PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusko je autoritářské, za „fašistický“ stát bych ho ale neoznačil, říká expert pro EZ a vysvětluje důvody

Rusko je poslední dobou stále častěji označováno jako fašistický nebo teroristický stát. Takovéto výroky uvedl pro EuroZprávy.cz na pravou míru bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Podle něj je také sporné označovat Rusko jako stát podporující terorismus. 

Za fašistické označil Rusko například uznávaný americký historik Timothy Snyder. Lukáš Visingr však radí být s takovými výroky spíše zdrženlivý. „Slovo fašismus je strašně oblíbené. Používá se na kdeco. Pro žurnalisty a politiky je to chytlavé slovo, ale politologové se snaží to slovo používat co nejméně. A když, tak jedině tam, kde je to na místě,“ vysvětlil expert.

Fašismus je ideologie či hnutí, které existovalo v určitém historickém kontextu. Fašismus jako takový je především typický pro Itálii 20. až 40. let minulého století. „Dnes má především historický význam. Pokud pomineme některé politické subjekty, které se k fašismu nebo nacismu otevřeně hlásí,“ pokračoval bezpečnostní expert.

Rusko je podle něj dnes autoritativní režim vykazující různé prvky. „Některé se dají spojovat s historickými fašistickými nebo nacistickými režimy. Ty se ale dají identifikovat i u spousty jiných diktátorských režimů a taky je neoznačujeme za fašistické,“ doplnil. V Rusku kupříkladu existuje vypjatý nacionalismus a zvyšující se míra ideologické indoktrinace společnosti. „Ale současně je tam i obrovské množství rozdílů. Rusko rozhodně není totalitní režim, ve kterém by Vladimir Putin a pár lidí okolo ovládali naprosto všechno. Tak to není a nikdy to tak nebylo.“

Doporučené články

Visingr přiblížil, že Moskva evidentně zažívá mocenský zápas mezi různými skupinami, což nespadá do dokonale řízeného totalitního režimu. „Putinův režim se dlouhodobě snažil o politickou pasivitu obyvatelstva. Byla zde snaha lehce odtlačit lidi od politiky. Bylo to trochu jako taková tichá společenská smlouva u nás za normalizace. Režim řekl, že my budeme vládnout a vy nám to vždycky jen potvrdíte ve volbách. Jinak si dělejte víceméně co chcete,“ shrnul. 

Do války byla míra svobody slova v Rusku relativně velká. „Samozřejmě nesměl být přímo kritizován Putin a lidé kolem něj, ale třeba kritika byrokracie nebo korupce se nijak neomezovala. Byla povolena i kritika státních úřadů nebo armády,“ vyjmenoval Visingr. Zároveň však dodal, že se to s vypuknutím války začalo měnit. „Režim postupně začal utahovat šrouby. Od obyvatelstva se dříve vyžadovala pasivita a nyní se projevuje snaha ho více zapojovat do válečného úsilí. Teď je v Rusku jistá míra společenské mobilizace, což je rys, který je charakteristický pro fašismus. Proto se teď začalo říkat, že se z Ruska stává fašistický stát. Já bych to tak ale nikdy neřekl. Dnes na světě ani není stát, který bych označil za fašistický. Možná by někdo podotkl, že jestli ano, tak Severní Korea. V případě Ruska určitě ne.“

Teroristický stát je protimluv

V listopadu minulého roku pak po dlouhých debatách Evropský parlament označil Rusko za stát podporující terorismus. Mnohdy se vyskytují také vyjádření, že Rusko samotné je teroristický stát. I zde Visingr vyzývá k opatrnosti.

„Terorismus se používá jako slovo na kdeco. Když se ale podíváme na konsenzuální definici terorismu, tak jde o masové násilné činy, které jsou prováděny nestátními organizacemi s cílem dosažení politických nebo náboženských cílů. Rusko se samozřejmě dopouští množství válečných zločinů, ale ty se neřadí do definice terorismu,“ popsal.

Teroristický stát je tak v podstatě protimluv, jak uvedl. „Odborník by takový termín vůbec neměl použít. Pak je tady stát podporující terorismus, a to je jiná kategorie. Existují státy, které svou činností systematicky podporují nebo podporovaly teroristické organizace. Například dnešní Írán je stát podporující terorismus jako z učebnice,“ pokračoval.

Historicky byl podle bezpečnostního experta státem podporujícím terorismus například Sovětský svaz. „Rozsáhle podporoval všechny možné ultralevicové organizace v Evropě, Asii nebo Africe. Dnes to Rusko moc nedělá. Jediný problém je s wagnerovci. Někteří je oficiálně považují za teroristickou organizaci. Takové označení je ale politicky motivované. Je to žoldnéřská skupina, oficiálně soukromá vojenská organizace, spjatá s ruským establishmentem. Určitě nepředstavují teroristickou organizaci klasického střihu. Rusko neodpovídá definici státu podporujícího terorismus,“ vylíčil. 

Jediné státy, které by si Visingr troufl označil jako teroristické, jsou Islámský stát nebo Pásmo Gazy. „Ač se to spoustě lidí nelíbilo, tak Islámský stát nějakou dobu opravdu fungoval jako stát. Kontroloval nějaké území, vykonával tam určité veřejné služby a vybíral daně. Bin Ládin byl přes veškerou mediální snahu totální amatér. Nekontroloval nikdy nic. O tom se Usámovi nikdy ani nesnilo. Možná by se za takový stát dalo považovat Pásmo Gazy, které ovládá hnutí Hamás. To už se ale pohybujeme na dost pofiderním území,“ zhodnotil.

Na druhou stranu chápe, proč Spojené státy označily za teroristickou organizaci právě wagnerovce. „Umožňuje jim to uvalovat nové sankce a podobně. Wagnerovcům lze vyčítat opravdu leccos, ale nejsou teroristická organizace v opravdovém slova smyslu.“

Dále expert připomněl situaci ve Velké Británii a USA během druhé světové války. „Ve Velké Británii se během druhé světové války také staly věci, které by si Britové moc nedávali za rámeček. Existovala spousta politických odpůrců, kteří byli bez soudu internováni – třeba když vyjadřovali sympatie k Německu. I když se technicky nedopustili žádného trestného činu. Američané zase na svém území internovali Japonce,“ řekl. 

V Rusku je nyní výrazným problémem omezování svobody slova. „Jak se ve válce méně daří, tak kritizovat armádu může určitě jen určitá složka lidí. Smí se kritizovat ale jen to, že se bojuje špatně, což smí dělat například vojenští blogeři. Ale zase jen v omezené míře. Jak jsme nedávno viděli v jisté kavárně v Petrohradu, tak i tato svoboda má své meze. Myslím si ale, že než Rusko stihne dojít k totalitě, tak se rozpadne. Potom už nebudeme řešit, jestli jsou wagnerovci teroristická organizace, ale o tom, jestli náhodou nemají jaderné zbraně. To bude horší,“ varoval bezpečnostní expert. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump se v Oválné pracovně ukázal úplně jinak. Takhle ho lidé neznají

Nového amerického prezidenta Donalda Trumpa lze vnímat jako výrazného řečníka, jehož projev často osciluje mezi charismatem a extravagantním vystupováním. V soukromějším prostředí se však jeho charakter proměňuje – Trump náhle působí jako pragmatický a rozvážný politik s vyrovnaným projevem. Nejlépe se to projevilo během návštěvy reportérů v Oválné pracovně po pondělní inauguraci. 

Více souvisejících

Lukáš Visingr (analytik) Rusko Vladimír Putin Ruská armáda Terorismus fašismus

Aktuálně se děje

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Válka v Izraeli

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Diplomacie ustoupila válce. Teherán i Washington mluví o dohodě, místo ní se ale bojuje

Navzdory eskalaci konfliktu mezi Íránem a Izraelem Teherán i Washington tvrdí, že jsou otevřeny jednání o jaderném programu. Rozhovory jsou však pozastaveny a místo diplomacie probíhá otevřená mezistátní válka. Zatímco Izrael cílí na jaderná zařízení, Teherán ho obviňuje z podkopávání dohody. USA se od ofenzivy distancují, přesto analytici nevylučují logistickou podporu. Šéf Bílého domu Donald Trump stále usiluje o dohodu bez přímé války.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Měl Chameneí zemřít? Trump údajně Izraelce zastavil, Netanjahu mlží

Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací odmítl plán Izraele na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Izraelci údajně zvažovali jeho likvidaci hned první den operace, ale nakonec mu dali možnost reagovat na sílu izraelských útoků a přehodnotit íránský jaderný program.

včera

Novinky ke střelbě v Kostelci nad Černými lesy. Policie má pracovat s jednou verzí

Středočeští kriminalisté od nedělního večera vyšetřují vraždu dvou lidí v Kostelci nad Černými lesy, které pachatel zastřelil. Zadržen byl podezřelý pětašedesátiletý muž. Mluví se o tom, že má jít o bývalého manžela jedné z obětí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy