Íránci mají strach z války s Izraelem. „Jsme to my, kdo nese následky,“ kritizují režim

Íránci mají podle reportáže RFE/RL obavy z možné blížící se války. „Už několik měsíců jsme ve stavu strachu a stresu. Nyní vzhlížíme k obloze, abychom zjistili, kdy zaútočí,“ popsala své obavy paní Naghmehová s odkazem na to, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu důrazně pohrozil Íránu odvetou za jeho úterní útok.

Reakce Izraele může být velice silná. „Tentokrát je vyhlídka na válku vážnější. Mnoho Íráncu si po útoku (na Izrael) udělalo zásoby potravin a léků. Na benzinových pumpách ve městě se tvořily dlouhé fronty,“ vylíčil novinář z Teheránu, pan Parastu.

Podle paní Maryam největší cenu zaplatí běžní Íránci. Údajně sama viděla salvy raket vypouštěné íránskou armádou. „Zatímco úředníci a jejich rodiny žijí v klidu, lidé žijí ve strachu,“ poznamenala.

Někteří starší Íránci kritizují nadšení některých mladých do války s Izraelem. Jde zejména o ty, co zažili brutální irácko-íránskou válku z let 1980-1988. „Nemají pochopení pro válku a její následky. Vypadá to, že budeme znovu vysídleni,“ řekla paní Fereshtehová, která pochází z provincie Chúzistán ležící na hranici s Irákem.

Obavy ale mají i uprchlíci, kteří do Íránu prchli z Afghánistánu poté, co se vlády zmocnil Talibán. „Neměli jsme jinou možnost než z Afghánistánu do Íránu utéct z obav o naše životy, ale dnes rostoucí napětí mezi Íránem a Izraelem naznačuje, že region je na pokraji války. Nevíme, kam dál,“ uvedla afghánská aktivistka za práva žen Halima Pazhwak Azádi.

Írán je rozdělený, někteří jsou hrdí na útok proti Izraeli, jiní mají obavy. Informovala o tom britská stanice BBC s odkazem na svůj monitoring sociálních sítí. „Nemáme jinou možnost než chránit naši zemi, ale jsme to my, kdo nese následky,“ pronesl jeden z obyvatel Teheránu.

Především íránská státní televize sdílela záběry, které zachycovaly davy slavících Íránců poté, co jejich země vypálila asi 180 raket proti Izraeli. „Bravo Chameneímu! Bravo Revolučním gardám!“ skandovala jedna z žen na videoklipu.

Jenže z těchto „nálad“ byli frustrovaní Íránci na internetu. „Prosím, rozlišujte mezi lidem a Revolučními gardami, jsme pod obrovským tlakem,“ vyzýval protestující další uživatel. 

Podle některých může útok proti Izraeli posílit režimní potlačování vnitřního nesouhlasu. „Obávám se, že by tato válka mohla být použita jako záminka k zesílení represí proti nám, kteří bojujeme za svobodu,“ vylíčil jeden z aktivistů.

Jeden z dalších uživatelů navrhl podstatně radikálnější krok. „Jediný způsob, jak zachránit Írán, není válka, ale svržení současného režimu,“ uvedl a vyzval Západ, aby Íránce podpořil v boji proti tamní vládě.

Současné protesty v Íránu, které začaly po smrti Mahsy Amíní v roce 2022, pokračují i v roce 2024. Amíniovou zadržela, a nakonec zabila, mravnostní policie za špatně nasazený hidžáb. 

Ajatolláh Alí Chameneí obvinil z rozpoutání protestů cizí mocnosti. „Nyní nepřátelé doufají, že zemi zasadí úder v souvislosti s lidovými protesty... v tom se ale přepočítali, stejně jako již několikrát v minulosti,“ líčil Chameneí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce svůj projev přednesl u příležitosti 33. výročí úmrtí ajatolláha Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce z roku 1979.

Tato událost vyvolala rozsáhlé protivládní demonstrace. Protesty se však rozšířily i na další témata, jako jsou ekonomické problémy, vysoké ceny potravin a volání po větší politické svobodě. Íránská vláda na ně reaguje tvrdými zásahy, což vedlo k mnoha obětem​.