PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusko je autoritářské, za „fašistický“ stát bych ho ale neoznačil, říká expert pro EZ a vysvětluje důvody

Rusko je poslední dobou stále častěji označováno jako fašistický nebo teroristický stát. Takovéto výroky uvedl pro EuroZprávy.cz na pravou míru bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Podle něj je také sporné označovat Rusko jako stát podporující terorismus. 

Za fašistické označil Rusko například uznávaný americký historik Timothy Snyder. Lukáš Visingr však radí být s takovými výroky spíše zdrženlivý. „Slovo fašismus je strašně oblíbené. Používá se na kdeco. Pro žurnalisty a politiky je to chytlavé slovo, ale politologové se snaží to slovo používat co nejméně. A když, tak jedině tam, kde je to na místě,“ vysvětlil expert.

Fašismus je ideologie či hnutí, které existovalo v určitém historickém kontextu. Fašismus jako takový je především typický pro Itálii 20. až 40. let minulého století. „Dnes má především historický význam. Pokud pomineme některé politické subjekty, které se k fašismu nebo nacismu otevřeně hlásí,“ pokračoval bezpečnostní expert.

Rusko je podle něj dnes autoritativní režim vykazující různé prvky. „Některé se dají spojovat s historickými fašistickými nebo nacistickými režimy. Ty se ale dají identifikovat i u spousty jiných diktátorských režimů a taky je neoznačujeme za fašistické,“ doplnil. V Rusku kupříkladu existuje vypjatý nacionalismus a zvyšující se míra ideologické indoktrinace společnosti. „Ale současně je tam i obrovské množství rozdílů. Rusko rozhodně není totalitní režim, ve kterém by Vladimir Putin a pár lidí okolo ovládali naprosto všechno. Tak to není a nikdy to tak nebylo.“

Doporučené články

Visingr přiblížil, že Moskva evidentně zažívá mocenský zápas mezi různými skupinami, což nespadá do dokonale řízeného totalitního režimu. „Putinův režim se dlouhodobě snažil o politickou pasivitu obyvatelstva. Byla zde snaha lehce odtlačit lidi od politiky. Bylo to trochu jako taková tichá společenská smlouva u nás za normalizace. Režim řekl, že my budeme vládnout a vy nám to vždycky jen potvrdíte ve volbách. Jinak si dělejte víceméně co chcete,“ shrnul. 

Do války byla míra svobody slova v Rusku relativně velká. „Samozřejmě nesměl být přímo kritizován Putin a lidé kolem něj, ale třeba kritika byrokracie nebo korupce se nijak neomezovala. Byla povolena i kritika státních úřadů nebo armády,“ vyjmenoval Visingr. Zároveň však dodal, že se to s vypuknutím války začalo měnit. „Režim postupně začal utahovat šrouby. Od obyvatelstva se dříve vyžadovala pasivita a nyní se projevuje snaha ho více zapojovat do válečného úsilí. Teď je v Rusku jistá míra společenské mobilizace, což je rys, který je charakteristický pro fašismus. Proto se teď začalo říkat, že se z Ruska stává fašistický stát. Já bych to tak ale nikdy neřekl. Dnes na světě ani není stát, který bych označil za fašistický. Možná by někdo podotkl, že jestli ano, tak Severní Korea. V případě Ruska určitě ne.“

Teroristický stát je protimluv

V listopadu minulého roku pak po dlouhých debatách Evropský parlament označil Rusko za stát podporující terorismus. Mnohdy se vyskytují také vyjádření, že Rusko samotné je teroristický stát. I zde Visingr vyzývá k opatrnosti.

„Terorismus se používá jako slovo na kdeco. Když se ale podíváme na konsenzuální definici terorismu, tak jde o masové násilné činy, které jsou prováděny nestátními organizacemi s cílem dosažení politických nebo náboženských cílů. Rusko se samozřejmě dopouští množství válečných zločinů, ale ty se neřadí do definice terorismu,“ popsal.

Teroristický stát je tak v podstatě protimluv, jak uvedl. „Odborník by takový termín vůbec neměl použít. Pak je tady stát podporující terorismus, a to je jiná kategorie. Existují státy, které svou činností systematicky podporují nebo podporovaly teroristické organizace. Například dnešní Írán je stát podporující terorismus jako z učebnice,“ pokračoval.

Historicky byl podle bezpečnostního experta státem podporujícím terorismus například Sovětský svaz. „Rozsáhle podporoval všechny možné ultralevicové organizace v Evropě, Asii nebo Africe. Dnes to Rusko moc nedělá. Jediný problém je s wagnerovci. Někteří je oficiálně považují za teroristickou organizaci. Takové označení je ale politicky motivované. Je to žoldnéřská skupina, oficiálně soukromá vojenská organizace, spjatá s ruským establishmentem. Určitě nepředstavují teroristickou organizaci klasického střihu. Rusko neodpovídá definici státu podporujícího terorismus,“ vylíčil. 

Jediné státy, které by si Visingr troufl označil jako teroristické, jsou Islámský stát nebo Pásmo Gazy. „Ač se to spoustě lidí nelíbilo, tak Islámský stát nějakou dobu opravdu fungoval jako stát. Kontroloval nějaké území, vykonával tam určité veřejné služby a vybíral daně. Bin Ládin byl přes veškerou mediální snahu totální amatér. Nekontroloval nikdy nic. O tom se Usámovi nikdy ani nesnilo. Možná by se za takový stát dalo považovat Pásmo Gazy, které ovládá hnutí Hamás. To už se ale pohybujeme na dost pofiderním území,“ zhodnotil.

Na druhou stranu chápe, proč Spojené státy označily za teroristickou organizaci právě wagnerovce. „Umožňuje jim to uvalovat nové sankce a podobně. Wagnerovcům lze vyčítat opravdu leccos, ale nejsou teroristická organizace v opravdovém slova smyslu.“

Dále expert připomněl situaci ve Velké Británii a USA během druhé světové války. „Ve Velké Británii se během druhé světové války také staly věci, které by si Britové moc nedávali za rámeček. Existovala spousta politických odpůrců, kteří byli bez soudu internováni – třeba když vyjadřovali sympatie k Německu. I když se technicky nedopustili žádného trestného činu. Američané zase na svém území internovali Japonce,“ řekl. 

V Rusku je nyní výrazným problémem omezování svobody slova. „Jak se ve válce méně daří, tak kritizovat armádu může určitě jen určitá složka lidí. Smí se kritizovat ale jen to, že se bojuje špatně, což smí dělat například vojenští blogeři. Ale zase jen v omezené míře. Jak jsme nedávno viděli v jisté kavárně v Petrohradu, tak i tato svoboda má své meze. Myslím si ale, že než Rusko stihne dojít k totalitě, tak se rozpadne. Potom už nebudeme řešit, jestli jsou wagnerovci teroristická organizace, ale o tom, jestli náhodou nemají jaderné zbraně. To bude horší,“ varoval bezpečnostní expert. 

Související

Vladimir Putin

Rusku hrozí po pádu Chersonu kolaps. Svět by ztratil přehled o jeho jaderných zbraních, varuje expert

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina se může velice brzy rozpadnout. Cherson byl jediným hlavním městem některé z ukrajinských oblastí, které se ruské armádě podařilo dobýt. Teď je zpět v rukou Ukrajinců a Putinovi docházejí možnosti, jak kolaps ruského medvěda na Ukrajině odvrátit. Bezpečnostní analytik Lukáš Visingr se obává, že pro Rusko může znamenat další neúspěch už totální kolaps. „Proti tomu bude vypadat válka na Ukrajině jako taková malá nepříjemnost. Rusko se rozpadne na dvacet států a deset z nich bude mít jaderné zbraně. A my nebudeme vědět kterých 10. Bude to jako rozpad Jugoslávie, akorát stokrát horší a s jadernou příchutí,” řekl pro EuroZprávy.cz.

Více souvisejících

Lukáš Visingr (analytik) Rusko Vladimír Putin Ruská armáda Terorismus fašismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy