Po íránském raketovém útoku na Izrael jsou obyvatelé v napětí, dělají si zásoby a obávají se odvety, která může vést k eskalaci v plnohodnotnou válku. Vláda protesty tvrdě potlačuje, což umocňuje obavy, že válka by mohla sloužit k dalším represím vůči nesouhlasu s režimem.
Íránci mají podle reportáže RFE/RL obavy z možné blížící se války. „Už několik měsíců jsme ve stavu strachu a stresu. Nyní vzhlížíme k obloze, abychom zjistili, kdy zaútočí,“ popsala své obavy paní Naghmehová s odkazem na to, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu důrazně pohrozil Íránu odvetou za jeho úterní útok.
Reakce Izraele může být velice silná. „Tentokrát je vyhlídka na válku vážnější. Mnoho Íráncu si po útoku (na Izrael) udělalo zásoby potravin a léků. Na benzinových pumpách ve městě se tvořily dlouhé fronty,“ vylíčil novinář z Teheránu, pan Parastu.
Podle paní Maryam největší cenu zaplatí běžní Íránci. Údajně sama viděla salvy raket vypouštěné íránskou armádou. „Zatímco úředníci a jejich rodiny žijí v klidu, lidé žijí ve strachu,“ poznamenala.
Někteří starší Íránci kritizují nadšení některých mladých do války s Izraelem. Jde zejména o ty, co zažili brutální irácko-íránskou válku z let 1980-1988. „Nemají pochopení pro válku a její následky. Vypadá to, že budeme znovu vysídleni,“ řekla paní Fereshtehová, která pochází z provincie Chúzistán ležící na hranici s Irákem.
Obavy ale mají i uprchlíci, kteří do Íránu prchli z Afghánistánu poté, co se vlády zmocnil Talibán. „Neměli jsme jinou možnost než z Afghánistánu do Íránu utéct z obav o naše životy, ale dnes rostoucí napětí mezi Íránem a Izraelem naznačuje, že region je na pokraji války. Nevíme, kam dál,“ uvedla afghánská aktivistka za práva žen Halima Pazhwak Azádi.
Írán je rozdělený, někteří jsou hrdí na útok proti Izraeli, jiní mají obavy. Informovala o tom britská stanice BBC s odkazem na svůj monitoring sociálních sítí. „Nemáme jinou možnost než chránit naši zemi, ale jsme to my, kdo nese následky,“ pronesl jeden z obyvatel Teheránu.
Především íránská státní televize sdílela záběry, které zachycovaly davy slavících Íránců poté, co jejich země vypálila asi 180 raket proti Izraeli. „Bravo Chameneímu! Bravo Revolučním gardám!“ skandovala jedna z žen na videoklipu.
Jenže z těchto „nálad“ byli frustrovaní Íránci na internetu. „Prosím, rozlišujte mezi lidem a Revolučními gardami, jsme pod obrovským tlakem,“ vyzýval protestující další uživatel.
Podle některých může útok proti Izraeli posílit režimní potlačování vnitřního nesouhlasu. „Obávám se, že by tato válka mohla být použita jako záminka k zesílení represí proti nám, kteří bojujeme za svobodu,“ vylíčil jeden z aktivistů.
Jeden z dalších uživatelů navrhl podstatně radikálnější krok. „Jediný způsob, jak zachránit Írán, není válka, ale svržení současného režimu,“ uvedl a vyzval Západ, aby Íránce podpořil v boji proti tamní vládě.
Současné protesty v Íránu, které začaly po smrti Mahsy Amíní v roce 2022, pokračují i v roce 2024. Amíniovou zadržela, a nakonec zabila, mravnostní policie za špatně nasazený hidžáb.
Ajatolláh Alí Chameneí obvinil z rozpoutání protestů cizí mocnosti. „Nyní nepřátelé doufají, že zemi zasadí úder v souvislosti s lidovými protesty... v tom se ale přepočítali, stejně jako již několikrát v minulosti,“ líčil Chameneí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce svůj projev přednesl u příležitosti 33. výročí úmrtí ajatolláha Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce z roku 1979.
Tato událost vyvolala rozsáhlé protivládní demonstrace. Protesty se však rozšířily i na další témata, jako jsou ekonomické problémy, vysoké ceny potravin a volání po větší politické svobodě. Íránská vláda na ně reaguje tvrdými zásahy, což vedlo k mnoha obětem.
Související
Co může napáchat Trumpovo zvolení? Útok na jaderná zařízení i rozsáhlou válku
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
Írán , Alí Chameneí (íránský ajatolláh) , Izrael , Izraelská armáda
Aktuálně se děje
včera
Bidenova administrativa povolila nasazení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině
včera
Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou
včera
Trump si den po výhře ve volbách telefonoval se Zelenským. Připojil se k nim Musk
včera
Fico a Orbán vyzvali EU k přehodnocení strategie vůči Ukrajině. Byli jediní
včera
Výbuchy balíků v kurýrních skladech: Polsko zjistilo, která země za nimi stojí
včera
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
včera
Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje
včera
Průzkumy Harrisovou favorizovaly, tak proč vyhrál Trump? Důvodů může být několik
včera
Trumpův slib deportovat 11 milionů lidí naráží na realitu. Nepomůžeme mu, vzkazují města
včera
Šachová partie o třech hráčích začala. Trump, Zelenskyj a Putin odstartovali geopolitické hry
včera
Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen
včera
Ukrajinská armáda v Rusku bojuje se Severokorejci. Svět mezi tím řeší Trumpův slib
včera
Proti komu Izrael vlastně bojuje? Většinu civilních obětí v Gaze tvoří ženy a děti
včera
Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu
včera
Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit
včera
Kreml zchladil Trumpa. Válku za 24 hodin neukončí ani náhodou
včera
Kdyby se Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém, míní Visingr pro EZ
včera
Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní
včera
Američané odpověděli na otázku, c by měl Trumo řešit ze všeho nejdříve
včera
V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není
Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Zdroj: Tereza Marešová