Duch Mussoliniho je zpět: Italové vstupují do neofašistických hnutí, migranti v nebezpečí

Řím - Více než 70 let po smrti Benita Mussoliniho se tisíce Italů stávají členy neofašistických hnutí. Sobotní střelba na cizince tmavé pleti, při kterém bylo ve středoitalském městě Macerata zraněno šest lidí, byl posledním ze série útoků, které spáchali Italové hlásící se k extrémní pravici.

Podle aktivistů ze skupiny bojující proti fašismu Infoantifa Ecn se podobných incidentů stalo v zemi od roku 2014 více než 140.

Zatímco útočníka Lucu Trainiho vyslýchala kvůli střelbě v Maceratě policie, čtyři Severoafričané v Pavii ohlásili, že je během nedělní noci zbila skupina 25 skinheadů. V polovině ledna desítky členů neofašistického hnutí Nová síla (Forza Nuova, FN) vnikly do baru, kde se konala schůzka příznivců romské kultury. Mimo jiné při tom zranili organizátorku akce.

V roce 2001 mělo hnutí FN jen 1500 členů, dnes je jich více než 13.000 a facebooková stránka skupiny má více než 240.000 sledovatelů. Neofašistické hnutí CasaPound sleduje na facebooku bezmála 234.000 lidí a jeho tajemník Simone Di Stefano se chce v březnových volbách ucházet o úřad premiéra.

Podle aktivistů bojujících proti fašismu je důvodem nárůstu krajně pravicových uskupení v zemi neochota úřadů proti nim zasáhnout. Část poslanců italského parlamentu přitom loni přišla s návrhem zákona, který by zakazoval fašistickou propagandu. Těm, kdo by prodávali předměty spojené s fašismem či předváděli nacistický pozdrav, by hrozily až dva roky vězení. Návrh však neprošel senátem, kde ho zamítla opozice, včetně strany expremiéra Silvia Berlusconiho.

"Jsme velmi znepokojení," cituje list Carlu Nespolovou, šéfku Národní asociace italských partyzánů (ANPI), která tvořila odboj proti Mussoliniho režimu. "Neofašisté útočí na naše kanceláře a zdá se, že zde není žádná vůle je zastavit. Požádali jsme vládu, aby zabránila neofašistickým hnutím, aby se mohly účastnit nadcházejících voleb, protože jejich existence je protiústavní, ale nikdy jsme nedostali odpověď," dodává.

Italská ústava zakazuje "propagaci jakýkoli spolků, které se ztotožňují s cíli fašistické strany nebo kohokoliv, kdo vyzdvihuje její principy". Úřady přesto proti hnutím FN a CasaPound nikdy nezakročily. Jejich členové přitom na svých demonstracích nosili nacistické svastiky a fašistické vlajky.

"Zásadní roli v propagandě extrémní pravice hrají fake news," uvedl sociolog a expert na dezinformace z vysoké školy v Messině Francesco Pira. "Nejde jen o úplně falešné zprávy, ale i o zprávy, v nichž se slovo ´nelegální´ užívá k popisů migrantů. Označuje tak žadatele o azyl za kriminálníky, což je pro pravicovou propagandu nejvíce vítaný pojem," dodává.

Do italských kin nyní vstupuje satirický snímek Sono tornato (Jsem zpět), který popisuje, co by stalo, kdyby se Mussolini vrátil do současné Itálie. "Italové, na rozdíl od Němců, se se svým diktátorem nikdy nevyrovnali, nikdy ho neodstranili," cituje list režiséra snímku Lucu Manieru. "Když se dívám na to, co se dnes v naší zemi děje, jsem přesvědčen, že kdyby se Mussolini vrátil, volby by vyhrál," dodává.

Související

Ilustrační fotografie.

Život v izolaci a špatné hygieně. Itálie žije kauzou odebrání dětí rodičům

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.
Sergej Lavrov

Italský deník odmítl publikovat rozhovor s Lavrovem. Moskva zuří

Mezi ruským ministerstvem zahraničí a italským deníkem Corriere della Sera došlo ke sporu ohledně rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který nebyl zveřejněn. Ruská strana to označuje za cenzuru, zatímco vedení italského deníku tvrdí, že Moskva předložila „nezměrný text plný obvinění a propagandistických tezí“ a odmítla novinářský dialog.

Více souvisejících

Itálie fašismus extremismus Benito Mussolini uprchlíci

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy