Íránci mají strach z války s Izraelem. „Jsme to my, kdo nese následky,“ kritizují režim

Po íránském raketovém útoku na Izrael jsou obyvatelé v napětí, dělají si zásoby a obávají se odvety, která může vést k eskalaci v plnohodnotnou válku. Vláda protesty tvrdě potlačuje, což umocňuje obavy, že válka by mohla sloužit k dalším represím vůči nesouhlasu s režimem.

Íránci mají podle reportáže RFE/RL obavy z možné blížící se války. „Už několik měsíců jsme ve stavu strachu a stresu. Nyní vzhlížíme k obloze, abychom zjistili, kdy zaútočí,“ popsala své obavy paní Naghmehová s odkazem na to, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu důrazně pohrozil Íránu odvetou za jeho úterní útok.

Reakce Izraele může být velice silná. „Tentokrát je vyhlídka na válku vážnější. Mnoho Íráncu si po útoku (na Izrael) udělalo zásoby potravin a léků. Na benzinových pumpách ve městě se tvořily dlouhé fronty,“ vylíčil novinář z Teheránu, pan Parastu.

Podle paní Maryam největší cenu zaplatí běžní Íránci. Údajně sama viděla salvy raket vypouštěné íránskou armádou. „Zatímco úředníci a jejich rodiny žijí v klidu, lidé žijí ve strachu,“ poznamenala.

Někteří starší Íránci kritizují nadšení některých mladých do války s Izraelem. Jde zejména o ty, co zažili brutální irácko-íránskou válku z let 1980-1988. „Nemají pochopení pro válku a její následky. Vypadá to, že budeme znovu vysídleni,“ řekla paní Fereshtehová, která pochází z provincie Chúzistán ležící na hranici s Irákem.

Obavy ale mají i uprchlíci, kteří do Íránu prchli z Afghánistánu poté, co se vlády zmocnil Talibán. „Neměli jsme jinou možnost než z Afghánistánu do Íránu utéct z obav o naše životy, ale dnes rostoucí napětí mezi Íránem a Izraelem naznačuje, že region je na pokraji války. Nevíme, kam dál,“ uvedla afghánská aktivistka za práva žen Halima Pazhwak Azádi.

Írán je rozdělený, někteří jsou hrdí na útok proti Izraeli, jiní mají obavy. Informovala o tom britská stanice BBC s odkazem na svůj monitoring sociálních sítí. „Nemáme jinou možnost než chránit naši zemi, ale jsme to my, kdo nese následky,“ pronesl jeden z obyvatel Teheránu.

Především íránská státní televize sdílela záběry, které zachycovaly davy slavících Íránců poté, co jejich země vypálila asi 180 raket proti Izraeli. „Bravo Chameneímu! Bravo Revolučním gardám!“ skandovala jedna z žen na videoklipu.

Jenže z těchto „nálad“ byli frustrovaní Íránci na internetu. „Prosím, rozlišujte mezi lidem a Revolučními gardami, jsme pod obrovským tlakem,“ vyzýval protestující další uživatel. 

Podle některých může útok proti Izraeli posílit režimní potlačování vnitřního nesouhlasu. „Obávám se, že by tato válka mohla být použita jako záminka k zesílení represí proti nám, kteří bojujeme za svobodu,“ vylíčil jeden z aktivistů.

Jeden z dalších uživatelů navrhl podstatně radikálnější krok. „Jediný způsob, jak zachránit Írán, není válka, ale svržení současného režimu,“ uvedl a vyzval Západ, aby Íránce podpořil v boji proti tamní vládě.

Současné protesty v Íránu, které začaly po smrti Mahsy Amíní v roce 2022, pokračují i v roce 2024. Amíniovou zadržela, a nakonec zabila, mravnostní policie za špatně nasazený hidžáb. 

Ajatolláh Alí Chameneí obvinil z rozpoutání protestů cizí mocnosti. „Nyní nepřátelé doufají, že zemi zasadí úder v souvislosti s lidovými protesty... v tom se ale přepočítali, stejně jako již několikrát v minulosti,“ líčil Chameneí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce svůj projev přednesl u příležitosti 33. výročí úmrtí ajatolláha Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce z roku 1979.

Tato událost vyvolala rozsáhlé protivládní demonstrace. Protesty se však rozšířily i na další témata, jako jsou ekonomické problémy, vysoké ceny potravin a volání po větší politické svobodě. Íránská vláda na ně reaguje tvrdými zásahy, což vedlo k mnoha obětem​.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Teherán mě informoval o kritické situaci, Írán je ve stavu kolapsu, tvrdí Trump

Prezident Donald Trump v úterý ráno na své sociální síti Truth Social prohlásil, že jej Teherán informoval o kritické situaci uvnitř země. Podle Trumpových slov se Írán nachází ve „stavu kolapsu“ a usiluje o co nejrychlejší znovuotevření strategického Hormuzského průlivu, zatímco se tamní režim snaží vyřešit otázky spojené se svým vedením.
Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

Více souvisejících

Írán Alí Chameneí (íránský ajatolláh) Izrael Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

před 9 hodinami

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

před 10 hodinami

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

před 11 hodinami

Těžba ropy

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů (SAE) o náhlém vystoupení z kartelu OPEC je událostí mimořádného významu. Emiráty byly členy této organizace ještě dříve, než v roce 1971 vznikly jako samostatný stát. OPEC po celá desetiletí ovládal ceny ropy regulací těžby, přičemž zásadní roli sehrál už během ropných krizí v 70. letech, které tehdy od základů změnily globální energetickou politiku.

před 12 hodinami

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

před 13 hodinami

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají

Rusko letos výrazně omezí průběh tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Ministerstvo obrany oznámilo, že se akce obejde bez předvádění vojenské techniky, což je u události, která obvykle slouží k prezentaci vojenské síly státu, neobvyklé. Jako důvod úřady uvedly současnou operační situaci, aniž by poskytly podrobnější vysvětlení.

před 14 hodinami

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy