PŮVODNÍ ZPRÁVA | Putinovo Rusko očima expertů: Jak se určuje, kde končí autoritářství a začíná totalita?

Poslední dobou se objevují zmínky o tom, že Rusko může směřovat k fašistickému režimu. Podle expertů se to konstatovat nedá, ačkoliv jde o autoritářskou zemi, postupně směřující k totalitě. Fašismus má totiž určitý historický kontext a jen některé aspekty se shodují s režimem prezidenta Vladimira Putina. Totéž platí o terorismu, který má svou definici. Nedá se proto jasně určit, jestli je Rusko stát podporující terorismus. 

Podle řady expertů není jednoduché určit, jestli ruský režim je fašistický nebo se k tomu blíží. Na otázku, jestli tedy takový opravdu je, pro EuroZprávy.cz odpověděl například bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně. „Není podle mě úplně šťastné ptát se, zda zrovna politický systém je fašistický. Fašismus je spíše ideologie, nikoliv forma či struktura systému samotného, tj. nastavení pravidel. To bychom řekli, že ruský politický systém je třeba takzvaně poloprezidentský, alespoň nominálně či v praxi autoritářský. Vhodnější by bylo ptát se třeba jestli je fašistický tamní režim nebo vláda, strany, jejich představitelé a tak podobně,“ upozornil Drmola. 

Podle něj je problém popsat fašismus jako takový. Nejjednodušší je tak hledat různé typické znaky, které fašismu bývají přisuzovány. „Bohužel, různí autoři budou vyjmenovávat a klást důraz na různé znaky. Další problém je také to, že například znaky typické pro fašismus v Itálii ve 30. letech už nemusejí dávat smysl v Rusku o 90 let později. Přirovnal bych to třeba k vaření a debatám o tom, jestli když byste například do svíčkové dal namísto celeru třeba ředkev, tak je to pořád ještě svíčková nebo to už není svíčková?“

Při debatě o tom, jestli je současný ruský režim fašistický nebo ne, nevyhnutelně narazíme na to, že některé často zmiňované znaky naplňuje alespoň částečně. Mezi nimi jsou nacionalismus, symbolismus, militarismus, kult osobnosti, důraz na tradice, boj proti vnější hrozbě, hledání vnitřních zrádců, obsese konspiracemi nebo důraz na výchovu mládeže, jak vyjmenoval Drmola. 

„Na druhou stranu toto jsou znaky typické i obecně pro autoritářské režimy jako takové a fašismus je jeden z více typů. Podle mě to nejdůležitější, co Putinovu režimu chybí, je politická mobilizace společnosti a revoluční charakter, což jsou dva typické znaky fašismu. Putin totiž strávil více než dvacet předchozích let tím, že ruskou společnost zcela depolitizoval, to znamená ‚já budu vládnout a vy se o politiku vůbec nezajímejte a bude se vám žít ok‘. Ale teď by naopak potřeboval, aby politicky angažovaná byla,“ shrnul Drmola.

Nakonec uvedl, že kdyby byl nucen odpovědět nějak příměji, označil by režim v Rusku jako fašizující. „Respektive v procesu, nebo alespoň pokusu o přeměnu z obecněji autoritářského na fašistický, pokud by se jim podařilo vskutku politicky mobilizovat společnost, což je ale přinejmenším diskutabilní.“ 

Je nutné definovat fašismus

Jak pro EuroZprávy.cz přiblížil právník Simeon Popov ze Siemens Energy zabývající se mezinárodním právem, je potřeba si vyjasnit, co je to fašistický režim. Jde totiž o režim původně nastolený Mussolinim roku 1919 v Itálii, založený na diktatuře jedné strany, agresivním nacionalismu a potlačování občanských svobod. Popov doplnil také způsob odvození slova fašismus. „Lze odvodit od agresivního politického hnutí zvaného fasci di combattimento,“ což v češtině znamená bojové svazy. 

„Jde o ideologii vycházející vždy z vlastní vyvolenosti, výjimečnosti a neomylnosti. To pověřuje vůdce, aby národ vyvedl z často smyšlené krize s odvoláním na slavnou minulost,“ vysvětlil Popov s tím, že u Italů to byla minulost římská, zatímco Němci prostřednictvím nacismu chtěli vytvořit třetí říši jako nástupce předchozích dvou říší. V současném Rusku jde podle něj o znovuvzkříšení velikosti z dob Sovětského svazu. 

Právník vysvětlil podobnost na posledních deseti letech politického režimu v současném Rusku. „Pokud se tedy podíváme na to, jak v posledních minimálně deseti letech funguje, jak probíhají volby nejen do parlamentu, ale i prezidentské, jaká rétorika a prostředky se používají proti politickým oponentům, jak se obhajuje agresivní válka na Ukrajině i ve státních médiích a v OSN, tak lze skutečně s určitou mírou jistoty konstatovat, že současný politický režim má zcela zajisté autoritářské znaky,“ popsal.

Patří mezi ně existence pouze jedné vůdčí osobnosti, v zákulisí silně podporované vlivnou skupinou politiků a podnikatelů. Podle Popova dochází k potlačování občanských práv, nacionalistickým ostrým proklamacím o nutnosti chránit ruský lid za každou cenu na jakémkoli cizím území, snaze o znovunastolení veliké ruské říše. „Poukazuje se na vnějšího a vnitřního nepřítele – Západ, a za tímto účelem jsou nemilosrdně likvidováni oponenti, zatýkáni odpůrci války, za vyšší ruské dobro vražděny děti, ženy, tedy civilisté bez rozdílu. Je ničena kritická infrastruktura cizího samostatného státu,“ vyjmenoval. 

Jestli je Putinův režim fašistický se pokusil vysvětlit také vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Fašismus nemá jednotnou definici, já bych rozhodně mluvil o režimu, který má některé rysy fašismu. Například autoritativní vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus nebo militarismus,“ nastínil. 

To vše by podle Řepy současné Rusko beze zbytku splňovalo. „Fašismus je však zároveň ambivalentní pojem, který se svým nadužíváním do jisté míry vyčerpal. Proto bych hovořil zejména o těch konkrétních rysech takového režimu. Ten se navíc i nadále vyvíjí.“

Podporuje Rusko terorismus?

Poslední rok se napříč mezinárodním společenstvím skloňuje také otázka, jestli vůdce Putin udělal z Ruska teroristický stát. Evropský parlament k tomu vydal jasné stanovisko s tím, že jde minimálně o stát podporující terorismus. 

Podle expertů není ani jednoduché jednoznačně určit, jestli je Rusko teroristický stát či stát podporující terorismus. Právník ze Siemens Energy Popov ho nejprve definoval: „Jde o plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.“ 

Teroristický útok je pak chápan jako množina vyjmenovaných činů, které mohou svou podstatou nebo kontextem vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace. Popov představil úmysly, na kterých tyto skutky stojí. 

V prvé řadě jde o vážné zastrašení obyvatelstva. Následně nenáležité přimění vlády nebo mezinárodní organizace ke konání či nekonání konkrétních kroků. Posléze může jít o vážnou destabilizaci či zničení základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace. A to: útokem na lidské životy, který může zapříčinit smrt; útoky na psychickou integritu osob; únosy nebo braní rukojmí; zapříčinění rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícími lidské životy nebo mající za následek vážné ekonomické ztráty; obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží; výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním nebo používáním zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní; pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňování povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy; přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy; výhružkami spácháním těchto skutků, zmíněných výše.

Doporučené články

Dalším z právních aspektů terorismu je vedení teroristické skupiny a účast v teroristické skupině. „A to i ve funkci informátora, poskytovatele finanční či materiální podpory s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit skupiny,“ upozornil Popov. Aby skupina byla teroristická, musí sestávat z více než dvou osob, mít strukturu, být ustavená po delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů.

„Nejedná se o náhodné či jednorázové spolčení. Pro usnadnění dalšího postupu Rada Evropské unie přímo stanovila seznam organizací a osob splňujících tuto definici. Pravidelně aktualizovaný seznam je dodatkem Společenského postoje,“ dodal Popov s odvoláním na informace Ministerstva vnitra ČR. 

Podle něj o tom, jestli Rusko je teroristický stát, jednoznačně rozhodne ve výše uvedeném kontextu příslušný mezinárodní soud, který bude posuzovat válečné zločiny. Vedle něj bude rozhodovat samozřejmě mezinárodní společenství, jako například rozhodl Evropský parlament o svém postoji v listopadu 2022, kdy v tomto duchu 500 poslanců odsouhlasilo rezoluci, že Rusko je státem podporujícím terorismus. Jednotlivé státy tak mohou k současnému jednání přistoupit aktivně individuálně například prostřednictvím sankcí, ukončení diplomatického styku nebo ekonomických aktivit. Můžou pomoci při vyšetřování válečných zločinů či vymáhání reparací. „Můj osobní názor, i vzhledem k výše uvedenému, je, že se lze přiklonit k názoru europoslanců a Rusko označit za stát podporující terorismus,“ uzavřel Simeon Popov. 

Nejde o oběti, ale o zastrašení

Jakub Drmola z Masarykovy univerzity pak předeslal, že u terorismu platí totéž, co u fašismu. Různí autoři přinášejí různé definice založené na různých znacích. „Podle mě asi nejdůležitějším znakem terorismu obecně je strategie zastrašování. Aneb nějakým svým aktem, třeba bombovým útokem na autobus, vás vyděsím natolik, že vás strach donutí raději ustoupit mým požadavkům,“ vysvětlil Drmola.

Cílem útoku je tak hlavně generovat strach. „Na rozdíl od dalších forem kolektivního násilí musí být viditelné a medializované, symbolické až teatrální, krvavé. Nikoliv přímo zničit to, na co je útočeno. Aneb když zaútočím na ten autobus, tak mně nejde o ty lidi, co v něm jedou. Ti by byli pouze jakýmsi nástrojem, který bych využil k tomu, abych vyvolal extrémní strach u všech ostatních, kteří jsou živí a o tom mém aktu se nějak dozvěděli,“ upřesnil bezpečnostní expert Drmola. 

Připomněl, že v průběhu války jsme mohli pozorovat opravdu velké množství případů, kdy cílem útoku patrně nebyla nějaká jasná vojenská aktiva – stovky útoků na civilisty, na civilní budovy, civilní infrastrukturu, mučení či popravy zajatců a podobně. 

„Dále bychom ale museli zodpovědět přinejmenším dvě věci. Jednak, do jaké míry jsou tyto útoky takto opravdu plánované. Aneb, zda když Kalibr zasáhne panelák a zabije 15 civilistů, tak zda bylo opravdu cílem zbořit panelák a takto terorizovat obyvatelstvo, aby přestalo odporovat. Anebo zda jde třeba o omyl a skutečným cílem byl nějaký domnělý vojenský objekt a panelák byl zasažen kvůli zpravodajské nebo technické chybě. A dále bychom potřebovali vědět, zda ty excesy, masakry civilistů, mučení a podobně probíhají jaksi spontánně a z iniciativy lokálních jednotek, anebo zda jde o cílenou strategii řízenou shora,“ shrnul Drmola. 

Rusko se dopustilo nejzávažnějšího zločinu

Z jeho pohledu, i vzhledem k dostupným údajům, jde o směs obojího. „Klonil bych se k tomu, že jde tedy i o zastrašování. To je přinejmenším částečně součástí cílené a plánované strategie vedení války ze strany Ruské federace.“

Vojenský historik Tomáš Řepa upozornil na teroristické metody, které Rusko využívá proti sousednímu státu. „Už v minulosti bylo sponzorem a spoluúčastníkem takového jednání, přinejmenším od anexe Krymu v březnu 2014,“ dodal s tím, že se Rusko za teroristický stát dá označovat. „Jen připomenu, že nejzávažnějšího zločinu proti mezinárodnímu právu se již Rusko jako stát stejně dopustilo, je to zločin proti míru.“

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.
Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Jakub Drmola Tomáš Řepa Simeon Popov fašismus Terorismus

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 2 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy