USA podporovaná junta si vyžádala 30 tisíc životů

V poslední době jsme byli doslova zahlceni informacemi o porušování lidských práv komunisty. Máslo na hlavě však nemají pouze oni, nýbrž i krajní pravice - fašisté a klerofašisté. Kromě nechvalně známého Frankistického Španělska si své užili i Argentinci. Až 30 tisíc lidí zmizelo během špinavé války. Informoval o tom server History.com.

Každý čtvrtek Náměstí Plaza de Mayo v argentinském hlavním městě Buenos Aires plní zástupy žen v bílých šátcích s nápisy se jmény. Jedná se o matky a babičky upozorňující na únosy jejich dětí a vnoučat během vojenské diktatury v letech 1976-1983. Celá desetiletí nebylo známo, co se s nimi stalo. Počet zmizelých činí 30 tisíc. Všemu předcházel puč proti vládě Isabely Perónové, vdovy po zesnulém prezidentovi Juanu Domingovi Perónovi. Jednalo se o celou sérii politických převratů v Jižní Americe řízenou USA v rámci Operace Kondor.

Následovala instalace vojenské vlády neboli junty, která zahájila takzvaný "Proces národní reorganizace", jehož legitimitu opírala o potřebu vést špinavou válku proti vnějším silám. To ale byla pouze zástěrka pro perzekuci argentinských občanů, kteří nebyli pohodlní novému režimu. Jelikož se jednalo o krajně pravicovou diktaturu, nelze se divit, že se jejich oběťmi stávali převážně levicoví intelektuálové. Na rozdíl od Československa nebyly proti nim vedeny žádné politické procesy. Prostě je unášeli a na utajených místech mučili a zabíjeli.

Špinavá válka byla vedená na několika frontách. Vojenská junta se zaměřovala na levicové aktivisty. Způsob jejich následné popravy pak většinou spočíval v umučení popřípadě zastřelení. Aby nebyli nikdy nalezení, shazovala se jejich těla do vln Atlantiku. Díky následné likvidaci jejich osobních dokumentů, bylo velmi problematické je nalézt i po přechodu k demokracii. Rodinní příslušníci zmizelých proto neustále hledali informace o utajených místech, kde byli unesení nepřátelé režimu mučeni, vražděni a v horším případě i znásilňováni.

Přímo otřesné jsou případy dětí narozených těhotným vězeňkyním. Pokud vojenská junta shledala, že je nějaká unesená "špatně politicky smýšlející" žena v jiném stavu, udržovali ji naživu až do porodu. Děti pak byly následně adoptovány příznivci režimu, v horším případě s nimi bylo obchodováno. Až po letech se některým z nich podařilo navázat kontakt se svojí původní rodinou. 

V roce 1977 se skupina matek a babiček zmizelých rozhodla začít jednat. Každý týden se shromáždily na Náměstí Plaza de Mayo v Buenos Aires, kde pravidelně protestovaly před Růžovým palácem (Casa Rosada). Argentinská vláda jim zpočátku nevěnovala pozornost a označovala je za blázny. Později jí ale došlo, že už nad nimi nelze pouze mávat rukou, a začala přemýšlet, co s nimi dělat. Otevřeně proti nim zasáhnout bylo příliš riskantní, protože by to mohlo vyvolat veřejný odpor. K únosům totiž docházelo v tichosti a anonymitě. Takhle by se ale zrůdnost režimu ukázala v celé své parádě.

Nakonec se rozhodla, že s nimi udělá krátký proces stejně jako s jejich dětmi. V prosinci 1977 byla unesená jedna ze zakladatelek Azucena Villaflor. O 28 let později vyšlo najevo, že byla zavražděná a pohřbená do masového hrobu. Stejný osud potkal s největší pravděpodobností i další zmizelé během rozsáhlé razie. Ani to je však nezastavilo a v roce 1978 během Světového poháru, který se konal v Argentině, vyšly znovu do ulic. Chtěly, aby se jim dostalo mezinárodní pozornosti. Navzdory hrozbám a střetům s policií se jejich akce dočkaly prvních úspěchů. Veřejnost se začala obracet proti vojenské juntě.

Následné zhroucení vojenského režimu v Argentině v roce 1983, jemuž značnou měrou přispěla Válka o Falklandy, sice znamenalo přechod k demokracii, ale rodinám obětí nebyly zodpovězeny zásadní otázky. Nejvíc jim vrtaly hlavou jejich vnoučata vyrůstající nevědomky v cizích rodinách. Jistou pomoc jim v roce 1984 slíbila americká genetička Mary-Claire Kingová. Pomocí testu DNA byla odhalená pravá identita 124 unesených a nelegálně adoptovaných dětí. Po skončení Špinavé války v Argentině odsouzeno 900 členů vojenské junty. Některé se podařilo usvědčit z porušování lidských práv. 

Tématu vojenské diktatury v Argentině se v roce 2003 věnoval film Christophera Hamptona Prokletá Argentina. Hlavní roli Carlose Ruedy ztvárnil španělský herec Antonio Banderas. Jeho ženu novinářku píšící proti režimu Ceciliu (Emma Thompson) unesou. Carlos v sobě objeví zvláštní schopnosti, které mu umožňují vidět, co se s oběťmi děje. Protože se zúčastňuje demonstrací na Plaza de Mayo, dojde i ke zmizení jeho dcery Teresy. Ta je na utajeném místě mučená, znásilňována a následně zastřelená. Film nakonec skončí shledáním Carlose s Ceciliou a pádem vojenské junty. Oba manželé však zůstávají bez dcery. V závěrečných titulcích jsou uváděny počty zmizelých i v jiných zemích.

Související

Více souvisejících

argentina studená válka fašismus

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy