Vyvracíme konspirace: Volební podvod se v USA nechystá, ujišťuje politolog

NÁZOR - Skutečnost, že americký prezident Donald Trump v uplynulém týdnu v jednom z rozhovorů přiznal, že by nemusel uznat výsledek listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech, nepovažuje politolog a komentátor Fareed Zakaria za překvapivou. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že Trump toto naznačoval i před minulými volbami.

Volby v době pandemie

Stávající situace je podle politologa nebezpečnější, protože Trump dlouhé měsíce dává do pohybu síly, které mohou způsobit, že desítky milionů Američanů budou v listopadu přesvědčeny o zmanipulování prezidentských voleb.

"I kdyby Trump v lednu opustil úřad - ať dobrovolně či nedobrovolně -, zřejmě za sebou zanechá politické klima, které je na hraně občanské války," píše Zakaria. Připomíná, že Trump je zapálený příznivec konspiračních teorií a na jedné z nich - že Barack Obama se narodil v Keni - postavil i svůj politický vzestup.

Trump se hlásí k nechvalně proslulému šiřiteli lží Alexi Jonesovi a spolu se svými spolupracovníky přiživuje hnutí QAnon, které věří v boj mezi prezidentem a "hlubokým státem", neboli vysoce postavenými činiteli a liberálními elitami údajně mučícími děti a uctívajícími satana, nastiňuje autor komentáře. Dodává, že tyto nesmysly jsou nyní usměrňovány do jedné velké konspirace, podle které budou listopadové volby zmanipulovány.

Mnozí Američané jsou spokojeni s průzkumy a věří, že pravděpodobný kandidát Demokratické strany na prezidenta, Joe Biden, zvítězí natolik přesvědčivě, že tyto náznaky jasně vyvrátí, uvádí Zakaria. Takovou možnost nevylučuje, ale zároveň soudí, že vývoj může být velmi bouřlivý, protože průzkumy se mohou ukázat jako ještě nepřesnější než před čtyřmi lety.

Stále se nacházíme uprostřed pandemie a všechny americké státy budou muset ustanovit nová pravidla hlasování, ať již jde o dodržování odstupu mezi lidmi či korespondenční volbu, upozorňuje politolog. Podotýká, že toto se liší stát od státu a jak poukázal jeho kolega Norm Ornstein, kombinace omezeného počtu hlasovacích místností, většího odstupu mezi voliči a menšího počtu lidí ve volebních komisích může v listopadu roztočit spirálu, která vyústí v lednu příštího roku v politickou katastrofu.

Zakaria nastiňuje situaci, kdy 3. listopadu budou některé volební místnosti odmítat vpouštět dovnitř voliče v důsledku svého zahlcení a v některých státech se nepodaří rychle zpracovat korespondenční hlasy, v důsledku čehož nepůjde ohlásit výsledky bezprostředně, což by mohlo vést ke zpochybnění průběhu voleb či jejich výsledků a vyústit v množství soudních sporů.

Každý americký stát má do 8. prosince rozhodnout, kteří volitelé budou na základě vůle voličů formálně hlasovat o příštím prezidentovi, poukazuje politolog. (Ve Spojených státech není prezident ve skutečnosti volen přímo, ale sborem volitelů, jehož složení určují právě Američané svým hlasováním, pozn. redaktora.)  Klade otázku, co se stane, pokud výsledek hlasování ještě nebude znán, nebo bude zpochybněn.

Nejcennější odkaz

Zakaria odkazuje na analytika Jareda Cohena, který poukázal, že roky sice panují obavy z možné neloajality volitelů, ale ve skutečnosti mohou být problémem zmatek a odklady, přičemž právě nadcházející volby mohou přinést toxickou kombinaci potíží, které nastaly v letech 1876 a 2000.  

V roce 1876 bylo ve čtyřech amerických státech silné podezření z nesrovnalostí či podvodu a situaci vyřešila až zákulisní dohoda, poukazuje politolog. Dodává, že v roce 2000 došlo ke zpochybnění volebních výsledků na Floridě, načež bezprecedentně zasáhl nejvyšší soud a rozhodl o volebním vítězství George W. Bushe.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Cokoliv na podzim nastane, odehraje se to uprostřed nejvíce polarizovaného politického klimatu za celé století a bude hyperakcelerováno skrze sociální sítě," píše Zakaria. Upozorňuje na další znepokojivý prvek v podobě konspiračních teoretiků, kteří již teď šíří strach a podezíravost vůči establishmentu a varují před zmanipulováním voleb.

Pakliže se Trumpův výhled na listopadové vítězství bude zhoršovat, prezident zřejmě vystupňuje své útoky, očekává autor komentáře. Připomíná, že šéf Bílého domu v minulosti hovořil o velkém počtu nelegálních přistěhovalců a mrtvých, kteří měli volit demokraty, přičemž nedávno prohlásil, že neexistuje šance, aby korespondenční hlasování nebylo zmanipulováno, protože bude docházet ke krádežím poštovních schránek a cizí země natisknou miliony falešných korespondenčních hlasovacích lístků.

Nic z toho není podloženo důkazy, ale lidé mají konspirace rádi, protože nabízejí snadné vysvětlení složitého světa, navíc speciálně Američané chovají značnou nedůvěru v ústřední moc, upozorňuje politolog. Dodává, že lidem se nelíbí představa chaosu a nahodilosti, a tak hledají vzorce, příčiny a zlosyny.

Existují i levicové konspirace, ať již jde o popis atentátu na Johna Kennedyho z dílny režiséra Olivera Stonea či představu, že ruští hackeři se nabourali do amerických volebních systémů a v roce 2016 zfalšovali výsledky prezidentského klání, deklaruje Zakaria. Za důležitý rozdíl mezi Trumpem a Bidenem tak označuje právě to, že první uvedený se konspiracím oddává, zatímco druhý nikoliv.  

"Jedním z největších amerických odkazů světu je pokojné předávání politické moci," konstatuje politolog. Připomíná, že když v roce 1801 odešel z Bílého domu John Adams a nastoupil Thomas Jefferson, šlo o první případ v moderní historii, kdy si moc vyměnily dvě soupeřící strany dle volebního klání. Jde o cenný odkaz, který Trump nyní šířením konspirací o zmanipulovaných volbách ohrožuje, deklaruje Zakaria.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Konspirační teorie

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

před 9 hodinami

Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou

O víkendu se začne počasí oteplovat. Teploty porostou až k 23 stupňům, uvedl ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy