Volby v USA: Otázky a odpovědi. Jak probíhají a co s nimi udělala pandemie?

Pandemie koronaviru přinesla do letošních prezidentských voleb několik změn či novinek. Z důvodu šíření nákazy covidem-19 se odkládaly některé primárky, rušily se akce či měnily volební postupy. Spekulovalo se dokonce o tom, zda se listopadové volby vůbec uskuteční.

Například primárky v Connecticutu, které se měly konat v dubnu, definitivně uzavřely nominační proces až v půlce srpna. Některé státy také využívaly hlasování poštou, odloženy na pozdější termíny byly též oba stranické sjezdy - demokratický i republikánský.

Pandemie ovlivnila i volební kampaň obou kandidátů. Prezident Donald Trump musel například na víc než tři měsíce zrušit své proslulé mítinky, měl ale možnost oslovovat veřejnost prostřednictvím tiskových konferencí Bílého domu. Jeho demokratický rival Joe Biden pak v určitém období pandemie zrušil svá veřejná vystoupení a příznivce oslovoval jen ze studia, které si zřídil ve svém domě.

Odložené nominační sjezdy, jejich virtuální průběh:

Oba stranické sjezdy, které potvrzují kandidáty do prezidentských voleb, byly odloženy na pozdější termíny. Změnil se také jejich formát (konaly se převážně virtuálně) a musely se obejít bez zaplněných tribun tisíci příznivců. Biden svůj nominační projev nakonec pronesl ve skoro prázdném tanečním sále ve svém domovském státě Delaware. Trump se svou řečí vystoupil v zahradě Bílého domu navzdory kritice z řad demokratů i některých republikánů, že tím sídlo prezidenta zneužívá ke stranickým účelům. Republikáni také na sjezdu nepřijali stranickou "platformu", která je tradičním prvkem sjezdů.

Zrušení debaty a její nahrazení souběžnými diskusemi:

Druhá z prezidentských debat byla zrušena poté, co Trump odmítl, aby se konala prostřednictvím videokonference. Organizátoři rozhodli o přesunu k virtuálnímu formátu poté, co se Trump začátkem října nakazil koronavirem a nebylo jisté, zda se včas zotaví. Trump i Biden se nakonec místo debaty zúčastnili dvou odlišných diskuzních pořadů na různých televizních kanálech. První z debat - v tradičním formátu - byla přitom podle řady pozorovatelů jednou z nejchaotičtějších a nejvíce konfliktních v dějinách americké volební politiky.

Korespondenční hlasování:

Je jedním z velkých témat letošních voleb. Ve světle pandemie je považováno za bezpečnější než cesta do volebních místností. Zájem mezi voliči je značný. Hlasování poštou podporuje řada demokratických politiků včetně Bidena. Naopak Trump tento způsob volby opakovaně kritizuje. Podle něj není bezpečný, neboť při něm mohou být falšovány výsledky. Experti to však opakovaně vyvracejí. Tvrdí, že významná manipulace s volebními lístky by byla jen složitě proveditelná.

Ve světle očekávaných právních sporů po volbách stupňují týmy republikánů i demokratů své přípravy. Odevzdávání hlasů prostřednictvím pošty přitom není pro USA ničím novým. Před čtyřmi lety se tímto způsobem do voleb zapojila skoro čtvrtina voličů a v hrstce amerických států se volby už delší dobu konají převážně na dálku.

Zpochybnění výsledků, možné nepokoje:

Trump neslíbil, že přijme porážku ve volbách. Jako důvod uvedl údajné manipulace s volebními lístky, o nichž nepředložil žádné důkazy. Řekl, že výsledek sčítání poštovních hlasů, kterých se letos očekává velké množství, nemusí být znám "měsíce nebo roky". Biden jej obvinil, že se snaží volby ukrást. Dodal také, že kdyby Trump odmítl uznat případnou prohru, mohla by ho z Bílého domu vyvést armáda.

Postup po sporných volbách stanoví federální zákony a ústava. Případný těsný výsledek může být živnou půdou pro ostrý střet. Na pozadí násilných protestů, s nimiž se řada amerických měst v uplynulých měsících potýkala, by se tak mohla rozpoutat ústavní krize.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Kdo může kandidovat na úřad amerického prezidenta?

Prezidentský kandidát musí být rodilý Američan. Tento požadavek se běžně vykládá způsobem, že se může narodit kromě USA i na americkém tichomořském území Guamu, v Portoriku či na Panenských ostrovech, nebo americkým občanům v zahraničí, a žít zde alespoň 14 let. Další podmínkou je věk nejméně 35 let.

Kdo může volit?

Aktivní volební právo mají zaručeno ústavou všichni občané USA starší 18 let (až do roku 1971 byla podmínkou hranice 21 let). Volební právo nesmí být podle 15. ústavního dodatku z roku 1870 nikomu odebráno z rasových důvodů.

Stává se občan USA po dovršení 18 let automaticky voličem?

Ne. Chce-li se Američan voleb zúčastnit, musí se nejdřív zaregistrovat. Stačí včas vyplnit formulář (na úřadech, ale i jiných místech, či po internetu). V některých státech tak lze učinit přímo v den voleb ve volební místnosti.

Kdy o registraci k volbám americký občan přijde?

V případě přestěhování, uvěznění, nebo když je občan prohlášen soudem za nesvéprávného. Ke ztrátě registrace vedou i dvě po sobě následující neúčasti ve federálních volbách.

Jak se vybírají dva hlavní kandidáti na prezidenta?

Politický maraton, z něhož vykrystalizují kandidáti z řad republikánů a demokratů, začíná v únoru. Pokud není kandidát dopředu jasný, vzejde nejvhodnější adept ze stranických primárních voleb a volebních shromáždění. Vítěz je poté v létě na sjezdu (konventu) své strany delegáty potvrzen a oficiálně nominován. Svého viceprezidenta si každý kandidát volí sám. Vlastní kampaň, včetně televizních debat, se koná v září a říjnu.

Koho občané ve skutečnosti volí?

Občané nevolí přímo kandidáty na prezidenta, ale takzvané volitele, kteří volbu prezidenta po celonárodním hlasování obstarají za ně. Po formální stránce tedy prezidentské volby v USA nesou znaky nepřímých dvoustupňových voleb.

Co je sbor volitelů?

Je jím instituce vytvořená na základě ústavy, která po volbách oficiálně volí prezidenta. Sbor má celkem 538 členů; počet volitelů za jednotlivé státy odpovídá zastoupení poslanců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Teoreticky může volitel hlasovat pro kteréhokoli kandidáta, názor voličů je ale v naprosté většině případů pro volitele určující. Většina i jen jednoho hlasu znamená pro vítěze zisk všech volitelů příslušného státu.

Není sbor volitelů přežitkem?

Jeho existence má historické kořeny. Zakladatelé USA nevěřili ve schopnost "prostého lidu" zvolit si prezidenta přímo a dali státům právo vybrat si své delegáty. Systém ale také zároveň zajišťuje podstatnější hlas státům unie s nízkým počtem obyvatel. V případě přímé volby (v sedmi nejlidnatějších státech žije 45 procent obyvatel USA) by totiž důležitost méně lidnatých států výrazně poklesla.

Volí se viceprezident odděleně?

Ne. Prezident s viceprezidentem tvoří společný "volební balíček". Nelze je míchat nebo párovat s jinými kandidáty.

Co následuje po faktické volbě prezidenta 3. listopadu (respektive volbě volitelů)?

Sbor volitelů zvolí prezidenta 14. prosince, oficiální výsledky pak budou vyhlášeny 6. ledna 2021. Nový prezident bude tradičně inaugurován 20. ledna 2021, kdy se ujme funkce. Do té doby zůstává u moci předchozí administrativa.

Jsou 3. listopadu na programu i jiné volby?

Ano. Kromě prezidenta se budou volit i všichni poslanci, třetina senátorů Kongresu či guvernéři. Uskuteční se také různé lokální volby.

Související

Ilustrační fotografie.

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce

Marylandský guvernér Wes Moore nedávno vyjádřil názor, že by se demokraté neměli zabývat volbami v roce 2028 a měli by se plně soustředit na současnost. Na druhou stranu, ve svém nedávném komentáři pro magazín Time bývalý hlavní poradce prezidenta Joea Bidena John McCarthy tvrdí, že ačkoli je soustředění na aktuální dění důležité, strana si nemůže dovolit odkládat přípravu na budoucnost.

Více souvisejících

Volby USA volby USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

včera

Poslanecká sněmovna

Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

včera

Nicholas Merrick

Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO

Americký velvyslanec Nicholas Merrick vystoupil na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ s neobvykle přímočarým projevem, ve kterém podrobil kritice současný přístup České republiky k financování vlastní obrany. V úvodu sice ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a podporu, kterou Praha projevuje Washingtonu, zároveň však zdůraznil, že v dnešní nebezpečné době nelze bezpečnost považovat za automatickou a vyžaduje konkrétní investice.

včera

Těžba ropy

Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí

Ceny ropy na světových trzích pokračují v prudkém růstu, protože eskalující konflikt mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé nevykazuje žádné známky zklidnění. Brent si připsal více než 3 % a obchoduje se nad 84 dolary za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 4,5 % na 78 dolarů. Jedná se již o pátou seanci růstu v řadě, přičemž trhy reagují na vážné narušení dodávek i dopravy.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ve čtvrtek svolal mimořádné bezpečnostní zasedání v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů v oblasti Nachičevanu. Během svého projevu zdůraznil, že země nebude tolerovat žádné formy agrese a jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou moc ázerbájdžánské „železné pěsti“. Tento incident vyvolal v Baku vlnu rozhořčení a vedl k okamžitému zpřísnění vojenských opatření na hranicích.

včera

Poslanecká sněmovna

ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice

Jednání Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání se proměnilo v ostrou debatu o základech právního státu a morálce politiků. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení varoval před nebezpečím populismu, jehož skutečným obsahem je podle něj pokrytectví. Uvedl, že populisté těží z hrané lidovosti, ale ve chvíli, kdy se jich týká spravedlnost, neváhají využít imunitu, kterou běžní občané k dispozici nemají. Babišovi vzkázal, že jeho odmítavý postoj k vydání je pouze projevem nervozity, slabosti a strachu.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO údery na Írán podporuje, prohlásil Rutte. Aktivaci článku 5 ale nezvažuje

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že sestřelení balistické rakety směřující na Turecko není bezprostředním důvodem k aktivaci článku 5 o vzájemné obraně. Rutte zdůraznil, že o tomto kroku v rámci Aliance nikdo nediskutuje. Podle jeho slov je nejdůležitější skutečností, že protivníci mohli v uplynulých hodinách vidět sílu a vysokou bdělost NATO, která se od sobotního vypuknutí krize ještě znásobila.

včera

Izraelská armáda

Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Válečný konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách a zdá se, že se otevírá nová, pozemní fronta. Intenzivní vlny náletů v posledních hodinách zasáhly desítky vojenských pozic, pohraničních stanovišť a policejních základen podél severní hranice Íránu s Irákem. Podle analytiků jde o systematickou přípravu na mobilizaci kurdských bojovníků, kteří by mohli do Íránu vniknout z iráckého území pod leteckým krytím Spojených států.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Brutální metoda zachraňující životy. Před sestřelením amerických F-15 se piloti katapultovali, hrozí jim doživotní problémy

Během pondělních ranních hodin byly nad Kuvajtem v rámci operace Epic Fury sestřeleny tři americké stíhačky F-15E, pravděpodobně v důsledku nešťastné palby do vlastních řad. Všech šest členů posádek se dokázalo úspěšně katapultovat a jejich stav je stabilizovaný. Termín „úspěšně“ je však v letectví relativní, protože proces opuštění poškozeného stroje v bojové rychlosti vystavuje lidské tělo extrémním silám, které balancují na hraně přežití.

včera

Ropa

Proč válka v Íránu tlačí ceny ropy nahoru? Nehraje se o nedostatek, ale očekávání

Eskalující konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dosáhl kritického bodu, který se neprojevuje pouze na bitevním poli, ale drasticky zasahuje do tepen světového obchodu. Středem pozornosti se stal Hormuzský průliv, jedna z nejdůležitějších námořních cest pro přepravu ropy a plynu na světě. Tento úzký koridor, spojující přístavy v Perském zálivu s otevřeným oceánem, nyní čelí zásadnímu narušení, což vyvolává krizi globálních dodavatelských řetězců v přímém přenosu.

včera

Poslanecká sněmovna

„Přestaňte fňukat.“ Opozice před hlasování o vydání tepe Babiše

Do sněmovní debaty o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury se zapojili také zástupci Pirátů. Předseda strany Zdeněk Hřib ve svém vystoupení ostře kritizoval přístup premiéra Babiše a vyzval ho, aby přestal fňukat a přestal se schovávat za poslaneckou imunitu, kterou označil za „papalášskou“. Podle Hřiba by premiér měl přestat s rozkladem právního státu a čelit spravedlnosti jako každý jiný občan.

včera

Poslanecká sněmovna

Nebojím se vás, ale vy se bojte mě, řekl Babiš. Požádal poslance, aby ho nevydávali ke stíhání

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se rozhoduje o osudu dvou klíčových postav současné vlády, byla zahájena za velké pozornosti médií i veřejnosti. Premiér Andrej Babiš i předseda dolní komory Tomio Okamura jsou přítomni v sále a odhodláni čelit žádostem o své vydání k trestnímu stíhání. Atmosféra v jednacím sále odráží hluboký příkop mezi vládní koalicí a opozicí, který se v průběhu dopoledne jen prohluboval.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna začala rozhodovat o vydání Babiše a Okamury ke stíhání

Poslanecká sněmovna se vrací k tématu, které se za poslední roky stalo v české politice téměř tradicí. Poslanci mají na programu již čtvrté rozhodování o tom, zda zbavit imunity a vydat k trestnímu stíhání současného premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Tato záležitost se táhne už od jeho vstupu do vysoké politiky v roce 2013 a úzce souvisí s kauzou Čapí hnízdo, kterou policie prošetřuje devět let.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda opět udeřila v Íránu a Libanonu. Íránská armáda vyslala na Izrael rakety

Izraelská armáda a íránské síly pokračují v provádění vzájemných úderů v době, kdy ozbrojený konflikt na Blízkém východě dospěl do svého šestého dne. Izrael v rámci svých operací zasáhl cíle v Libanonu i přímo v Íránu, přičemž potvrdil zničení odpalovacího zařízení balistických raket v íránském městě Qom. Podle prohlášení izraelských obranných sil (IDF) bylo toto zařízení připraveno k okamžitému útoku na Izrael, přičemž další údery směřovaly na systém protivzdušné obrany v Isfahánu a výbuchy byly hlášeny také z Teheránu.

včera

4. března 2026 21:58

4. března 2026 21:05

4. března 2026 20:09

Počasí v Česku: Uplynulá zima očima meteorologů. Možná vás překvapí, jaká byla

Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy