PŮVODNÍ ZPRÁVA | Kdyby se Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém, míní Visingr pro EZ

Už dlouho před volbami existovaly debaty o tom, že zvolení Donalda Trumpa prezidentem je pro Moskvu daleko lepší scénář, než kdyby v Bílém domě seděla Kamala Harrisová. „Pro ně v podstatě nebyla dobrá volby – kdyby byla prezidentkou Harrisová, pokračovala by Bidenova administrativa. Z pohledu Rusů je lepší Trump,“ nastínili Visingr.

Vláda Harrisové by v podstatě znamenala, že bude omezeně podporovat Ukrajinu a „válka by se vlekla dál – jak dlouho, těžko říct“. „Rusko tu válku nemůže vést nekonečně dlouho,“ zdůraznil s tím, že Rusové „preferovali Trumpa, protože viděli alespoň nějakou možnost“.

Moskva tak fakticky riskuje, a to i z toho důvodu, že ji čeká další těžký rok „Taky můžou naprosto splakat nad výdělkem,“ podotkl Visingr. „Standardní argument, že Trump je proruský a obětuje Ukrajinu, je zkratkovitý a zjednodušený,“ pokračoval.

„Víc jak osmdesát procent těch peněz, které se posílají takzvaně na Ukrajinu, ve skutečnosti jde do amerických zbrojovek – tudíž zaměstnávají americké dělníky, a tudíž z většiny Trumpovy voliče,“ přiblížil. Nejenže je možné, že Trump pomoc Ukrajině nesníží – naopak je možné, že poroste. „Je to možné, to nikdo nevíme,“ dodal.

Podle něj je ale reálné, že se Trump pokusí ukončit válku rychle a diplomaticky. „Trump má rád setkání tváří v tvář – hodně sází na personální diplomacii. Je možné, že se bude snažit uspořádat nějaký summit na nejvyšší úrovni – tedy on, Zelenskyj a Putin. Když mu to nevyjde, tak se na někoho naštve.“

A Trump se naštve jednoduše. „Ukrajinci teď tahají za delší konec provazu a opakovaně signalizují, že jsou s Ruskem ochotni jednat. Zatímco Rusové říkají, že jsou ochotni mluvit, ale kladou si pro to absolutně nesmyslné podmínky,“ upřesnil.

„Dovedu si představit, že Trump řekne: ‚Tak, a teď se začne jednat,‘ a pohrozí Zelenskému, že sníží nebo přeruší pomoc Ukrajině. Zároveň ale pohrozí Putinovi, že může podporu razantně navýšit.

Když tedy Ukrajinci budou s jednáním souhlasit a Rusové odmítnou, budou mít „velký problém“, protože z Trumpova pohledu bude Zelenskyj chtít jednat a Putin naopak bude ten, kdo jednání sabotuje. „Lidi pořád zapomínají, že Trump uvalil nejtvrdší sankce na Rusko a taky Ukrajině jako první dal Javeliny.“

EuroZprávy.cz se následně experta dotázaly na Trumpovy historické vztahy s Ukrajinou. „Trump má historicky mizerné vztahy s každým,“ pousmál se. „Trump je transakcionalista – na vše se bude dívat z pohledu toho, co z toho dostane Amerika,“ doplnil.

Ukrajinský lídr o tomto jeho přístupu dobře ví. „Zelenskyj už si nyní začal umetat cestičku k Trumpovi. To jsou ty jeho argumenty o tom, že se na Ukrajině nacházejí obrovská ložiska vzácných kovů – to je něco, co Amerika potřebuje, protože trh s drahými kovy kontroluje převážně Čína,“ připomněl. Na tuto nabídku by tedy Trump slyšel. „On se nezatěžuje tím, že má s někým dobré nebo špatné vztahy z minulosti,“ podotkl.

„Podívejte se třeba na Kim Čong-una. Nejprve to vypadalo, že proti němu začne jadernou válku, ale o rok později už si spolu dávali hamburgery,“ dodal s tím, že totéž může Trump udělat vůči Rusku. „Ve skutečnosti se může ukázat, že je pro Rusko Trump katastrofa,“ doplnil.

Podle experta je klíčové, kdo bude v týmu nového amerického prezidenta. Zmínil například bývalého silně protiruského ministra zahraničí Mikea Pompea. „Tito lidé na něj budou mít dost silný vliv,“ upřesnil.

Upozornil na prezentaci Trumpa ze strany médií, která o něm mnohdy referují jako o proruském politikovi s láskou k Putinovi a nenávistí k Ukrajině. „Není to celkový obraz a je to zavádějící,“ upozornil.

Trump několikrát uvedl, že chce jednání provést ještě předtím, než nastoupí do úřadu šéfa Bílého domu. Za USA totiž může jednat neoficiálně. „Lidi kolem něj začnou zkoušet něco vyjednávat už teď.“

„Trump je impulzivní a nevypočitatelný. Jeho základní strategií ‚Make America Great Again‘ se ale opravdu řídí a řídit bude. Není ideolog, je cynický, bezzásadový, ale svým způsobem velice výkonný a efektivní pragmatik,“ pokračoval.

Ukrajina mu tak nyní musí „jít na ruku“. Podle Visingra se Trumpovi líbí Zelenského koncept „míru prostřednictvím síly“. „Je to koncept, který republikáni vždycky razili,“ podotkl.

Trumpa na druhou stranu může urazit, že mu Putin nepogratuloval k vítězství, ale „nenechá se omezovat tím, co má s kým za osobní vztahy“. „Je ochotný říct, že se Si Ťin-pchingem má dobrý osobní vztah, ale pokud by napadl Tchaj-wan, tak na Čínu uvalí stoprocentní clo. V jeho mysli se toto nevylučuje. Je schopný oddělit osobní vztahy od politiky a byznysu.“

V praktické rovině může být „nejlepší kamarád“ s Putinem a zároveň proti Moskvě podstoupit jakékoli kroky. „Může mít s Putinem dobrou osobní chemii, nezastaví ho to před tím, aby s ním začal ‚válčit‘, pokud to zájmy Ameriky budou vyžadovat,“ zdůraznil.

To není případ ruského lídra. „Putin je osobně loajální – když něco slíbí, tak to dodrží. Viděli jsme to u Jelcina. Putin mu slíbil, že nikdo z jeho rodiny nebude souzen. Nikdo z Jelcinova klanu nebyl vyšetřován – i když každý v Rusku věděl, že rozkradli, co mohli,“ přiblížil.

Visingr zdůraznil, že už více amerických prezidentů se snažilo o to, aby Evropa více investovala sama do sebe a starala se o vlastní bezpečnost. „Když si odmyslíte Trumpovy rétorické a jiné excesy – když se podíváte na jeho činnost za první volební období – on byl daleko, daleko konvenčnější republikánský prezident, než by se mohlo zdát,“ upřesnil.

„Musíte si ale odmyslet jeho rétorické a jiné podivnosti, i když je to těžké. Musíte si odmyslet, že je to egomaniak a excentrik,“ zdůraznil. „Kdyby nic jiného, už to, že prosadil Abrahámovské dohody mezi Izraelem a arabskými státy – to byl obrovský, fantastický zahraničněpolitický úspěch. Trestuhodně málo zmiňovaný,“ doplnil Visingr.

K pozorování Trumpovy politiky může platit jednoduchý přístup. „Neberte Trumpa jako hrozbu, nýbrž jako příležitost, to je základní pravidlo. Že se bude snažit válku ukončit, na to se spolehnout dá. Stejně tak na tlak na Evropu, co se týče obrany a bezpečnosti. Nebo, že bude chtít řešit věci ohledně cel,“ vyjmenoval.

„Je velmi pravděpodobné, že podpora Ukrajiny ze strany Evropy by nebyla taková, jaká je, kdyby nezačala investovat do své obrany a bezpečnosti. A to udělala proč? Protože ji k tomu Trump dokopal,“ zmínil.

Navíc mu rozhodně není cizí ani Česká republika. „On opravdu velmi spolehlivě ví, kde je Česká republika a co je zač. To, že naši politici s touto obrovskou výhodou nepracovali, je jejich chyba. Málo prezidentů mělo ke střední Evropě takové vztahy jako Trump. Jeho první žena byla Češka, teď je to Slovinka.“

Jiná středoevropská země má s Trumpem daleko lepší vztahy. „Zdaleka nejvíc s ním pracují Poláci. Když Trump nadává na to, že spousta zemí neinvestuje do obrany a bezpečnosti, zmiňuje někdy Polsko? Samozřejmě, že ne. Z jeho pohledu je naprosto vzorovým členem NATO,“ poznamenal Visingr.

Spolupráce s Polskem tak může zajít ještě mnohem dál. „Mohl by jim dát to, co jim Biden odmítl. Myslím, že kývne na jaderné sdílení … Už rok se mluví o tom, že Polsko a Jižní Korea možná společně vyvíjejí jaderné zbraně,“ nastínil.

Otázkou zůstává, jestli Poláci budou trvat na vytvoření vlastních jaderných zbraní nebo jim bude připadat dostačující sdílení. Financování jaderného programu je totiž daleko dražší.

„Kdyby se celá Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém. Když jim Trump řekne, co je potřeba, tak si potom všichni stěžují na Trumpa. Trump vše dává najevo hodně excentrickým způsobem, ale co vím, tak přístup Evropanů vytáčí všechny americké prezidenty už řadu let,“ uzavřel bezpečnostní expert.