Protesty v Íránu pokračují, Teherán viní EU z pokrytectví

V Íránu se i dnes konají na různých místech protesty proti tamnímu autoritářskému režimu, které trvají už měsíc a které zažehla smrt mladé dívky zatčené mravnostní policií. Íránští aktivisté na dnešek svolali přes sociální sítě demonstrace pod heslem Začátek konce.

Íránská vláda proti účastníkům manifestací brutálně zasahuje, což si vyžádalo podle nevládních organizací na dvě stovky obětí, včetně příslušníků bezpečnostních složek. EU kvůli tomu zvažuje vůči Teheránu sankce, íránský ministr zahraničí jí vzkázal, aby nebyla pokrytecká a volila "realistický přístup". Zásahy vůči demonstrantům označil za "naprosto legitimní", uvedla dnes agentura DPA.

"Doporučujeme Evropanům, aby se na tento problém dívali realisticky," řekl podle agentury AFP v pátek v telefonátu šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi íránský ministr zahraničí Hosajn Amírabdolláhján. Borrellovi rovněž podle dnešního oznámení Teheránu řekl, že Írán není zemí "sametových, ani barevných revolucí" a že je "kotvou stability v regionu".

"Kdo by uvěřil, že smrt jedné dívky bude pro Západ tak důležitá?," prohlásil šéf íránské diplomacie při jiné příležitosti. "Proč se tedy nezajímají také o stovky tisíc mučedníků a mrtvých v Iráku, Afghánistánu, Sýrii a Libanonu," dodal.

Borrell v pátek na twitteru vyzval íránský režim, aby okamžitě přestal s represemi vůči demonstrantům a propustil ty, kdo byli v souvislosti s protesty zadrženi. Dodal, že tamní vláda také musí zajistit přístup k internetu a k informacím.

Státy EU by měly sankce vůči Íránu kvůli potlačování nynějších protestů probírat v pondělí na zasedání ministrů zahraničí v Lucemburku. Některé země, například Británie, USA či Kanada už zavedly sankce vůči íránské mravnostní policii.

Lidé v Íránu protestují od poloviny září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena údajně kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb - šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a dekolt a který musí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Podle policie utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Věznice Evín v íránské metropoli hoří, ozývá se odtud střelba

Věznici Evín v Teheránu, kde jsou zadržováni političtí vězni, zachvátil požár a od objektu se ozývá střelba a zvuk poplašného zařízení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na videonahrávky na twitteru.

Nejmenovaný íránský bezpečnostní představitel později Reuters řekl, že ve věznici Evín začala zpoura, která vedla k požáru, a již byla potlačena. Na místě zasahují hasiči, dodal zmíněný činitel. Íránská státní tisková agentura IRNA uvedla, že vzpoura se odehrála v části věznice, kde jsou zadržováni "gangsteři". Podle agentury Reuters tím IRNA naznačila, že političtí vězni nebyli do incidentu zapojeni.

"Rodiny vězňů se shromáždily před hlavním vchodem do věznice Evín. Vidím oheň a kouř a spoustu příslušníků speciálních sil. Jsou tam také sanitky," popsal situaci jeden ze svědků kontaktovaný agenturou Reuters.

Před věznicí Evín i na dalších místech Íránu se v posledních týdnech konají protesty proti tamnímu autoritářskému režimu. Vyvolala je smrt mladé dívky zatčené mravnostní policií, údajně kvůli volně nasazenému šátku - hidžábu. Podle policie utrpěla infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.

Íránská vláda proti účastníkům demonstrací tvrdě zasahuje, což si vyžádalo podle nevládních organizací na dvě stovky obětí, včetně příslušníků bezpečnostních složek.

Věznici Evín, kde jsou většinou zadržováni lidé, kteří čelí obviněním z ohrožení bezpečnosti, dlouhodobě kritizují západní organizace na ochranu lidských práv. Organizace Human Rights Watch (HRW) v minulosti uvedla, že se v Evínu využívají výhrůžky mučením a hrozby trvalého uvěznění a mučení rodinných příslušníků. Běžné je i klamání a ponižování zadržených, vícedenní výslechy trvající až pět nebo šest hodin, odepírání lékařské péče a odmítání návštěv rodinných příslušníků.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 3 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy