PŮVODNÍ ZPRÁVA | Kdyby se Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém, míní Visingr pro EZ

Bezpečnostní expert Lukáš Visingr exkluzivně pro EuroZprávy.cz otevřeně promluvil o tom, co zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA znamená pro Rusko, Ukrajinu i samotnou evropskou bezpečnost. „Trumpa neberte jako hrozbu, nýbrž jako příležitost, to je základní pravidlo,“ řekl.

Už dlouho před volbami existovaly debaty o tom, že zvolení Donalda Trumpa prezidentem je pro Moskvu daleko lepší scénář, než kdyby v Bílém domě seděla Kamala Harrisová. „Pro ně v podstatě nebyla dobrá volby – kdyby byla prezidentkou Harrisová, pokračovala by Bidenova administrativa. Z pohledu Rusů je lepší Trump,“ nastínili Visingr.

Vláda Harrisové by v podstatě znamenala, že bude omezeně podporovat Ukrajinu a „válka by se vlekla dál – jak dlouho, těžko říct“. „Rusko tu válku nemůže vést nekonečně dlouho,“ zdůraznil s tím, že Rusové „preferovali Trumpa, protože viděli alespoň nějakou možnost“.

Moskva tak fakticky riskuje, a to i z toho důvodu, že ji čeká další těžký rok „Taky můžou naprosto splakat nad výdělkem,“ podotkl Visingr. „Standardní argument, že Trump je proruský a obětuje Ukrajinu, je zkratkovitý a zjednodušený,“ pokračoval.

„Víc jak osmdesát procent těch peněz, které se posílají takzvaně na Ukrajinu, ve skutečnosti jde do amerických zbrojovek – tudíž zaměstnávají americké dělníky, a tudíž z většiny Trumpovy voliče,“ přiblížil. Nejenže je možné, že Trump pomoc Ukrajině nesníží – naopak je možné, že poroste. „Je to možné, to nikdo nevíme,“ dodal.

Podle něj je ale reálné, že se Trump pokusí ukončit válku rychle a diplomaticky. „Trump má rád setkání tváří v tvář – hodně sází na personální diplomacii. Je možné, že se bude snažit uspořádat nějaký summit na nejvyšší úrovni – tedy on, Zelenskyj a Putin. Když mu to nevyjde, tak se na někoho naštve.“

A Trump se naštve jednoduše. „Ukrajinci teď tahají za delší konec provazu a opakovaně signalizují, že jsou s Ruskem ochotni jednat. Zatímco Rusové říkají, že jsou ochotni mluvit, ale kladou si pro to absolutně nesmyslné podmínky,“ upřesnil.

Doporučené články

„Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit.

Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude Zelenskyj chtít jednat a Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“

EuroZprávy.cz se následně experta dotázaly na Trumpovy historické vztahy s Ukrajinou. „Trump má historicky mizerné vztahy s každým,“ pousmál se. „Trump je transakcionalista – na vše se bude dívat z pohledu toho, co z toho dostane Amerika,“ doplnil.

Ukrajinský lídr o tomto jeho přístupu dobře ví. „Zelenskyj už si nyní začal umetat cestičku k Trumpovi. To jsou ty jeho argumenty o tom, že se na Ukrajině nacházejí obrovská ložiska vzácných kovů – to je něco, co Amerika potřebuje, protože trh s drahými kovy kontroluje převážně Čína,“ připomněl. Na tuto nabídku by tedy Trump slyšel. „On se nezatěžuje tím, že má s někým dobré nebo špatné vztahy z minulosti,“ podotkl.

„Podívejte se třeba na Kim Čong-una. Nejprve to vypadalo, že proti němu začne jadernou válku, ale o rok později už si spolu dávali hamburgery,“ dodal s tím, že totéž může Trump udělat vůči Rusku. „Ve skutečnosti se může ukázat, že je pro Rusko Trump katastrofa,“ doplnil.

Podle experta je klíčové, kdo bude v týmu nového amerického prezidenta. Zmínil například bývalého silně protiruského ministra zahraničí Mikea Pompea. „Tito lidé na něj budou mít dost silný vliv,“ upřesnil.

Upozornil na prezentaci Trumpa ze strany médií, která o něm mnohdy referují jako o proruském politikovi s láskou k Putinovi a nenávistí k Ukrajině. „Není to celkový obraz a je to zavádějící,“ upozornil.

Trump několikrát uvedl, že chce jednání provést ještě předtím, než nastoupí do úřadu šéfa Bílého domu. Za USA totiž může jednat neoficiálně. „Lidi kolem něj začnou zkoušet něco vyjednávat už teď.“

„Trump je impulzivní a nevypočitatelný. Jeho základní strategií ‚Make America Great Again‘ se ale opravdu řídí a řídit bude. Není ideolog, je cynický, bezzásadový, ale svým způsobem velice výkonný a efektivní pragmatik,“ pokračoval.

Ukrajina mu tak nyní musí „jít na ruku“. Podle Visingra se Trumpovi líbí Zelenského koncept „míru prostřednictvím síly“. „Je to koncept, který republikáni vždycky razili,“ podotkl.

Trumpa na druhou stranu může urazit, že mu Putin nepogratuloval k vítězství, ale „nenechá se omezovat tím, co má s kým za osobní vztahy“. „Je ochotný říct, že se Si Ťin-pchingem má dobrý osobní vztah, ale pokud by napadl Tchaj-wan, tak na Čínu uvalí stoprocentní clo. V jeho mysli se toto nevylučuje. Je schopný oddělit osobní vztahy od politiky a byznysu.“

V praktické rovině může být „nejlepší kamarád“ s Putinem a zároveň proti Moskvě podstoupit jakékoli kroky. „Může mít s Putinem dobrou osobní chemii, nezastaví ho to před tím, aby s ním začal ‚válčit‘, pokud to zájmy Ameriky budou vyžadovat,“ zdůraznil.

Doporučené články

To není případ ruského lídra. „Putin je osobně loajální – když něco slíbí, tak to dodrží. Viděli jsme to u Jelcina. Putin mu slíbil, že nikdo z jeho rodiny nebude souzen. Nikdo z Jelcinova klanu nebyl vyšetřován – i když každý v Rusku věděl, že rozkradli, co mohli,“ přiblížil.

Visingr zdůraznil, že už více amerických prezidentů se snažilo o to, aby Evropa více investovala sama do sebe a starala se o vlastní bezpečnost. „Když si odmyslíte Trumpovy rétorické a jiné excesy – když se podíváte na jeho činnost za první volební období – on byl daleko, daleko konvenčnější republikánský prezident, než by se mohlo zdát,“ upřesnil.

„Musíte si ale odmyslet jeho rétorické a jiné podivnosti, i když je to těžké. Musíte si odmyslet, že je to egomaniak a excentrik,“ zdůraznil. „Kdyby nic jiného, už to, že prosadil Abrahámovské dohody mezi Izraelem a arabskými státy – to byl obrovský, fantastický zahraničněpolitický úspěch. Trestuhodně málo zmiňovaný,“ doplnil Visingr.

K pozorování Trumpovy politiky může platit jednoduchý přístup. „Neberte Trumpa jako hrozbu, nýbrž jako příležitost, to je základní pravidlo. Že se bude snažit válku ukončit, na to se spolehnout dá. Stejně tak na tlak na Evropu, co se týče obrany a bezpečnosti. Nebo, že bude chtít řešit věci ohledně cel,“ vyjmenoval.

„Je velmi pravděpodobné, že podpora Ukrajiny ze strany Evropy by nebyla taková, jaká je, kdyby nezačala investovat do své obrany a bezpečnosti. A to udělala proč? Protože ji k tomu Trump dokopal,“ zmínil.

Navíc mu rozhodně není cizí ani Česká republika. „On opravdu velmi spolehlivě ví, kde je Česká republika a co je zač. To, že naši politici s touto obrovskou výhodou nepracovali, je jejich chyba. Málo prezidentů mělo ke střední Evropě takové vztahy jako Trump. Jeho první žena byla Češka, teď je to Slovinka.“

Jiná středoevropská země má s Trumpem daleko lepší vztahy. „Zdaleka nejvíc s ním pracují Poláci. Když Trump nadává na to, že spousta zemí neinvestuje do obrany a bezpečnosti, zmiňuje někdy Polsko? Samozřejmě, že ne. Z jeho pohledu je naprosto vzorovým členem NATO,“ poznamenal Visingr.

Spolupráce s Polskem tak může zajít ještě mnohem dál. „Mohl by jim dát to, co jim Biden odmítl. Myslím, že kývne na jaderné sdílení … Už rok se mluví o tom, že Polsko a Jižní Korea možná společně vyvíjejí jaderné zbraně,“ nastínil.

Otázkou zůstává, jestli Poláci budou trvat na vytvoření vlastních jaderných zbraní nebo jim bude připadat dostačující sdílení. Financování jaderného programu je totiž daleko dražší.

„Kdyby se celá Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém. Když jim Trump řekne, co je potřeba, tak si potom všichni stěžují na Trumpa. Trump vše dává najevo hodně excentrickým způsobem, ale co vím, tak přístup Evropanů vytáčí všechny americké prezidenty už řadu let,“ uzavřel bezpečnostní expert.

Související

Více souvisejících

Lukáš Visingr (analytik) prezidentské volby USA 2024

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 49 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění

Nedělní pád syrského diktátora Bašára Asada znamená zásadní zlom v moderní historii země. Asad, který vládl více než dvě desetiletí, spolu se svou rodinou údajně uprchl do Ruska. Jeho odchod otevřel dveře k novým možnostem pro miliony Syřanů, kteří uprchli během občanské války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy