PŮVODNÍ ZPRÁVA | Putinovo Rusko očima expertů: Jak se určuje, kde končí autoritářství a začíná totalita?

Poslední dobou se objevují zmínky o tom, že Rusko může směřovat k fašistickému režimu. Podle expertů se to konstatovat nedá, ačkoliv jde o autoritářskou zemi, postupně směřující k totalitě. Fašismus má totiž určitý historický kontext a jen některé aspekty se shodují s režimem prezidenta Vladimira Putina. Totéž platí o terorismu, který má svou definici. Nedá se proto jasně určit, jestli je Rusko stát podporující terorismus. 

Podle řady expertů není jednoduché určit, jestli ruský režim je fašistický nebo se k tomu blíží. Na otázku, jestli tedy takový opravdu je, pro EuroZprávy.cz odpověděl například bezpečnostní expert Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně. „Není podle mě úplně šťastné ptát se, zda zrovna politický systém je fašistický. Fašismus je spíše ideologie, nikoliv forma či struktura systému samotného, tj. nastavení pravidel. To bychom řekli, že ruský politický systém je třeba takzvaně poloprezidentský, alespoň nominálně či v praxi autoritářský. Vhodnější by bylo ptát se třeba jestli je fašistický tamní režim nebo vláda, strany, jejich představitelé a tak podobně,“ upozornil Drmola. 

Podle něj je problém popsat fašismus jako takový. Nejjednodušší je tak hledat různé typické znaky, které fašismu bývají přisuzovány. „Bohužel, různí autoři budou vyjmenovávat a klást důraz na různé znaky. Další problém je také to, že například znaky typické pro fašismus v Itálii ve 30. letech už nemusejí dávat smysl v Rusku o 90 let později. Přirovnal bych to třeba k vaření a debatám o tom, jestli když byste například do svíčkové dal namísto celeru třeba ředkev, tak je to pořád ještě svíčková nebo to už není svíčková?“

Při debatě o tom, jestli je současný ruský režim fašistický nebo ne, nevyhnutelně narazíme na to, že některé často zmiňované znaky naplňuje alespoň částečně. Mezi nimi jsou nacionalismus, symbolismus, militarismus, kult osobnosti, důraz na tradice, boj proti vnější hrozbě, hledání vnitřních zrádců, obsese konspiracemi nebo důraz na výchovu mládeže, jak vyjmenoval Drmola. 

„Na druhou stranu toto jsou znaky typické i obecně pro autoritářské režimy jako takové a fašismus je jeden z více typů. Podle mě to nejdůležitější, co Putinovu režimu chybí, je politická mobilizace společnosti a revoluční charakter, což jsou dva typické znaky fašismu. Putin totiž strávil více než dvacet předchozích let tím, že ruskou společnost zcela depolitizoval, to znamená ‚já budu vládnout a vy se o politiku vůbec nezajímejte a bude se vám žít ok‘. Ale teď by naopak potřeboval, aby politicky angažovaná byla,“ shrnul Drmola.

Nakonec uvedl, že kdyby byl nucen odpovědět nějak příměji, označil by režim v Rusku jako fašizující. „Respektive v procesu, nebo alespoň pokusu o přeměnu z obecněji autoritářského na fašistický, pokud by se jim podařilo vskutku politicky mobilizovat společnost, což je ale přinejmenším diskutabilní.“ 

Je nutné definovat fašismus

Jak pro EuroZprávy.cz přiblížil právník Simeon Popov ze Siemens Energy zabývající se mezinárodním právem, je potřeba si vyjasnit, co je to fašistický režim. Jde totiž o režim původně nastolený Mussolinim roku 1919 v Itálii, založený na diktatuře jedné strany, agresivním nacionalismu a potlačování občanských svobod. Popov doplnil také způsob odvození slova fašismus. „Lze odvodit od agresivního politického hnutí zvaného fasci di combattimento,“ což v češtině znamená bojové svazy. 

„Jde o ideologii vycházející vždy z vlastní vyvolenosti, výjimečnosti a neomylnosti. To pověřuje vůdce, aby národ vyvedl z často smyšlené krize s odvoláním na slavnou minulost,“ vysvětlil Popov s tím, že u Italů to byla minulost římská, zatímco Němci prostřednictvím nacismu chtěli vytvořit třetí říši jako nástupce předchozích dvou říší. V současném Rusku jde podle něj o znovuvzkříšení velikosti z dob Sovětského svazu. 

Právník vysvětlil podobnost na posledních deseti letech politického režimu v současném Rusku. „Pokud se tedy podíváme na to, jak v posledních minimálně deseti letech funguje, jak probíhají volby nejen do parlamentu, ale i prezidentské, jaká rétorika a prostředky se používají proti politickým oponentům, jak se obhajuje agresivní válka na Ukrajině i ve státních médiích a v OSN, tak lze skutečně s určitou mírou jistoty konstatovat, že současný politický režim má zcela zajisté autoritářské znaky,“ popsal.

Patří mezi ně existence pouze jedné vůdčí osobnosti, v zákulisí silně podporované vlivnou skupinou politiků a podnikatelů. Podle Popova dochází k potlačování občanských práv, nacionalistickým ostrým proklamacím o nutnosti chránit ruský lid za každou cenu na jakémkoli cizím území, snaze o znovunastolení veliké ruské říše. „Poukazuje se na vnějšího a vnitřního nepřítele – Západ, a za tímto účelem jsou nemilosrdně likvidováni oponenti, zatýkáni odpůrci války, za vyšší ruské dobro vražděny děti, ženy, tedy civilisté bez rozdílu. Je ničena kritická infrastruktura cizího samostatného státu,“ vyjmenoval. 

Jestli je Putinův režim fašistický se pokusil vysvětlit také vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Fašismus nemá jednotnou definici, já bych rozhodně mluvil o režimu, který má některé rysy fašismu. Například autoritativní vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus nebo militarismus,“ nastínil. 

To vše by podle Řepy současné Rusko beze zbytku splňovalo. „Fašismus je však zároveň ambivalentní pojem, který se svým nadužíváním do jisté míry vyčerpal. Proto bych hovořil zejména o těch konkrétních rysech takového režimu. Ten se navíc i nadále vyvíjí.“

Podporuje Rusko terorismus?

Poslední rok se napříč mezinárodním společenstvím skloňuje také otázka, jestli vůdce Putin udělal z Ruska teroristický stát. Evropský parlament k tomu vydal jasné stanovisko s tím, že jde minimálně o stát podporující terorismus. 

Podle expertů není ani jednoduché jednoznačně určit, jestli je Rusko teroristický stát či stát podporující terorismus. Právník ze Siemens Energy Popov ho nejprve definoval: „Jde o plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.“ 

Teroristický útok je pak chápan jako množina vyjmenovaných činů, které mohou svou podstatou nebo kontextem vážně ohrozit chod konkrétního státu nebo mezinárodní organizace. Popov představil úmysly, na kterých tyto skutky stojí. 

V prvé řadě jde o vážné zastrašení obyvatelstva. Následně nenáležité přimění vlády nebo mezinárodní organizace ke konání či nekonání konkrétních kroků. Posléze může jít o vážnou destabilizaci či zničení základní politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace. A to: útokem na lidské životy, který může zapříčinit smrt; útoky na psychickou integritu osob; únosy nebo braní rukojmí; zapříčinění rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícími lidské životy nebo mající za následek vážné ekonomické ztráty; obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží; výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním nebo používáním zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní; pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňování povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy; přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy; výhružkami spácháním těchto skutků, zmíněných výše.

Doporučené články

Dalším z právních aspektů terorismu je vedení teroristické skupiny a účast v teroristické skupině. „A to i ve funkci informátora, poskytovatele finanční či materiální podpory s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit skupiny,“ upozornil Popov. Aby skupina byla teroristická, musí sestávat z více než dvou osob, mít strukturu, být ustavená po delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů.

„Nejedná se o náhodné či jednorázové spolčení. Pro usnadnění dalšího postupu Rada Evropské unie přímo stanovila seznam organizací a osob splňujících tuto definici. Pravidelně aktualizovaný seznam je dodatkem Společenského postoje,“ dodal Popov s odvoláním na informace Ministerstva vnitra ČR. 

Podle něj o tom, jestli Rusko je teroristický stát, jednoznačně rozhodne ve výše uvedeném kontextu příslušný mezinárodní soud, který bude posuzovat válečné zločiny. Vedle něj bude rozhodovat samozřejmě mezinárodní společenství, jako například rozhodl Evropský parlament o svém postoji v listopadu 2022, kdy v tomto duchu 500 poslanců odsouhlasilo rezoluci, že Rusko je státem podporujícím terorismus. Jednotlivé státy tak mohou k současnému jednání přistoupit aktivně individuálně například prostřednictvím sankcí, ukončení diplomatického styku nebo ekonomických aktivit. Můžou pomoci při vyšetřování válečných zločinů či vymáhání reparací. „Můj osobní názor, i vzhledem k výše uvedenému, je, že se lze přiklonit k názoru europoslanců a Rusko označit za stát podporující terorismus,“ uzavřel Simeon Popov. 

Nejde o oběti, ale o zastrašení

Jakub Drmola z Masarykovy univerzity pak předeslal, že u terorismu platí totéž, co u fašismu. Různí autoři přinášejí různé definice založené na různých znacích. „Podle mě asi nejdůležitějším znakem terorismu obecně je strategie zastrašování. Aneb nějakým svým aktem, třeba bombovým útokem na autobus, vás vyděsím natolik, že vás strach donutí raději ustoupit mým požadavkům,“ vysvětlil Drmola.

Cílem útoku je tak hlavně generovat strach. „Na rozdíl od dalších forem kolektivního násilí musí být viditelné a medializované, symbolické až teatrální, krvavé. Nikoliv přímo zničit to, na co je útočeno. Aneb když zaútočím na ten autobus, tak mně nejde o ty lidi, co v něm jedou. Ti by byli pouze jakýmsi nástrojem, který bych využil k tomu, abych vyvolal extrémní strach u všech ostatních, kteří jsou živí a o tom mém aktu se nějak dozvěděli,“ upřesnil bezpečnostní expert Drmola. 

Připomněl, že v průběhu války jsme mohli pozorovat opravdu velké množství případů, kdy cílem útoku patrně nebyla nějaká jasná vojenská aktiva – stovky útoků na civilisty, na civilní budovy, civilní infrastrukturu, mučení či popravy zajatců a podobně. 

„Dále bychom ale museli zodpovědět přinejmenším dvě věci. Jednak, do jaké míry jsou tyto útoky takto opravdu plánované. Aneb, zda když Kalibr zasáhne panelák a zabije 15 civilistů, tak zda bylo opravdu cílem zbořit panelák a takto terorizovat obyvatelstvo, aby přestalo odporovat. Anebo zda jde třeba o omyl a skutečným cílem byl nějaký domnělý vojenský objekt a panelák byl zasažen kvůli zpravodajské nebo technické chybě. A dále bychom potřebovali vědět, zda ty excesy, masakry civilistů, mučení a podobně probíhají jaksi spontánně a z iniciativy lokálních jednotek, anebo zda jde o cílenou strategii řízenou shora,“ shrnul Drmola. 

Rusko se dopustilo nejzávažnějšího zločinu

Z jeho pohledu, i vzhledem k dostupným údajům, jde o směs obojího. „Klonil bych se k tomu, že jde tedy i o zastrašování. To je přinejmenším částečně součástí cílené a plánované strategie vedení války ze strany Ruské federace.“

Vojenský historik Tomáš Řepa upozornil na teroristické metody, které Rusko využívá proti sousednímu státu. „Už v minulosti bylo sponzorem a spoluúčastníkem takového jednání, přinejmenším od anexe Krymu v březnu 2014,“ dodal s tím, že se Rusko za teroristický stát dá označovat. „Jen připomenu, že nejzávažnějšího zločinu proti mezinárodnímu právu se již Rusko jako stát stejně dopustilo, je to zločin proti míru.“

Související

Vladimir Putin

Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz

Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent. 

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Jakub Drmola Tomáš Řepa Simeon Popov fašismus Terorismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

včera

Írán

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil

Napětí mezi Íránem a Izraelem nadále roste. Zatímco izraelská armáda tvrdí, že v úterý ráno zachytila dva raketové útoky z Íránu, Teherán kategoricky popírá, že by po vyhlášení příměří jakékoli střely vypálil. Informace o íránském útoku se objevily pouhé tři hodiny poté, co prezident Donald Trump oznámil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost.

včera

včera

Prezident Trump promlouvá k národu po americkém bombardování íránských jaderných zařízení

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

včera

Donald Trump

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde

Prezident USA Donald Trump triumfálně vyhlásil konec dalšího konfliktu na Blízkém východě a sám sebe vykreslil jako strůjce historického míru. Po masivním útoku amerických bombardérů na tři klíčové íránské jaderné a vojenské cíle přišla odvetná reakce Teheránu jen v omezené podobě – a Trump ji ihned označil za známku toho, že Írán nechce pokračovat v eskalaci. Vzápětí oznámil dohodu o příměří mezi Íránem a Izraelem.

včera

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy