PŘEHLED: Pokus o převrat v Súdánu vyústil v boj o moc. Podíl na násilí v třetí největší zemi Afriky má i Rusko

Posledních několik dní hoří v Súdánu konflikt mezi vojenskou juntou a paramilitárními jednotkami. Ještě nedávno nyní znepřátelené strany spolupracovaly na svržení bývalého prezidenta al-Bašíra, který zemi ovládal od roku 1989. Teď stojí proti sobě a nikdo neví, co nastane. Jen před několika měsíci zde Rusové dosáhli nebývalého úspěchu – první námořní vojenské základny na africkém kontinentu. I díky tomu je dění v Súdánu zájmem Moskvy. Stačí přidat špetku zlata do letadla se sušenkami a podporu má kdokoliv.  

Po devíti dnech konfliktu přišlo o život až 400 lidí, dalších 3500 je raněných. V již tak nestabilní zemi boje způsobují humanitární krizi, kdy tisíce lidí prchají z regionů Chartúm a Darfur, většinou do sousedního Čadu. Súdánci nemají dostatek jídla, vody a opakují se výpadky elektřiny. Konkrétně v Darfuru lupiči přepadli a ukradli minimálně deset vozidel Světového potravinového programu (WFP), dalších šest zcizili po útoku na kanceláře WFP v jihosúdánské Nyale.  

Ozbrojený konflikt v Súdánu je problém pro velkou část mezinárodního společenství. Různé země odsud potřebují evakuovat své krajany. V pondělí ráno na berlínském letišti přistál evakuační letoun s dvěma Čechy, s nimiž přiletěla další stovka cestujících. Jde o první ze třech letounů Airbus A400M německých ozbrojených sil vyslaných do africké země. Diplomatický personál i s rodinami evakuují mimo jiné Spojené státy, Turecko, Velká Británie, Německo, Švédsko, Itálie a Francie. Kanaďané oznámili, že jejich diplomaté budou pokračovat v práci v jiné zemi.  

Podle zjištění serveru ČT24 se v súdánské metropoli Chartúmu pohybovali tři Češi. Jeden z nich byl na služební cestě, dva soukromě. Další dva čeští občané společně s několika tureckými na jihu země ve městě Nyala opravovali elektrárnu. 

Bližší informace přinesl zpravodajský server Al-Džazíra. V Chartúmu dokonce zasahovaly americké speciální jednotky za pomoci helikoptér MH-47 Chinook ze základny ve více než tisíc kilometrů vzdáleném Džibutsku. Během hodinu trvající operace dokázali osvobodit sto lidí. Podobně náročnou operaci za sebou mají Britové, uvedl to britský premiér Rishi Sunak. Do Džibutska u Rudého moře podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona přesunuly francouzské síly dalších sto lidí. Server Al Arabiya informoval o tom, že kromě Džibutska pomáhá s evakuací poskytováním svých letišť i Jordánsko.  

Ruský velvyslanec v Súdánu Andrey Chernovol uvedl, že se téměř všechny ruské občany podařilo evakuovat do budovy ambasády.  

Armáda a paramilitární jednotky si pomáhaly… 

… v roce 2021 dokonce společnými silami provedli státní převrat, který měl znamenat obrat orientace Súdánu směrem k civilní vládě. Nyní paramilitární Jednotky rychlé podpory (Rapid Support Forces) právě proti oficiální armádě bojují. RSF během prvních dnů bojů obsadily několik čtvrtí súdánské metropole, armáda proti nim podniká nálety a těžké dělostřelecké ostřelování. V některých místech země dokonce RSF kontrolují silnice, na kterých k průjezdu vyžadují identifikaci a kontrolují pasažéry.  

Násilí v pátek odsoudil Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC). Podle něj boje mezi znepřátelenými stranami znemožňují doručování životně nutné podpory do celého Súdánu. „Strany nám neposkytly nutné bezpečnostní záruky. Takhle to nemůže pokračovat. Žádáme zúčastněné strany, aby ICRC umožnily okamžitý a neomezený přístup k humanitární pomoci súdánským civilistům v nouzi. Není to dobrovolné – je to právní povinnosti podle mezinárodního humanitárního práva,“ upozornila prezidentka ICRC Mirjana Spoljarič.  

Podle ní ICRC dodalo lékařskou pomoc raněným z války, kteří leží v nemocnicích v al-Fasher a Zalingei v západním Darfuru. V Súdánu pracují také dobrovolníci. „Nikdo si nepřeje, aby krveprolití pokračovalo nebo aby se násilí změnilo v daleko větší vleklou krizi. Lidé nyní potřebují smysluplné přerušení bojů, které by umožnilo přísun humanitární pomoci a odchod lidí do bezpečnějších oblastí.“  

Rozhořčení ICRC může pramenit také z toho, že v prvních dnech bojů přišli o život tři pracovníci Organizace spojených národů. 

K dodržování příměří vyzval bojující strany také americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Súdánské vojenské a civilní vedení musí urychlené zahájit jednání o udržitelném příměří, aby se zabránilo dalším škodám v zemi,“ uvedl.  

Dvacet let v občanské válce 

Tak dlouho nemají občané především v regionu Dárfúr klid. Konflikt se rozhořel v únoru 2003. Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rozvoj a spravedlnost (JEM) zaútočily na vládní pozice v súdánské metropoli, načež prezident Umar al-Bašír použil k obraně nevládní militantní skupinu Džandžavid. Boje se postupně přesunuly také do Čadu, který aktivně podporoval odpůrce vlády prezidenta al-Bašíra.   

Podle OSN během bojů zemřelo stovky tisíc lidí a miliony musely utéct ze svých domovů. Na al-Bašíra dokonce Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač. Měl se snažit vyhladit etnika Fúrů, Masalitů a Zaghávců z provincie Dárfúr. I přes zatykač od ICC svého času zvládl navštívit Katar, Etiopii a Zimbabwe, které ho nevydaly. Ochrannou ruku nad ním totiž držela celá Africká unie, podle níž je proti kontinentu ICC zaujatý. Tehdejší prezident přikázal ze země v reakci na rozhodnutí Haagu vykázat 16 nevládních organizací, které obvinil ze špionáže.  

Roku 2019 po dlouhotrvající humanitární krizi vzrostla nespokojenost obyvatelstva. Začátkem dubna demonstranti pochodovali do vojenského velitelství v hlavním městě. Bezpečnostní síly se je snažily rozehnat, nicméně některé části armády demonstranty chránily. O pět dní později došlo k vojenskému převratu, při kterém byl Umar al-Bašír svržen a uvězněn. Na konci roku byl v Súdánu odsouzen na dva roky v nápravném zařízení pro přijetí úplatku 25 milionů amerických dolarů od saúdského korunního prince Mohammeda bin Salmana. Tyto platby označil za součást strategického vztahu mezi Chartúmem a Rijádem.  

Od té doby zde fungovala přechodná vláda, kterou v říjnu 2021 rozpustil súdánský generál Abdal Fattáh Burhán. Zadržel většinu jejích členu v čele s premiérem Abdalláhem Hamdukou a obsadil sídla nejdůležitějších médií v zemi. Prohlásil, že armáda zakročila kvůli sporům napříč politickými frakcemi a potvrdil, že přechod k demokracii bude pokračovat. „Stříleli ostrými náboji, na vlastní oči jsem viděl, jak dva lidé padli mrtví k zemí,“ komentoval jeden z demonstrantů důvod, proč generálovi slova o pokračující demokratizaci nikdo nevěřil. Došlo totiž k tvrdým střetům mezi armádou a demonstranty, při nichž vojáci neváhali pálit ostrými náboji.  

Problémy, které nyní Súdán má, tkví v konfliktu mezi generálem Burhánem vedoucím státní armádu, a Muhammedem Hamdanem Degalem. Ten vede Jednotky rychlé podpory založené bývalým prezidentem. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda je Burhán „nevoleným prezidentem“ a Degal jeho zástupcem. Degalovy jednotky měly za úkol odvádět špinavou práci za bývalého prezidenta al-Bašíra, konkrétně například potírání povstalců v Dárfúru. RSF se postupně dostaly ke zdrojům súdánského nerostného bohatství, mezi nimiž figuruje zejména zlato. 

Zde se projektuje první důležitý mezinárodní aspekt. Na těžbě a vývozu cenného kovu se mají podílet spolupracovníci Jevgenije Prigožina. Rusko se právě prostřednictvím Wagnerovy skupiny angažuje na několika místech afrického kontinentu, které se občas snaží rozvracet poměry. V Súdánu přesně opačnou kartu – srovnávání poměrů – hrají Egypťané, Keňané a Saúdové. Káhira se nabídla se zprostředkováním jednání jako první, společně s Jižním Súdánem.  

Podařilo se prokázat zapojení wagnerovců  

Wagnerova skupina podle zjištění serveru iRozhlas.cz měla dodat RSF rakety a další vybavení pro boj se súdánskou armádou. Reportéři českého serveru to napsali s odvoláním na americkou zpravodajskou agenturu CNN. Ta má informace od regionálního diplomatického zastoupení. Satelitní snímky navíc ukazují zvýšenou aktivitu na základnách Wagnerovy skupiny. Libyjský povstalecký generál Khalifa Haftar nyní zřejmě pomáhá žoldnéřům s přesuny. V Libyi, která se Súdánem sousedí, totiž má Prigožinova skupina k dispozici své základny. Panuje podezření, že Haftar se společně s wagnerovci připravoval na podporu RSF ještě před vypuknutím násilností.  

Satelitní snímky totiž ukazují pohyb dopravních letounů Iljušin-76 ještě dva dny před začátkem konfliktu v Súdánu. Letoun 13. dubna odletěl z Haftarovy letecké základny Chadim v Libyi do syrského pobřežního města Latákija, kde má Rusko leteckou základnu. Další den se totéž letadlo vrátilo na jinou Haftarovu leteckou základnu v libyjské Džufře. Následně stálo v neobvykle odlehlé oblasti. V úterý se vrátilo do Latákije a následně zpět na leteckou základnu libyjských milic v Chadím, načež odletělo do Džufry. Týž den s největší pravděpodobností shodilo rakety země-vzduch na pozice Dagalových milicí RSF.  

Investigativní novináři CNN již loni přišli s článkem, který ukazuje na blízký vztahy mezi Ruskem a povstalci. Tehdy úředníci z chartúmského letiště kontrolovali ruské nákladní letadlo, které mělo převážet sušenky. Nicméně hned pod krabicemi se sladkými pochoutkami se nacházela zhruba tuna zlata naložená v dřevěných krabicích. Jde o jeden z nejméně šestnácti letů ruských pašeráků zlata ze Súdánu. Ten je největším producentem tohoto kovu v Africe.  

Cílem je patrně posílení Ruska proti sílícím západním sankcím a podpora úsilí Moskvy proti Ukrajině. Miliardy dolarů ve zlatě mají obejít súdánské úřady a ochudit stát o cenné stamiliony příjmů. Výměnou za tuto sebedestruktivní výpomoc Rusové poskytují politickou a vojenskou podporu vojenskému vedení Súdánu. Obě strany tak potlačují prodemokratické hnutí v zemi.  

Ruský vliv na kontinentu kvete 

Server iDnes.cz s odvoláním na americký deník The New York Times informoval o tvrdosti bojů. „Jsme bezmocní. Každý se bojí, že jsme na stejné trajektorii jako Jemen nebo Sýrie,“ měl říct jeden z obyvatel Chartúmu americkému deníku. Za boji mají stát především ambice Dagala, kterému v Súdánu neříká nikdo jinak než Hemedti. Jeho jednotka RSF byla původně nasazována jako nájemná síla v Libyi nebo Jemenu a sloužila k pohraničnímu kontrolám kvůli migraci. „Za posledních deset let mu dali hromadu peněz. Díky nim a jejich penězům je dneska daleko silnější,“ vylíčil nejmenovaný západní diplomat.  

Vojenská junta letos v únoru schválila vybudování ruské námořní základny v přístavu Port Sudan. Ruské jednotky tak budou umístěné v lokalitě, kudy prochází 30 procent světové kontejnerové dopravy. „Navzdory protiruským orgiím organizovaných Washingtonem, Londýnem a Bruselem posilujeme s mezinárodní většinou dobré sousedské vztahy v nejširším smyslu tohoto pojmu,“ oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během své únorové návštěvy Súdánu. Generál Dagala byl pro změnu loni v Moskvě. „Pokud chce jakákoliv země otevřít základnu, a je to v našem zájmu a neohrožuje to naši národní bezpečnost, nemáme problém jednat s kýmkoliv, ať už s Ruskem nebo někým jiným.“  

Na základně má působit až 300 ruských vojáků společně se čtyřmi námořními loděmi, včetně těch s jaderným pohonem. Rusko za to poskytne Súdánu zbraně a vojenské vybavení. Smlouva bude platná na 25 let s automatickým prodloužením o 10 let. Jde o první ruskou námořní základnu v Africe. Panují obavy, že může pomoci promítnout moc Moskvy do Indického oceánu. Pokud by se Rusko někdy dostalo do války se Západem, může díky základně přiškrtit výše zmíněný extrémně objemný obchod.  

V Džibutsku, několik stovek kilometrů na jih, pro změnu sídli čínské, francouzské, italské, americké a japonské vojenské základny. To v případě konfliktu může vyvolat další nebývalé problémy.  

Ruské síly v čele s wagnerovci se dlouhodobě angažují například v Mali, Libyi, Sýrii, Středoafrické republice či Burkině Faso. V polovině února dokonce Moskva společně s Čínou a Jihoafrickou republikou pořádala společné vojenské cvičení na jižním cípu afrického kontinentu.  

Související

Více souvisejících

Súdán Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy