Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama

Situace v súdánském Dárfúru se dramaticky vyhrotila a podle dostupných zpráv dosáhla bodu naprosté humanitární katastrofy. Jak uvedl server Al-Džazíra, ulice jsou poseté mrtvými těly, rodiny roztrhané násilím a přeživší masakrů se snaží uniknout z oblasti bez přístupu k potravinám či pitné vodě. Největší tragédie se odehrává ve městě al-Fašír na jihozápadě země, které po roce a půl obléhání padlo do rukou polovojenských Sil rychlé podpory (RSF).

Svědectví z místa jsou děsivá. „Mrtvá těla byla všude – na ulicích, uvnitř domů a u bran mnoha domů. Kdekoli v al-Fašíru se nacházíte, uvidíte rozházená mrtvá těla,“ popsal jeden z přeživších, Jahja, pro Al-Džazíru. Pád města znamená nejen vojenskou porážku vládních jednotek, ale především kolaps jakéhokoli zbytku civilního života. Organizace sledující konflikt varují, že situace se rychle mění v masové vyhlazování civilistů a že přístup humanitární pomoci je prakticky znemožněn.

Rozsah humanitární katastrofy je podle dostupných informací bezprecedentní. Také EuroZprávy.cz informovaly o tom, že při útocích v jediné porodnici zahynulo bezmála pět set lidí, včetně pacientů, jejich příbuzných i zdravotnického personálu. Budova se proměnila v masový hrob. Podle svědků se zoufalí obyvatelé snažili z města uniknout, avšak mnozí z nich byli popraveni přímo na ulicích. 

Ozbrojené jednotky RSF podle zpráv systematicky útočí na civilisty, rabují nemocnice a ničí zásoby potravin. Humanitární organizace označují situaci v al-Fašíru za „naprosté selhání mezinárodního společenství“, protože pomoc se do oblasti nedostává a tisíce lidí zůstávají uvězněny mezi frontami.

Bezprostředně po pádu al-Fašíru do rukou RSF podle svědků a mezinárodních pozorovatelů k masakru, při němž bylo zabito až dva tisíce neozbrojených civilistů. Brutalitu útoku dokládají i satelitní snímky, které zachytily ulice pokryté těly obětí, rozsáhlé požáry a krvavé skvrny na zemi. Váleční analytici upozorňují, že události v Dárfúru se svou intenzitou a rychlostí blíží počátečním fázím rwandské genocidy z roku 1994. Upozornil na to server Guardian.

Podobně jako ve Rwandě v roce 1994, i dnes zůstává reakce mezinárodního společenství otřesně pomalá a bezzubá. Tehdy svět dlouhé týdny mlčel, zatímco se odehrávala genocida, která si během několika měsíců vyžádala stotisíce životů. Dnes se historie znepokojivě opakuje. V Dárfúru jsou civilisté systematicky vražděni, města vypalována a humanitární koridory blokovány, zatímco svět sleduje krveprolití z bezpečné vzdálenosti.

Organizace spojených národů i Africká unie sice vydávají prohlášení, avšak bez konkrétních kroků k zastavení násilí či ochraně civilistů. Rozdíl mezi Rwandou a dnešním Súdánem spočívá snad jen v tom, že dnes máme satelitní důkazy a okamžitý přístup k informacím, ale politická vůle jednat chybí stejně jako tehdy.

Tragédie v Dárfúru nepředstavuje pouze další doklad brutality ozbrojeného konfliktu, ale zároveň hluboké morální i institucionální selhání mezinárodního společenství, které se nedokázalo poučit z vlastní minulosti. Prohlášení „už nikdy více“, pronesené po genocidě ve Rwandě, mělo být trvalým závazkem k včasnému a rozhodnému zásahu proti zločinům proti lidskosti. Dnešní vývoj v Súdánu však dokládá, jak snadno se z tohoto závazku stal pouhý formální symbol bez skutečného obsahu.