Hrozí nástup fašismu? Historik mluví o temné budoucnosti

NÁZOR - Spolu s celosvětovým nárůstem pravicového populismu je často používán - ve skutečnosti nadužíván - pojem fašismus, konstatuje Andrew Gawthorpe v komentáři pro server The Guardian. Historik z nizozemské Leidenské univerzity vysvětluje, že pojem je pro kritiky této populistické vlny pohodlným prostředkem jak spojit své protivníky s historickým hnutím, které většinová společnost považuje za zavrženíhodný.

Trump není Hitler

Pojem je zároveň pohodlný z pohledu populistické pravice, jelikož jí umožňuje prezentovat své kritiky coby horlivce a pomatence a vyhýbat se seriózní diskuzi o jádru své politiky a rétoriky, poukazuje odborník. Zdůrazňuje, že ani trumpizovaná Republikánská strana v USA není fašistickým hnutím a současný americký prezident není žádný Adolf Hitler.

Opravdový fašismus se zpravidla objevuje v důsledku ekonomického kolapsu či existenční války, ačkoliv vychází z předem existujícího hrubého společenského a politického podhoubí, vysvětluje historik. Dodává, že v éře Donalda Trumpa sice nedošlo v USA k nárůstu pravého fašismu, ale ukazuje se toto hrubé podhoubí, z něhož by budoucí americký fašismus mohl čerpat.

"Každý budoucí fašismus se bude lišit od toho z 20. století," pokračuje Gawthorpe. Soudí, že bude ovšem sdílet jisté rysy, včetně ultranacionalismu, antiliberalismu, impulzů k militarizaci společnosti a násilného potlačování opozice, a proto by šel proti tomu, co většina Američanů stále - i když často pouze proklamativně - označuje za klíčové hodnoty své země.

Způsob, jakým se Trump obrací na své stoupence, ukazuje, jak se může zrodit a dostat k moci koalice proti typickým americkým hodnotám, i kdyby reprezentovala menšinu obyvatel země, obává se expert. Připomíná, že Trump se obrací na dvě protínající se skupiny - bílé evangelíky a bílé voliče odmítající primárně rasové a kulturní změny -, které mají odlišné důvody k antiliberálním postojům a podpoře zásahu antiliberálního státu proti jejich "nepřátelům".    

Obě skupiny věří, že je ohrožena jejich existence, konstatuje akademik. Vysvětluje, že evangelíci často podporují Trumpa kvůli obavám, že sekulární liberálové se snaží zničit křesťanství a dostat jej z USA, a proto se neváhají postavit za autoritáře, který takovou opozici rozdrtí dříve, než ta zasadí první úder.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Trump ukazuje, že evangelíci podpoří každého, předstírá, že se zajímá jejich klíčové otázky - potraty, Jeruzalém, náboženskou svobodu - bez ohledu na svůj odpor vůči běžně chápaným křesťanským hodnotám," podotýká Gawthorpe. Dodává, že srdcem takové ideologie je bělošský nacionalismus hnaný představou, že "pravá", tedy bílá Amerika je v obležení rasových menšin a liberálních elit.

Tento konspirativní světonázor sám o sobě tíhne k podpoře užití státní moci proti "nepřátelům lidu", uvádí historik. Domnívá se, že pro budoucnost může být méně důležitá skutečnost, že Trump je obecně neschopný a neodhodlaný rozložit liberální demokratické normy a instituce, než fakt, že velké množství jeho stoupenců věří, že to dokáže.

Předtucha temné budoucnosti

Někteří konzervativní myslitelé již začali pokládat intelektuální východiska pro rozklad liberalismu na bázi záchrany hodnot, které považují za důležitější, například jejich verzi křesťanských principů či obranu bělošské kultury a politické moci, připomíná odborník. Za jednoho z nejextrémnější představitelů tohoto proudu označuje spisovatele Soraba Ahmariho, podle kterého již liberalismus není slučitelný s křesťanstvím, a veřejný prostor by proto měl být reorganizován ve jménu "nejvyššího dobra".

Také mnoho další konzervativních myslitelů je ochotno omlouvat Trumpův antiliberalismus a rasismus tvrzením, že Trumpovi nepřátelé představují mnohem větší ohrožení jejich hodnot než sám Trump, vysvětluje akademik. Konstatuje, že spisky takových autorů nejsou důležité kvůli obsaženým názorům, ale kvůli poselství, že žijeme v době, kdy začíná být možné představovat si antiliberální Ameriku a začíná flirt se silami, které ji mohou vytvořit.

"Antiliberální intelektuálové začínají považovat Trumpovo hnutí jako sílu, kterou lze využít při sledování nedemokratických cílů," píše Gawthorpe. Poukazuje, že zatím není jasné, kde leží limity toho, co jsou v praxi ochotni tolerovat lidé křičící na Trumpových mítincích, že je třeba pozavírat ostatní a poslat je pryč, ale měli bychom se toho obávat.  

Americký fašismus se nespojí s křesťanstvím a ultranacionalismem pouze kvůli sdílené víře v konspirace usilující o likvidaci Ameriky, ale také kvůli snaze zajistit si podporu kapitálu, tvrdí historik. Připomíná, že Trump ukázal jak zkombinovat regresivní ekonomickou politiku a populistickou image bojovníka proti menšinám, v důsledku čehož je každý, kdo prosazuje progresivní ekonomické reformy, dehonestován jako "komunista", a tudíž "neamerický" prvek, součást spiknutí.

Jde o další popud k postavení se za vládce pevné ruky, který zabrání podobným silám chopit se moci, deklaruje odborník. Z toho důvodu jsou podle něj ideálním terčem levicové kongresmanky Demokratické strany, "skvadra", které optikou pravice ztělesňují komunismus a Ameriku nenávidějící "barevné".     

Toto je hrubé podhoubí, na kterém může vyrůst budoucí americký fašismus, domnívá se Gawthorpe. Dodává, že takový vývoj není zdaleka jistý - je dokonce nepravděpodobný -, především pokud nedojde k ekonomické katastrofě, velké válce či ničivému teroristickému útoku, avšak zároveň již není zcela nepředstavitelný a bude stále reálnější, bude-li bílá, křesťanská Amerika nadále reagovat na ztrátu svého postavení současným způsobem.

"Z tohoto důvodu si slovo 'fašistický' zaslouží místo v politickém slovníku naší doby, nikoliv jako popis současnosti, ale jako předtucha jedné možné temné budoucnosti," deklaruje historik.

Související

Vladimir Putin během masové akce na podporu ruského režimu. Původní zpráva

Putinovo Rusko očima expertů: Jak se určuje, kde končí autoritářství a začíná totalita?

Poslední dobou se objevují zmínky o tom, že Rusko může směřovat k fašistickému režimu. Podle expertů se to konstatovat nedá, ačkoliv jde o autoritářskou zemi, postupně směřující k totalitě. Fašismus má totiž určitý historický kontext a jen některé aspekty se shodují s režimem prezidenta Vladimira Putina. Totéž platí o terorismu, který má svou definici. Nedá se proto jasně určit, jestli je Rusko stát podporující terorismus. 

Více souvisejících

fašismus USA (Spojené státy americké) Donald Trump demokracie rasismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy