PŮVODNÍ ZPRÁVA | Putinovo Rusko očima expertů: Jak se určuje, kde končí autoritářství a začíná totalita?

Poslední dobou se objevují zmínky o tom, že Rusko může směřovat k fašistickému režimu. Podle expertů se to konstatovat nedá, ačkoliv jde o autoritářskou zemi, postupně směřující k totalitě. Fašismus má totiž určitý historický kontext a jen některé aspekty se shodují s režimem prezidenta Vladimira Putina. Totéž platí o terorismu, který má svou definici. Nedá se proto jasně určit, jestli je Rusko stát podporující terorismus. 

Podle řady expertů není jednoduché určit, jestli ruský režim je fašistický nebo se k tomu blíží. Na otázku, jestli tedy takový opravdu je, pro EuroZprávy.cz odpověděl například bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně. „Není podle mě úplně šťastné ptát se, zda zrovna politický systém je fašistický. Fašismus je spíše ideologie, nikoliv forma či struktura systému samotného, tj. nastavení pravidel. To bychom řekli, že ruský politický systém je třeba takzvaně poloprezidentský, alespoň nominálně či v praxi autoritářský. Vhodnější by bylo ptát se třeba jestli je fašistický tamní režim nebo vláda, strany, jejich představitelé a tak podobně,“ upozornil Drmola. 

Podle něj je problém popsat fašismus jako takový. Nejjednodušší je tak hledat různé typické znaky, které fašismu bývají přisuzovány. „Bohužel, různí autoři budou vyjmenovávat a klást důraz na různé znaky. Další problém je také to, že například znaky typické pro fašismus v Itálii ve 30. letech už nemusejí dávat smysl v Rusku o 90 let později. Přirovnal bych to třeba k vaření a debatám o tom, jestli když byste například do svíčkové dal namísto celeru třeba ředkev, tak je to pořád ještě svíčková nebo to už není svíčková?“

Při debatě o tom, jestli je současný ruský režim fašistický nebo ne, nevyhnutelně narazíme na to, že některé často zmiňované znaky naplňuje alespoň částečně. Mezi nimi jsou nacionalismus, symbolismus, militarismus, kult osobnosti, důraz na tradice, boj proti vnější hrozbě, hledání vnitřních zrádců, obsese konspiracemi nebo důraz na výchovu mládeže, jak vyjmenoval Drmola. 

„Na druhou stranu toto jsou znaky typické i obecně pro autoritářské režimy jako takové a fašismus je jeden z více typů. Podle mě to nejdůležitější, co Putinovu režimu chybí, je politická mobilizace společnosti a revoluční charakter, což jsou dva typické znaky fašismu. Putin totiž strávil více než dvacet předchozích let tím, že ruskou společnost zcela depolitizoval, to znamená ‚já budu vládnout a vy se o politiku vůbec nezajímejte a bude se vám žít ok‘. Ale teď by naopak potřeboval, aby politicky angažovaná byla,“ shrnul Drmola.

Nakonec uvedl, že kdyby byl nucen odpovědět nějak příměji, označil by režim v Rusku jako fašizující. „Respektive v procesu, nebo alespoň pokusu o přeměnu z obecněji autoritářského na fašistický, pokud by se jim podařilo vskutku politicky mobilizovat společnost, což je ale přinejmenším diskutabilní.“ 

Je nutné definovat fašismus

Jak pro EuroZprávy.cz přiblížil právník Simeon Popov ze Siemens Energy zabývající se mezinárodním právem, je potřeba si vyjasnit, co je to fašistický režim. Jde totiž o režim původně nastolený Mussolinim roku 1919 v Itálii, založený na diktatuře jedné strany, agresivním nacionalismu a potlačování občanských svobod. Popov doplnil také způsob odvození slova fašismus. „Lze odvodit od agresivního politického hnutí zvaného fasci di combattimento,“ což v češtině znamená bojové svazy. 

„Jde o ideologii vycházející vždy z vlastní vyvolenosti, výjimečnosti a neomylnosti. To pověřuje vůdce, aby národ vyvedl z často smyšlené krize s odvoláním na slavnou minulost,“ vysvětlil Popov s tím, že u Italů to byla minulost římská, zatímco Němci prostřednictvím nacismu chtěli vytvořit třetí říši jako nástupce předchozích dvou říší. V současném Rusku jde podle něj o znovuvzkříšení velikosti z dob Sovětského svazu. 

Právník vysvětlil podobnost na posledních deseti letech politického režimu v současném Rusku. „Pokud se tedy podíváme na to, jak v posledních minimálně deseti letech funguje, jak probíhají volby nejen do parlamentu, ale i prezidentské, jaká rétorika a prostředky se používají proti politickým oponentům, jak se obhajuje agresivní válka na Ukrajině i ve státních médiích a v OSN, tak lze skutečně s určitou mírou jistoty konstatovat, že současný politický režim má zcela zajisté autoritářské znaky,“ popsal.

Patří mezi ně existence pouze jedné vůdčí osobnosti, v zákulisí silně podporované vlivnou skupinou politiků a podnikatelů. Podle Popova dochází k potlačování občanských práv, nacionalistickým ostrým proklamacím o nutnosti chránit ruský lid za každou cenu na jakémkoli cizím území, snaze o znovunastolení veliké ruské říše. „Poukazuje se na vnějšího a vnitřního nepřítele – Západ, a za tímto účelem jsou nemilosrdně likvidováni oponenti, zatýkáni odpůrci války, za vyšší ruské dobro vražděny děti, ženy, tedy civilisté bez rozdílu. Je ničena kritická infrastruktura cizího samostatného státu,“ vyjmenoval. 

Jestli je Putinův režim fašistický se pokusil vysvětlit také vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Fašismus nemá jednotnou definici, já bych rozhodně mluvil o režimu, který má některé rysy fašismu. Například autoritativní vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus nebo militarismus,“ nastínil. 

To vše by podle Řepy současné Rusko beze zbytku splňovalo. „Fašismus je však zároveň ambivalentní pojem, který se svým nadužíváním do jisté míry vyčerpal. Proto bych hovořil zejména o těch konkrétních rysech takového režimu. Ten se navíc i nadále vyvíjí.“

Podporuje Rusko terorismus?

Poslední rok se napříč mezinárodním společenstvím skloňuje také otázka, jestli vůdce Putin udělal z Ruska teroristický stát. Evropský parlament k tomu vydal jasné stanovisko s tím, že jde minimálně o stát podporující terorismus. 

Podle expertů není ani jednoduché jednoznačně určit, jestli je Rusko teroristický stát či stát podporující terorismus. Právník ze Siemens Energy Popov ho nejprve definoval: „Jde o plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.“ 

Teroristický útok je pak chápan jako množina vyjmenovaných činů, které mohou svou podstatou nebo kontextem vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace. Popov představil úmysly, na kterých tyto skutky stojí. 

V prvé řadě jde o vážné zastrašení obyvatelstva. Následně nenáležité přimění vlády nebo mezinárodní organizace ke konání či nekonání konkrétních kroků. Posléze může jít o vážnou destabilizaci či zničení základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace. A to: útokem na lidské životy, který může zapříčinit smrt; útoky na psychickou integritu osob; únosy nebo braní rukojmí; zapříčinění rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícími lidské životy nebo mající za následek vážné ekonomické ztráty; obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží; výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním nebo používáním zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní; pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňování povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy; přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy; výhružkami spácháním těchto skutků, zmíněných výše.

Doporučené články

Dalším z právních aspektů terorismu je vedení teroristické skupiny a účast v teroristické skupině. „A to i ve funkci informátora, poskytovatele finanční či materiální podpory s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit skupiny,“ upozornil Popov. Aby skupina byla teroristická, musí sestávat z více než dvou osob, mít strukturu, být ustavená po delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů.

„Nejedná se o náhodné či jednorázové spolčení. Pro usnadnění dalšího postupu Rada Evropské unie přímo stanovila seznam organizací a osob splňujících tuto definici. Pravidelně aktualizovaný seznam je dodatkem Společenského postoje,“ dodal Popov s odvoláním na informace Ministerstva vnitra ČR. 

Podle něj o tom, jestli Rusko je teroristický stát, jednoznačně rozhodne ve výše uvedeném kontextu příslušný mezinárodní soud, který bude posuzovat válečné zločiny. Vedle něj bude rozhodovat samozřejmě mezinárodní společenství, jako například rozhodl Evropský parlament o svém postoji v listopadu 2022, kdy v tomto duchu 500 poslanců odsouhlasilo rezoluci, že Rusko je státem podporujícím terorismus. Jednotlivé státy tak mohou k současnému jednání přistoupit aktivně individuálně například prostřednictvím sankcí, ukončení diplomatického styku nebo ekonomických aktivit. Můžou pomoci při vyšetřování válečných zločinů či vymáhání reparací. „Můj osobní názor, i vzhledem k výše uvedenému, je, že se lze přiklonit k názoru europoslanců a Rusko označit za stát podporující terorismus,“ uzavřel Simeon Popov. 

Nejde o oběti, ale o zastrašení

Jakub Drmola z Masarykovy univerzity pak předeslal, že u terorismu platí totéž, co u fašismu. Různí autoři přinášejí různé definice založené na různých znacích. „Podle mě asi nejdůležitějším znakem terorismu obecně je strategie zastrašování. Aneb nějakým svým aktem, třeba bombovým útokem na autobus, vás vyděsím natolik, že vás strach donutí raději ustoupit mým požadavkům,“ vysvětlil Drmola.

Cílem útoku je tak hlavně generovat strach. „Na rozdíl od dalších forem kolektivního násilí musí být viditelné a medializované, symbolické až teatrální, krvavé. Nikoliv přímo zničit to, na co je útočeno. Aneb když zaútočím na ten autobus, tak mně nejde o ty lidi, co v něm jedou. Ti by byli pouze jakýmsi nástrojem, který bych využil k tomu, abych vyvolal extrémní strach u všech ostatních, kteří jsou živí a o tom mém aktu se nějak dozvěděli,“ upřesnil bezpečnostní expert Drmola. 

Připomněl, že v průběhu války jsme mohli pozorovat opravdu velké množství případů, kdy cílem útoku patrně nebyla nějaká jasná vojenská aktiva – stovky útoků na civilisty, na civilní budovy, civilní infrastrukturu, mučení či popravy zajatců a podobně. 

„Dále bychom ale museli zodpovědět přinejmenším dvě věci. Jednak, do jaké míry jsou tyto útoky takto opravdu plánované. Aneb, zda když Kalibr zasáhne panelák a zabije 15 civilistů, tak zda bylo opravdu cílem zbořit panelák a takto terorizovat obyvatelstvo, aby přestalo odporovat. Anebo zda jde třeba o omyl a skutečným cílem byl nějaký domnělý vojenský objekt a panelák byl zasažen kvůli zpravodajské nebo technické chybě. A dále bychom potřebovali vědět, zda ty excesy, masakry civilistů, mučení a podobně probíhají jaksi spontánně a z iniciativy lokálních jednotek, anebo zda jde o cílenou strategii řízenou shora,“ shrnul Drmola. 

Rusko se dopustilo nejzávažnějšího zločinu

Z jeho pohledu, i vzhledem k dostupným údajům, jde o směs obojího. „Klonil bych se k tomu, že jde tedy i o zastrašování. To je přinejmenším částečně součástí cílené a plánované strategie vedení války ze strany Ruské federace.“

Vojenský historik Tomáš Řepa upozornil na teroristické metody, které Rusko využívá proti sousednímu státu. „Už v minulosti bylo sponzorem a spoluúčastníkem takového jednání, přinejmenším od anexe Krymu v březnu 2014,“ dodal s tím, že se Rusko za teroristický stát dá označovat. „Jen připomenu, že nejzávažnějšího zločinu proti mezinárodnímu právu se již Rusko jako stát stejně dopustilo, je to zločin proti míru.“

Související

Donald Trump

Obnovení kontaktu, kritika Evropy... Trump plní jedno Putinovo přání za druhým

Americký prezident Donald Trump, který čelí stále rostoucímu podezření z přílišného napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina, v posledních měsících vyvolal řadu kontroverzních rozhodnutí a prohlášení, která podle kritiků podporují ruskou agendu. Zatímco Trump stále označuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho za „diktátora“, Putinovi nekladl podobná obvinění, přestože jeho hlavní konkurent, který měl šanci na zvolení, zemřel ve vězení před Putinovými volbami.
Vladimir Putin a Donald Trump

Trump dělá to, co Putin chce. Názorných příkladů jsou více než dvě desítky

Americký prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci nadále prosazují politiku, která nejvíce nahrává autoritářskému režimu Vladimira Putina v Rusku. Server Politico přišel se seznamem 29 případů, kdy Trump dělal to, co Putin chtěl. Nejde ale o souhrn případů za celou jeho dráhu prezidenta USA, nýbrž posledních pár týdnů. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Jakub Drmola Tomáš Řepa Simeon Popov fašismus Terorismus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Německu, ilustrační foto

Volby v Německu provází nevídaný skandál: Příprava se nestihla, tisíce lidí hlasovat nemohou

Němečtí občané žijící v zahraničí čelí zásadnímu problému, který je zbavil možnosti účastnit se voleb, protože jejich hlasovací lístky nebyly doručeny včas. Několik tisíc Němců žijících mimo domovskou zemi se tak nemohlo zapojit do rozhodujícího hlasování, které má ukázat, jak moc se Německo posune doprava. Je to dáno nejen krátkým časem na přípravu voleb, ale také unikátním systémem, který prakticky vylučuje řadu možností známých z jiných zemí.

před 2 hodinami

Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

před 3 hodinami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy