Hrozí nástup fašismu? Historik mluví o temné budoucnosti

NÁZOR - Spolu s celosvětovým nárůstem pravicového populismu je často používán - ve skutečnosti nadužíván - pojem fašismus, konstatuje Andrew Gawthorpe v komentáři pro server The Guardian. Historik z nizozemské Leidenské univerzity vysvětluje, že pojem je pro kritiky této populistické vlny pohodlným prostředkem jak spojit své protivníky s historickým hnutím, které většinová společnost považuje za zavrženíhodný.

Trump není Hitler

Pojem je zároveň pohodlný z pohledu populistické pravice, jelikož jí umožňuje prezentovat své kritiky coby horlivce a pomatence a vyhýbat se seriózní diskuzi o jádru své politiky a rétoriky, poukazuje odborník. Zdůrazňuje, že ani trumpizovaná Republikánská strana v USA není fašistickým hnutím a současný americký prezident není žádný Adolf Hitler.

Opravdový fašismus se zpravidla objevuje v důsledku ekonomického kolapsu či existenční války, ačkoliv vychází z předem existujícího hrubého společenského a politického podhoubí, vysvětluje historik. Dodává, že v éře Donalda Trumpa sice nedošlo v USA k nárůstu pravého fašismu, ale ukazuje se toto hrubé podhoubí, z něhož by budoucí americký fašismus mohl čerpat.

"Každý budoucí fašismus se bude lišit od toho z 20. století," pokračuje Gawthorpe. Soudí, že bude ovšem sdílet jisté rysy, včetně ultranacionalismu, antiliberalismu, impulzů k militarizaci společnosti a násilného potlačování opozice, a proto by šel proti tomu, co většina Američanů stále - i když často pouze proklamativně - označuje za klíčové hodnoty své země.

Způsob, jakým se Trump obrací na své stoupence, ukazuje, jak se může zrodit a dostat k moci koalice proti typickým americkým hodnotám, i kdyby reprezentovala menšinu obyvatel země, obává se expert. Připomíná, že Trump se obrací na dvě protínající se skupiny - bílé evangelíky a bílé voliče odmítající primárně rasové a kulturní změny -, které mají odlišné důvody k antiliberálním postojům a podpoře zásahu antiliberálního státu proti jejich "nepřátelům".    

Obě skupiny věří, že je ohrožena jejich existence, konstatuje akademik. Vysvětluje, že evangelíci často podporují Trumpa kvůli obavám, že sekulární liberálové se snaží zničit křesťanství a dostat jej z USA, a proto se neváhají postavit za autoritáře, který takovou opozici rozdrtí dříve, než ta zasadí první úder.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Trump ukazuje, že evangelíci podpoří každého, předstírá, že se zajímá jejich klíčové otázky - potraty, Jeruzalém, náboženskou svobodu - bez ohledu na svůj odpor vůči běžně chápaným křesťanským hodnotám," podotýká Gawthorpe. Dodává, že srdcem takové ideologie je bělošský nacionalismus hnaný představou, že "pravá", tedy bílá Amerika je v obležení rasových menšin a liberálních elit.

Tento konspirativní světonázor sám o sobě tíhne k podpoře užití státní moci proti "nepřátelům lidu", uvádí historik. Domnívá se, že pro budoucnost může být méně důležitá skutečnost, že Trump je obecně neschopný a neodhodlaný rozložit liberální demokratické normy a instituce, než fakt, že velké množství jeho stoupenců věří, že to dokáže.

Předtucha temné budoucnosti

Někteří konzervativní myslitelé již začali pokládat intelektuální východiska pro rozklad liberalismu na bázi záchrany hodnot, které považují za důležitější, například jejich verzi křesťanských principů či obranu bělošské kultury a politické moci, připomíná odborník. Za jednoho z nejextrémnější představitelů tohoto proudu označuje spisovatele Soraba Ahmariho, podle kterého již liberalismus není slučitelný s křesťanstvím, a veřejný prostor by proto měl být reorganizován ve jménu "nejvyššího dobra".

Také mnoho další konzervativních myslitelů je ochotno omlouvat Trumpův antiliberalismus a rasismus tvrzením, že Trumpovi nepřátelé představují mnohem větší ohrožení jejich hodnot než sám Trump, vysvětluje akademik. Konstatuje, že spisky takových autorů nejsou důležité kvůli obsaženým názorům, ale kvůli poselství, že žijeme v době, kdy začíná být možné představovat si antiliberální Ameriku a začíná flirt se silami, které ji mohou vytvořit.

"Antiliberální intelektuálové začínají považovat Trumpovo hnutí jako sílu, kterou lze využít při sledování nedemokratických cílů," píše Gawthorpe. Poukazuje, že zatím není jasné, kde leží limity toho, co jsou v praxi ochotni tolerovat lidé křičící na Trumpových mítincích, že je třeba pozavírat ostatní a poslat je pryč, ale měli bychom se toho obávat.  

Americký fašismus se nespojí s křesťanstvím a ultranacionalismem pouze kvůli sdílené víře v konspirace usilující o likvidaci Ameriky, ale také kvůli snaze zajistit si podporu kapitálu, tvrdí historik. Připomíná, že Trump ukázal jak zkombinovat regresivní ekonomickou politiku a populistickou image bojovníka proti menšinám, v důsledku čehož je každý, kdo prosazuje progresivní ekonomické reformy, dehonestován jako "komunista", a tudíž "neamerický" prvek, součást spiknutí.

Jde o další popud k postavení se za vládce pevné ruky, který zabrání podobným silám chopit se moci, deklaruje odborník. Z toho důvodu jsou podle něj ideálním terčem levicové kongresmanky Demokratické strany, "skvadra", které optikou pravice ztělesňují komunismus a Ameriku nenávidějící "barevné".     

Toto je hrubé podhoubí, na kterém může vyrůst budoucí americký fašismus, domnívá se Gawthorpe. Dodává, že takový vývoj není zdaleka jistý - je dokonce nepravděpodobný -, především pokud nedojde k ekonomické katastrofě, velké válce či ničivému teroristickému útoku, avšak zároveň již není zcela nepředstavitelný a bude stále reálnější, bude-li bílá, křesťanská Amerika nadále reagovat na ztrátu svého postavení současným způsobem.

"Z tohoto důvodu si slovo 'fašistický' zaslouží místo v politickém slovníku naší doby, nikoliv jako popis současnosti, ale jako předtucha jedné možné temné budoucnosti," deklaruje historik.

Související

Vladimir Putin během masové akce na podporu ruského režimu. Původní zpráva

Putinovo Rusko očima expertů: Jak se určuje, kde končí autoritářství a začíná totalita?

Poslední dobou se objevují zmínky o tom, že Rusko může směřovat k fašistickému režimu. Podle expertů se to konstatovat nedá, ačkoliv jde o autoritářskou zemi, postupně směřující k totalitě. Fašismus má totiž určitý historický kontext a jen některé aspekty se shodují s režimem prezidenta Vladimira Putina. Totéž platí o terorismu, který má svou definici. Nedá se proto jasně určit, jestli je Rusko stát podporující terorismus. 

Více souvisejících

fašismus USA (Spojené státy americké) Donald Trump demokracie rasismus

Aktuálně se děje

včera

včera

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

včera

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

včera

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

včera

7. června 2026 21:44

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy