PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusko je autoritářské, za „fašistický“ stát bych ho ale neoznačil, říká expert pro EZ a vysvětluje důvody

Rusko je poslední dobou stále častěji označováno jako fašistický nebo teroristický stát. Takovéto výroky uvedl pro EuroZprávy.cz na pravou míru bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Podle něj je také sporné označovat Rusko jako stát podporující terorismus. 

Za fašistické označil Rusko například uznávaný americký historik Timothy Snyder. Lukáš Visingr však radí být s takovými výroky spíše zdrženlivý. „Slovo fašismus je strašně oblíbené. Používá se na kdeco. Pro žurnalisty a politiky je to chytlavé slovo, ale politologové se snaží to slovo používat co nejméně. A když, tak jedině tam, kde je to na místě,“ vysvětlil expert.

Fašismus je ideologie či hnutí, které existovalo v určitém historickém kontextu. Fašismus jako takový je především typický pro Itálii 20. až 40. let minulého století. „Dnes má především historický význam. Pokud pomineme některé politické subjekty, které se k fašismu nebo nacismu otevřeně hlásí,“ pokračoval bezpečnostní expert.

Rusko je podle něj dnes autoritativní režim vykazující různé prvky. „Některé se dají spojovat s historickými fašistickými nebo nacistickými režimy. Ty se ale dají identifikovat i u spousty jiných diktátorských režimů a taky je neoznačujeme za fašistické,“ doplnil. V Rusku kupříkladu existuje vypjatý nacionalismus a zvyšující se míra ideologické indoktrinace společnosti. „Ale současně je tam i obrovské množství rozdílů. Rusko rozhodně není totalitní režim, ve kterém by Vladimir Putin a pár lidí okolo ovládali naprosto všechno. Tak to není a nikdy to tak nebylo.“

Doporučené články

Visingr přiblížil, že Moskva evidentně zažívá mocenský zápas mezi různými skupinami, což nespadá do dokonale řízeného totalitního režimu. „Putinův režim se dlouhodobě snažil o politickou pasivitu obyvatelstva. Byla zde snaha lehce odtlačit lidi od politiky. Bylo to trochu jako taková tichá společenská smlouva u nás za normalizace. Režim řekl, že my budeme vládnout a vy nám to vždycky jen potvrdíte ve volbách. Jinak si dělejte víceméně co chcete,“ shrnul. 

Do války byla míra svobody slova v Rusku relativně velká. „Samozřejmě nesměl být přímo kritizován Putin a lidé kolem něj, ale třeba kritika byrokracie nebo korupce se nijak neomezovala. Byla povolena i kritika státních úřadů nebo armády,“ vyjmenoval Visingr. Zároveň však dodal, že se to s vypuknutím války začalo měnit. „Režim postupně začal utahovat šrouby. Od obyvatelstva se dříve vyžadovala pasivita a nyní se projevuje snaha ho více zapojovat do válečného úsilí. Teď je v Rusku jistá míra společenské mobilizace, což je rys, který je charakteristický pro fašismus. Proto se teď začalo říkat, že se z Ruska stává fašistický stát. Já bych to tak ale nikdy neřekl. Dnes na světě ani není stát, který bych označil za fašistický. Možná by někdo podotkl, že jestli ano, tak Severní Korea. V případě Ruska určitě ne.“

Teroristický stát je protimluv

V listopadu minulého roku pak po dlouhých debatách Evropský parlament označil Rusko za stát podporující terorismus. Mnohdy se vyskytují také vyjádření, že Rusko samotné je teroristický stát. I zde Visingr vyzývá k opatrnosti.

„Terorismus se používá jako slovo na kdeco. Když se ale podíváme na konsenzuální definici terorismu, tak jde o masové násilné činy, které jsou prováděny nestátními organizacemi s cílem dosažení politických nebo náboženských cílů. Rusko se samozřejmě dopouští množství válečných zločinů, ale ty se neřadí do definice terorismu,“ popsal.

Teroristický stát je tak v podstatě protimluv, jak uvedl. „Odborník by takový termín vůbec neměl použít. Pak je tady stát podporující terorismus, a to je jiná kategorie. Existují státy, které svou činností systematicky podporují nebo podporovaly teroristické organizace. Například dnešní Írán je stát podporující terorismus jako z učebnice,“ pokračoval.

Historicky byl podle bezpečnostního experta státem podporujícím terorismus například Sovětský svaz. „Rozsáhle podporoval všechny možné ultralevicové organizace v Evropě, Asii nebo Africe. Dnes to Rusko moc nedělá. Jediný problém je s wagnerovci. Někteří je oficiálně považují za teroristickou organizaci. Takové označení je ale politicky motivované. Je to žoldnéřská skupina, oficiálně soukromá vojenská organizace, spjatá s ruským establishmentem. Určitě nepředstavují teroristickou organizaci klasického střihu. Rusko neodpovídá definici státu podporujícího terorismus,“ vylíčil. 

Jediné státy, které by si Visingr troufl označil jako teroristické, jsou Islámský stát nebo Pásmo Gazy. „Ač se to spoustě lidí nelíbilo, tak Islámský stát nějakou dobu opravdu fungoval jako stát. Kontroloval nějaké území, vykonával tam určité veřejné služby a vybíral daně. Bin Ládin byl přes veškerou mediální snahu totální amatér. Nekontroloval nikdy nic. O tom se Usámovi nikdy ani nesnilo. Možná by se za takový stát dalo považovat Pásmo Gazy, které ovládá hnutí Hamás. To už se ale pohybujeme na dost pofiderním území,“ zhodnotil.

Na druhou stranu chápe, proč Spojené státy označily za teroristickou organizaci právě wagnerovce. „Umožňuje jim to uvalovat nové sankce a podobně. Wagnerovcům lze vyčítat opravdu leccos, ale nejsou teroristická organizace v opravdovém slova smyslu.“

Dále expert připomněl situaci ve Velké Británii a USA během druhé světové války. „Ve Velké Británii se během druhé světové války také staly věci, které by si Britové moc nedávali za rámeček. Existovala spousta politických odpůrců, kteří byli bez soudu internováni – třeba když vyjadřovali sympatie k Německu. I když se technicky nedopustili žádného trestného činu. Američané zase na svém území internovali Japonce,“ řekl. 

V Rusku je nyní výrazným problémem omezování svobody slova. „Jak se ve válce méně daří, tak kritizovat armádu může určitě jen určitá složka lidí. Smí se kritizovat ale jen to, že se bojuje špatně, což smí dělat například vojenští blogeři. Ale zase jen v omezené míře. Jak jsme nedávno viděli v jisté kavárně v Petrohradu, tak i tato svoboda má své meze. Myslím si ale, že než Rusko stihne dojít k totalitě, tak se rozpadne. Potom už nebudeme řešit, jestli jsou wagnerovci teroristická organizace, ale o tom, jestli náhodou nemají jaderné zbraně. To bude horší,“ varoval bezpečnostní expert. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump se v Oválné pracovně ukázal úplně jinak. Takhle ho lidé neznají

Nového amerického prezidenta Donalda Trumpa lze vnímat jako výrazného řečníka, jehož projev často osciluje mezi charismatem a extravagantním vystupováním. V soukromějším prostředí se však jeho charakter proměňuje – Trump náhle působí jako pragmatický a rozvážný politik s vyrovnaným projevem. Nejlépe se to projevilo během návštěvy reportérů v Oválné pracovně po pondělní inauguraci. 

Více souvisejících

Lukáš Visingr (analytik) Rusko Vladimír Putin Ruská armáda Terorismus fašismus

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru.

před 16 minutami

Nicușor Dan

Rumunský matematik se snaží zastavit Putina a Trumpa v rozvrácení Západu

Nicușor Dan, starosta Bukurešti a kandidát na prezidenta Rumunska, varuje před rostoucím vlivem Ruska a obviňuje současného amerického prezidenta Donalda Trumpa z přílišné shovívavosti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dan, který se proslavil bojem proti korupci a snahou o obnovu důvěry v politiku, se snaží zabránit nástupu krajní pravice a ruskému zasahování do rumunských záležitostí.

před 50 minutami

J.D. Vance, Marco Rubio a Scott Bessent

O válečné plány skutečně nešlo, říká expert z Pentagonu. V diskuzi na Signalu byly špatně jiné věci, varuje

Únik ze šifrované komunikační aplikace Signal, který odhalil diskuse o tajných plánech administrativy Donalda Trumpa na útoky v Jemenu, vyvolal v politických kruzích ve Washingtonu značný rozruch. Tento incident, označovaný za bezprecedentní, ukázal na rizika spojená s používáním neoficiálních komunikačních kanálů na nejvyšších úrovních národní bezpečnosti.

před 55 minutami

Barma, ilustrační foto

V Myanmaru je několik Čechů, pomoc zatím nevyhledali. Situace je nepřehledná, varuje ministerstvo

Podle informací Ministerstva zahraničních věcí se v zemětřesením zasaženém Myanmaru nacházejí čtyři občané České republiky. Zatím se však nikdo z nich neobrátil na zastupitelský úřad v Rangúnu. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že cestování do Myanmaru se v současnosti obecně nedoporučuje z důvodu vážné bezpečnostní situace, kterou způsobila občanská válka trvající již čtyři roky.

před 1 hodinou

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Koalici Spolu utíkají voliči, třetina by jim už hlas nedala. Volby by jasně vyhrálo ANO

Podle aktuálního volebního modelu agentury Median by v únoru 2025 vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny hnutí ANO s 33,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila koalice Spolu, která by získala 18,5 procenta. Třetí příčku by obsadilo hnutí STAN s 10 procenty. Do Sněmovny by se dostalo celkem sedm politických subjektů, přičemž další strany by nepřekročily nutnou pětiprocentní hranici.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin požaduje na Ukrajině přechodnou vládu pod dohledem OSN. Pak bude jednat o míru

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zřízení přechodné vlády na Ukrajině pod záštitou Organizace spojených národů (OSN), která by dohlížela na zemi až do uspořádání demokratických voleb. Putin uvedl, že tento krok by mohl otevřít cestu k mírovým jednáním a umožnit vznik „kompetentní vlády“, s níž by Rusko bylo ochotno uzavřít mírovou dohodu. Podle ruské státní agentury TASS by takové dokumenty měly být „uznávány po celém světě jako legitimní, spolehlivé a stabilní“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Praha - Petřínská rozhledna

Počasí se bude na začátku dubna držet jasného trendu

Příští týden už začne duben, v jehož úvodu se bude den ode dne oteplovat. V závěru pracovního týdne by už maximální teploty měly atakovat dvacítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec

Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

včera

včera

včera

včera

včera

Policie Nizozemí

Útok nožem v centru Amsterdamu. Policie hlásí několik zraněných

V centru Amsterdamu došlo ve čtvrtek odpoledne k útoku nožem, který si vyžádal několik zraněných osob. Podezřelá osoba, která útočila nožem, byla zadržena policií. Aktuálně probíhá vyšetřování incidentu. Zatím není známo, že by se jednalo o teroristický útok.

včera

Keir Starmer (labouristi)

Evropa hodila vidle do plánů Putina. Sankce proti Rusku nezruší

Evropští lídři na čtvrtečním summitu v Paříži důrazně prohlásili, že nyní není vhodný čas na zrušení sankcí vůči Rusku. Reagovali tak na požadavek Moskvy, která uvedla, že by přistoupila na dohodu o ukončení bojů v oblasti Černého moře zprostředkovanou Spojenými státy pouze v případě, že by některé sankce byly zmírněny, uvedl server CNN.

včera

včera

včera

Petr Fiala hraje o svou politickou kariéru. Dá se očekávat drsná kampaň, říká Brunclík

Politolog Miloš Brunclík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz hodnotí rozjezd volební kampaně koalice Spolu, její střety s hnutím ANO, roli krajně pravicových stran na české politické scéně a možnou budoucí roztříštěnost Sněmovny.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy