodinách.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump rozhodl. Američané přitvrdí proti obyčejným turistům

Turisté z desítek zemí mohou být nově při vstupu do Spojených států amerických požádáni o osobní historii na sociálních sítích po dobu posledních pěti let. Upozornila na to BBC. Jde o další z kontroverzních kroků administrativy současného amerického prezidenta Donalda Trumpa v jejím bojí s migrací. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

NATO, ilustrační fotografie.

NATO se musí vzpamatovat jako celek. Adaptace na boj s teroristy už nestačí

Evropa má do roku 2027 převzít roli hlavního pilíře obrany kontinentu. Jenže na tuto roli není vůbec připravená, protože jí chybí síly, infrastruktura, velitelské kapacity i obranný průmysl pro konvenční válku s Ruskem. Aliance navíc ustrnula v logice boje proti terorismu, zatímco se charakter válčení nezadržitelně mění, a protivníci se na to adaptují. Nepřipravené jsou ale i Spojené státy, jejichž armáda i zbrojní průmysl reagují na technologickou revoluci dronů a autonomie nebezpečně pomalu. 

před 10 hodinami

Zdeněk Hřib volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Piráti zřejmě nezmění kurz. Hřib bude v lednu obhajovat funkci

Opoziční Piráty s největší pravděpodobností i nadále povede bývalý pražský primátor Zdeněk Hřib, který byl volebním lídrem v říjnových sněmovních volbách. Hřib potvrdil, že bude v lednu obhajovat funkci předsedy. Tím se stal po konci Ivana Bartoše. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: USA daly Zelenskému na přijetí mírového plánu ultimátum. Ukrajina pošle Bílému domu odpověď ve středu

Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rámcový mírový plán s tím, že na jeho přijetí má Kyjev jen několik dní. Navrhovaná dohoda by Ukrajině uložila akceptovat územní ztráty výměnou za blíže nespecifikované bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, uvedl deník Financial Times s odvoláním na své zdroje.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

včera

„Antiukrajinské body byly odstraněny.“ Zelenskyj posílá do USA revidovaný mírový plán

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně potvrdil, že Ukrajina není ochotna postoupit území Rusku. Jednání o mírovém plánu navrženém Spojenými státy americkými sice pokračují, ale bez jasného časového horizontu. Zelenskyj jasně prohlásil, že se rozhodně nehodlají ničeho vzdát. Dodal, že na to nemají zákonné, ústavní, mezinárodní ani morální právo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy