Íránci mají strach z války s Izraelem. „Jsme to my, kdo nese následky,“ kritizují režim

Po íránském raketovém útoku na Izrael jsou obyvatelé v napětí, dělají si zásoby a obávají se odvety, která může vést k eskalaci v plnohodnotnou válku. Vláda protesty tvrdě potlačuje, což umocňuje obavy, že válka by mohla sloužit k dalším represím vůči nesouhlasu s režimem.

Deník Shopaholičky

Íránci mají podle reportáže RFE/RL obavy z možné blížící se války. „Už několik měsíců jsme ve stavu strachu a stresu. Nyní vzhlížíme k obloze, abychom zjistili, kdy zaútočí,“ popsala své obavy paní Naghmehová s odkazem na to, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu důrazně pohrozil Íránu odvetou za jeho úterní útok.

Reakce Izraele může být velice silná. „Tentokrát je vyhlídka na válku vážnější. Mnoho Íráncu si po útoku (na Izrael) udělalo zásoby potravin a léků. Na benzinových pumpách ve městě se tvořily dlouhé fronty,“ vylíčil novinář z Teheránu, pan Parastu.

Podle paní Maryam největší cenu zaplatí běžní Íránci. Údajně sama viděla salvy raket vypouštěné íránskou armádou. „Zatímco úředníci a jejich rodiny žijí v klidu, lidé žijí ve strachu,“ poznamenala.

Někteří starší Íránci kritizují nadšení některých mladých do války s Izraelem. Jde zejména o ty, co zažili brutální irácko-íránskou válku z let 1980-1988. „Nemají pochopení pro válku a její následky. Vypadá to, že budeme znovu vysídleni,“ řekla paní Fereshtehová, která pochází z provincie Chúzistán ležící na hranici s Irákem.

Obavy ale mají i uprchlíci, kteří do Íránu prchli z Afghánistánu poté, co se vlády zmocnil Talibán. „Neměli jsme jinou možnost než z Afghánistánu do Íránu utéct z obav o naše životy, ale dnes rostoucí napětí mezi Íránem a Izraelem naznačuje, že region je na pokraji války. Nevíme, kam dál,“ uvedla afghánská aktivistka za práva žen Halima Pazhwak Azádi.

Írán je rozdělený, někteří jsou hrdí na útok proti Izraeli, jiní mají obavy. Informovala o tom britská stanice BBC s odkazem na svůj monitoring sociálních sítí. „Nemáme jinou možnost než chránit naši zemi, ale jsme to my, kdo nese následky,“ pronesl jeden z obyvatel Teheránu.

Především íránská státní televize sdílela záběry, které zachycovaly davy slavících Íránců poté, co jejich země vypálila asi 180 raket proti Izraeli. „Bravo Chameneímu! Bravo Revolučním gardám!“ skandovala jedna z žen na videoklipu.

Jenže z těchto „nálad“ byli frustrovaní Íránci na internetu. „Prosím, rozlišujte mezi lidem a Revolučními gardami, jsme pod obrovským tlakem,“ vyzýval protestující další uživatel. 

Podle některých může útok proti Izraeli posílit režimní potlačování vnitřního nesouhlasu. „Obávám se, že by tato válka mohla být použita jako záminka k zesílení represí proti nám, kteří bojujeme za svobodu,“ vylíčil jeden z aktivistů.

Jeden z dalších uživatelů navrhl podstatně radikálnější krok. „Jediný způsob, jak zachránit Írán, není válka, ale svržení současného režimu,“ uvedl a vyzval Západ, aby Íránce podpořil v boji proti tamní vládě.

Současné protesty v Íránu, které začaly po smrti Mahsy Amíní v roce 2022, pokračují i v roce 2024. Amíniovou zadržela, a nakonec zabila, mravnostní policie za špatně nasazený hidžáb. 

Ajatolláh Alí Chameneí obvinil z rozpoutání protestů cizí mocnosti. „Nyní nepřátelé doufají, že zemi zasadí úder v souvislosti s lidovými protesty... v tom se ale přepočítali, stejně jako již několikrát v minulosti,“ líčil Chameneí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce svůj projev přednesl u příležitosti 33. výročí úmrtí ajatolláha Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce z roku 1979.

Tato událost vyvolala rozsáhlé protivládní demonstrace. Protesty se však rozšířily i na další témata, jako jsou ekonomické problémy, vysoké ceny potravin a volání po větší politické svobodě. Íránská vláda na ně reaguje tvrdými zásahy, což vedlo k mnoha obětem​.

Deník Shopaholičky

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán Alí Chameneí (íránský ajatolláh) Izrael Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 21 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy