PŘEHLED: Pokus o převrat v Súdánu vyústil v boj o moc. Podíl na násilí v třetí největší zemi Afriky má i Rusko

Posledních několik dní hoří v Súdánu konflikt mezi vojenskou juntou a paramilitárními jednotkami. Ještě nedávno nyní znepřátelené strany spolupracovaly na svržení bývalého prezidenta al-Bašíra, který zemi ovládal od roku 1989. Teď stojí proti sobě a nikdo neví, co nastane. Jen před několika měsíci zde Rusové dosáhli nebývalého úspěchu – první námořní vojenské základny na africkém kontinentu. I díky tomu je dění v Súdánu zájmem Moskvy. Stačí přidat špetku zlata do letadla se sušenkami a podporu má kdokoliv.  

Po devíti dnech konfliktu přišlo o život až 400 lidí, dalších 3500 je raněných. V již tak nestabilní zemi boje způsobují humanitární krizi, kdy tisíce lidí prchají z regionů Chartúm a Darfur, většinou do sousedního Čadu. Súdánci nemají dostatek jídla, vody a opakují se výpadky elektřiny. Konkrétně v Darfuru lupiči přepadli a ukradli minimálně deset vozidel Světového potravinového programu (WFP), dalších šest zcizili po útoku na kanceláře WFP v jihosúdánské Nyale.  

Ozbrojený konflikt v Súdánu je problém pro velkou část mezinárodního společenství. Různé země odsud potřebují evakuovat své krajany. V pondělí ráno na berlínském letišti přistál evakuační letoun s dvěma Čechy, s nimiž přiletěla další stovka cestujících. Jde o první ze třech letounů Airbus A400M německých ozbrojených sil vyslaných do africké země. Diplomatický personál i s rodinami evakuují mimo jiné Spojené státy, Turecko, Velká Británie, Německo, Švédsko, Itálie a Francie. Kanaďané oznámili, že jejich diplomaté budou pokračovat v práci v jiné zemi.  

Podle zjištění serveru ČT24 se v súdánské metropoli Chartúmu pohybovali tři Češi. Jeden z nich byl na služební cestě, dva soukromě. Další dva čeští občané společně s několika tureckými na jihu země ve městě Nyala opravovali elektrárnu. 

Bližší informace přinesl zpravodajský server Al-Džazíra. V Chartúmu dokonce zasahovaly americké speciální jednotky za pomoci helikoptér MH-47 Chinook ze základny ve více než tisíc kilometrů vzdáleném Džibutsku. Během hodinu trvající operace dokázali osvobodit sto lidí. Podobně náročnou operaci za sebou mají Britové, uvedl to britský premiér Rishi Sunak. Do Džibutska u Rudého moře podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona přesunuly francouzské síly dalších sto lidí. Server Al Arabiya informoval o tom, že kromě Džibutska pomáhá s evakuací poskytováním svých letišť i Jordánsko.  

Ruský velvyslanec v Súdánu Andrey Chernovol uvedl, že se téměř všechny ruské občany podařilo evakuovat do budovy ambasády.  

Armáda a paramilitární jednotky si pomáhaly… 

… v roce 2021 dokonce společnými silami provedli státní převrat, který měl znamenat obrat orientace Súdánu směrem k civilní vládě. Nyní paramilitární Jednotky rychlé podpory (Rapid Support Forces) právě proti oficiální armádě bojují. RSF během prvních dnů bojů obsadily několik čtvrtí súdánské metropole, armáda proti nim podniká nálety a těžké dělostřelecké ostřelování. V některých místech země dokonce RSF kontrolují silnice, na kterých k průjezdu vyžadují identifikaci a kontrolují pasažéry.  

Násilí v pátek odsoudil Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Podle něj boje mezi znepřátelenými stranami znemožňují doručování životně nutné podpory do celého Súdánu. „Strany nám neposkytly nutné bezpečnostní záruky. Takhle to nemůže pokračovat. Žádáme zúčastněné strany, aby ICRC umožnily okamžitý a neomezený přístup k humanitární pomoci súdánským civilistům v nouzi. Není to dobrovolné – je to právní povinnosti podle mezinárodního humanitárního práva,“ upozornila prezidentka ICRC Mirjana Spoljarič.  

Podle ní ICRC dodalo lékařskou pomoc raněným z války, kteří leží v nemocnicích v al-Fasher a Zalingei v západním Darfuru. V Súdánu pracují také dobrovolníci. „Nikdo si nepřeje, aby krveprolití pokračovalo nebo aby se násilí změnilo v daleko větší vleklou krizi. Lidé nyní potřebují smysluplné přerušení bojů, které by umožnilo přísun humanitární pomoci a odchod lidí do bezpečnějších oblastí.“  

Rozhořčení ICRC může pramenit také z toho, že v prvních dnech bojů přišli o život tři pracovníci Organizace spojených národů. 

K dodržování příměří vyzval bojující strany také americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Súdánské vojenské a civilní vedení musí urychlené zahájit jednání o udržitelném příměří, aby se zabránilo dalším škodám v zemi,“ uvedl.  

Dvacet let v občanské válce 

Tak dlouho nemají občané především v regionu Dárfúr klid. Konflikt se rozhořel v únoru 2003. Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rozvoj a spravedlnost (JEM) zaútočily na vládní pozice v súdánské metropoli, načež prezident Umar al-Bašír použil k obraně nevládní militantní skupinu Džandžavid. Boje se postupně přesunuly také do Čadu, který aktivně podporoval odpůrce vlády prezidenta al-Bašíra.   

Podle OSN během bojů zemřelo stovky tisíc lidí a miliony musely utéct ze svých domovů. Na al-Bašíra dokonce Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač. Měl se snažit vyhladit etnika Fúrů, Masalitů a Zaghávců z provincie Dárfúr. I přes zatykač od ICC svého času zvládl navštívit Katar, Etiopii a Zimbabwe, které ho nevydaly. Ochrannou ruku nad ním totiž držela celá Africká unie, podle níž je proti kontinentu ICC zaujatý. Tehdejší prezident přikázal ze země v reakci na rozhodnutí Haagu vykázat 16 nevládních organizací, které obvinil ze špionáže.  

Roku 2019 po dlouhotrvající humanitární krizi vzrostla nespokojenost obyvatelstva. Začátkem dubna demonstranti pochodovali do vojenského velitelství v hlavním městě. Bezpečnostní síly se je snažily rozehnat, nicméně některé části armády demonstranty chránily. O pět dní později došlo k vojenskému převratu, při kterém byl Umar al-Bašír svržen a uvězněn. Na konci roku byl v Súdánu odsouzen na dva roky v nápravném zařízení pro přijetí úplatku 25 milionů amerických dolarů od saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmana. Tyto platby označil za součást strategického vztahu mezi Chartúmem a Rijádem.  

Od té doby zde fungovala přechodná vláda, kterou v říjnu 2021 rozpustil súdánský generál Abdal Fattáh Burhán. Zadržel většinu jejích členu v čele s premiérem Abdalláhem Hamdukou a obsadil sídla nejdůležitějších médií v zemi. Prohlásil, že armáda zakročila kvůli sporům napříč politickými frakcemi a potvrdil, že přechod k demokracii bude pokračovat. „Stříleli ostrými náboji, na vlastní oči jsem viděl, jak dva lidé padli mrtví k zemí,“ komentoval jeden z demonstrantů důvod, proč generálovi slova o pokračující demokratizaci nikdo nevěřil. Došlo totiž k tvrdým střetům mezi armádou a demonstranty, při nichž vojáci neváhali pálit ostrými náboji.  

Problémy, které nyní Súdán má, tkví v konfliktu mezi generálem Burhánem vedoucím státní armádu, a Muhammedem Hamdanem Degalem. Ten vede Jednotky rychlé podpory založené bývalým prezidentem. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda je Burhán „nevoleným prezidentem“ a Degal jeho zástupcem. Degalovy jednotky měly za úkol odvádět špinavou práci za bývalého prezidenta al-Bašíra, konkrétně například potírání povstalců v Dárfúru. RSF se postupně dostaly ke zdrojům súdánského nerostného bohatství, mezi nimiž figuruje zejména zlato. 

Zde se projektuje první důležitý mezinárodní aspekt. Na těžbě a vývozu cenného kovu se mají podílet spolupracovníci Jevgenije Prigožina. Rusko se právě prostřednictvím Wagnerovy skupiny angažuje na několika místech afrického kontinentu, které se občas snaží rozvracet poměry. V Súdánu přesně opačnou kartu – srovnávání poměrů – hrají Egypťané, Keňané a Saúdové. Káhira se nabídla se zprostředkováním jednání jako první, společně s Jižním Súdánem.  

Podařilo se prokázat zapojení wagnerovců  

Wagnerova skupina podle zjištění serveru iRozhlas.cz měla dodat RSF rakety a další vybavení pro boj se súdánskou armádou. Reportéři českého serveru to napsali s odvoláním na americkou zpravodajskou agenturu CNN. Ta má informace od regionálního diplomatického zastoupení. Satelitní snímky navíc ukazují zvýšenou aktivitu na základnách Wagnerovy skupiny. Libyjský povstalecký generál Khalifa Haftar nyní zřejmě pomáhá žoldnéřům s přesuny. V Libyi, která se Súdánem sousedí, totiž má Prigožinova skupina k dispozici své základny. Panuje podezření, že Haftar se společně s wagnerovci připravoval na podporu RSF ještě před vypuknutím násilností.  

Satelitní snímky totiž ukazují pohyb dopravních letounů Iljušin-76 ještě dva dny před začátkem konfliktu v Súdánu. Letoun 13. dubna odletěl z Haftarovy letecké základny Chadim v Libyi do syrského pobřežního města Latákija, kde má Rusko leteckou základnu. Další den se totéž letadlo vrátilo na jinou Haftarovu leteckou základnu v libyjské Džufře. Následně stálo v neobvykle odlehlé oblasti. V úterý se vrátilo do Latákije a následně zpět na leteckou základnu libyjských milic v Chadím, načež odletělo do Džufry. Týž den s největší pravděpodobností shodilo rakety země-vzduch na pozice Dagalových milicí RSF.  

Investigativní novináři CNN již loni přišli s článkem, který ukazuje na blízký vztahy mezi Ruskem a povstalci. Tehdy úředníci z chartúmského letiště kontrolovali ruské nákladní letadlo, které mělo převážet sušenky. Nicméně hned pod krabicemi se sladkými pochoutkami se nacházela zhruba tuna zlata naložená v dřevěných krabicích. Jde o jeden z nejméně šestnácti letů ruských pašeráků zlata ze Súdánu. Ten je největším producentem tohoto kovu v Africe.  

Cílem je patrně posílení Ruska proti sílícím západním sankcím a podpora úsilí Moskvy proti Ukrajině. Miliardy dolarů ve zlatě mají obejít súdánské úřady a ochudit stát o cenné stamiliony příjmů. Výměnou za tuto sebedestruktivní výpomoc Rusové poskytují politickou a vojenskou podporu vojenskému vedení Súdánu. Obě strany tak potlačují prodemokratické hnutí v zemi.  

Ruský vliv na kontinentu kvete 

Server iDnes.cz s odvoláním na americký deník The New York Times informoval o tvrdosti bojů. „Jsme bezmocní. Každý se bojí, že jsme na stejné trajektorii jako Jemen nebo Sýrie,“ měl říct jeden z obyvatel Chartúmu americkému deníku. Za boji mají stát především ambice Dagala, kterému v Súdánu neříká nikdo jinak než Hemedti. Jeho jednotka RSF byla původně nasazována jako nájemná síla v Libyi nebo Jemenu a sloužila k pohraničnímu kontrolám kvůli migraci. „Za posledních deset let mu dali hromadu peněz. Díky nim a jejich penězům je dneska daleko silnější,“ vylíčil nejmenovaný západní diplomat.  

Vojenská junta letos v únoru schválila vybudování ruské námořní základny v přístavu Port Sudan. Ruské jednotky tak budou umístěné v lokalitě, kudy prochází 30 procent světové kontejnerové dopravy. „Navzdory protiruským orgiím organizovaných Washingtonem, Londýnem a Bruselem posilujeme s mezinárodní většinou dobré sousedské vztahy v nejširším smyslu tohoto pojmu,“ oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během své únorové návštěvy Súdánu. Generál Dagala byl pro změnu loni v Moskvě. „Pokud chce jakákoliv země otevřít základnu, a je to v našem zájmu a neohrožuje to naši národní bezpečnost, nemáme problém jednat s kýmkoliv, ať už s Ruskem nebo někým jiným.“  

Na základně má působit až 300 ruských vojáků společně se čtyřmi námořními loděmi, včetně těch s jaderným pohonem. Rusko za to poskytne Súdánu zbraně a vojenské vybavení. Smlouva bude platná na 25 let s automatickým prodloužením o 10 let. Jde o první ruskou námořní základnu v Africe. Panují obavy, že může pomoci promítnout moc Moskvy do Indického oceánu. Pokud by se Rusko někdy dostalo do války se Západem, může díky základně přiškrtit výše zmíněný extrémně objemný obchod.  

V Džibutsku, několik stovek kilometrů na jih, pro změnu sídli čínské, francouzské, italské, americké a japonské vojenské základny. To v případě konfliktu může vyvolat další nebývalé problémy.  

Ruské síly v čele s wagnerovci se dlouhodobě angažují například v Mali, Libyi, Sýrii, Středoafrické republice či Burkině Faso. V polovině února dokonce Moskva společně s Čínou a Jihoafrickou republikou pořádala společné vojenské cvičení na jižním cípu afrického kontinentu.  

Související

Více souvisejících

Súdán Rusko

Aktuálně se děje

před 57 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy