fašismus

Benito Mussolini

GLOSA: Stoleté výročí Mussoliniho nástupu k moci je varovným prstem ve stávající krizi

Před sto lety, 31. října 1922, se italským premiérem stal Benito Mussolini. Začala více než dvacetiletá tvrdá a krvavá vláda fašistického hnutí, jehož byl nový ministerský předseda zakladatelem i čelním protagonistou. Nástup fašismu měl přitom konkrétní příčiny, především hlubokou sociální krizi. Na tuto skutečnost bychom neměli zapomínat, obzvláště v dnešní mimořádně obtížné době. Už jen z toho důvodu, že v Itálii, kolébce fašismu, byl předminulý týden jmenován vládní kabinet, jehož hlavní síla – strana Bratři Itálie – má historické i ideologické vazby na Mussoliniho hnutí.
Vlajka Argentiny

USA podporovaná junta si vyžádala 30 tisíc životů

V poslední době jsme byli doslova zahlceni informacemi o porušování lidských práv komunisty. Máslo na hlavě však nemají pouze oni, nýbrž i krajní pravice - fašisté a klerofašisté. Kromě nechvalně známého Frankistického Španělska si své užili i Argentinci. Až 30 tisíc lidí zmizelo během špinavé války. Informoval o tom server History.com.
Španělsko

Za krizi ve Španělsku nemůže migrace? Expert rozebral, co se skutečně stalo

Nedávno se ve Španělsku uskutečnily v pořadí už druhé předčasné volby, v nichž opět zvítězili socialisté. Oproti dubnu si ale výrazně polepšila i krajně pravicová Vox, která si nyní získala přízeň 15 % voličů. Zato liberální Ciudadanos výrazně ztratila. Příčiny fašizace demokratického Španělska zanalyzoval pro server Politico.eu David M. Herszehorn.
Konec demokracie, ilustrační foto

Hrozí nástup fašismu? Historik mluví o temné budoucnosti

NÁZOR - Spolu s celosvětovým nárůstem pravicového populismu je často používán - ve skutečnosti nadužíván - pojem fašismus, konstatuje Andrew Gawthorpe v komentáři pro server The Guardian. Historik z nizozemské Leidenské univerzity vysvětluje, že pojem je pro kritiky této populistické vlny pohodlným prostředkem jak spojit své protivníky s historickým hnutím, které většinová společnost považuje za zavrženíhodný.
Ilustrační fotografie

Nebezpečná Antifa? Historik poukázal na závažnou paralelu

V krajně pravicových kruzích na internetu momentálně rezonuje zpráva, že editor krajně pravicového magazínu Quilette, Andy Ngo, byl údajně napadal příslušníky hnutí Antifa, poukazuje komentátor a historik Mike Stuchbery. V komentáři pro server The Independent připomíná, že Ngo měl při útoku, k němuž došlo na demonstraci v americkém Portlandu, utrpět krvácení do mozku.
Palachů hrob

Neofašisté poškozují Palachovo jméno. Čeští i italští studenti to odsuzují

Zneužití jména Jana Palacha italskými neofašisty odsoudila Studentská komora Rady vysokých škol společně se Studentskou unií italských studentů. Ve svém společném vyjádření zveřejněném na faceboou kritizují i přístup představitelů města Verony, kteří se podle nich schovávají za svobodu slova. Za studentskou komoru to dnes ČTK sdělil Lukáš Hulínský. Ve Veroně se měl konat koncert neonacistických skupin na uctění památky Jana Palacha u příležitosti 50 let od jeho smrti.
Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl student historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy,

Neofašisté pošpiní Palachovu památku. Koncert v Itálii bude

Koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha se bude navzdory protestům z české i italské strany v sobotu 19. ledna konat, a to v Lazise poblíž Verony. Oznámili to dnes pořadatelé ze sdružení Nomos. Ti byli nuceni hledat pro akci nový sál poté, co tento týden odřeklo pronájem veronské divadlo Teatro Stimmate. Místní úřady, městské i provinční, nicméně záštitu nad kontroverzní akcí potvrdily.
Chrabří legionáři v dobových uniformách

Historie, o které se nemluví: Jak dopadli v novém státě legionáři?

Na účasti dobrovolnický útvarů ve válce na straně Dohodových mocností byl postaven étos nového státu a argumentace na podporu vzniku samostatného Československa. Ale když se po skončení války i ruské anabázi začali vracet legionáři domů, objevily se otázky, jak legionáře odměnit a co s nimi v novém demokratickém státě. Jenomže na tom ani zdaleka nepanovala jednomyslná shoda a legionáři sami měli často vyhraněné politické názory a vlastní představy na podobě a fungování státu, který ne vždy odpovídaly názorům představitelů Československého státu
Uprchlíci, ilustrační fotografie

Fyzické útoky, protesty proti muslimům, migrantům a homosexuálům. Historik varuje před návratem fašismu

NÁZOR - Jak se blíží italské volby, jeví se stále více jako nepravděpodobné, že výsledkem bude vláda schopná zpomalit vzestup tvrdě pravicových, protievropských sil na italské politické scéně, míní historik Andrea Mammone z University of London. V komentáři pro server CNN poukazuje, že možná z tohoto důvodu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý týden prohlásil, že Brusel se musí připravit na neoperativní italský kabinet vzešlý z voleb, což popsal jako nejhorší scénář.
prof. Ivo K. Feierabend Rozhovor

Za komunismu to měli Češi těžší než za fašismu. Háchy a Berana si vážím, říká pro EZ emeritní profesor Feierabend

ROZHOVOR – Takzvaná druhá republika je i po několika desetiletích zapsána do povědomí Čechů jako jedna z nejsmutnějších dob našich dějin. Při jejím hodnocení se můžeme setkat dokonce s označením „nejtrapnější“. Opravdu tomu tak bylo? „Komunisté rádi napadali Háchu i druhou republiku, aby se mohli pořádně zmocnit vlády za třetí republiky,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz emeritní profesor Ivo K. Feierabend.
Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev

Mussolini se dere k moci. Před 95 lety napochodovali fašisté do Říma

Řím - Vzestup radikálních nálad italské veřejnosti po první světové válce byl důsledkem neuspokojivých sociálních a politických poměrů v zemi. Pod dohledem svého vůdce Benita Mussoliniho, který se ovšem zpočátku držel v ústraní, zahájili 28. října 1922 italští fašisté svůj marš, který stranu na víc než dvě dekády přivedl k moci.

Aktuálně se děje

před 26 minutami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 1 hodinou

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 1 hodinou

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy