Zřeknou se USA možnosti prvního jaderného úderu? Analytička rozebrala situaci

Historický přístup

Význam "rozšířeného odstrašování" pro strategické uvažování Spojených států nedávno zdůraznil generál amerických vzdušných sil Timothy Ray, poukazuje analytička. Vysvětluje, že Spojené státy od konce druhé světové války svými jadernými zbraněmi odstrašují nepřátele nejen od úderu na vlastní území, ale také od útoku na americké spojence.

Pokud chce Bidenova administrativa skutečně posílit spojenecké vazby, musí také americké spojence ujistit, že tento závazek zůstává v platnosti, míní Gellerová. Připomíná, že americký jaderný deštník chrání tři desítky nejaderných zemí, přičemž Washington toto uspořádání historicky preferoval před rozšiřováním počtu jaderných mocností.

"Bez tohoto příslibu rozšířeného odstrašování by mohlo více zemí usilovat o zisk vlastních jaderných zbraní," píše odbornice. Dodává, že to by zhoršilo krizi nestability a zvýšilo šanci chybného strategického úsudku.

Američtí spojenci a partneři z "rozšířeného odstrašování" těží, míní Gellerová. Jako příklad dává rozmístění amerických taktických jaderných zbraní v Evropě během studené války, které odstrašovalo Sovětský svaz od konvenčního útoku na americké evropské spojence, nebo Jižní Koreu, která spoléhá na americké jaderné zbraně při odstrašování svého agresivního severního souseda od atomového úderu.

"Rozšířené odstrašování" získává na významu spolu se stoupajícím jaderným ohrožením amerických spojenců, tvrdí autorka komentáře. Deklaruje, že především Rusko vlastní neomezené a rostoucí zásoby taktických jaderných zbraní a do služby zařazuje jejich nové nosiče, například za vzduchu odpalované rakety, přičemž jeho jaderná doktrína "eskalace k vítězství" naznačuje ochotu použít je na evropském válčišti.

Očekává se, že i Čína v nadcházejícím desetiletí zdvojnásobí své jaderné arzenály a do služby zařadí četné rakety schopné zasáhnout cíle v Indo-Pacifiku, uvádí Gellerová. Zmiňuje rovněž Severní Koreu, která vyvíjí například z plavidel odpalované rakety, jež by mohly nést jaderné hlavice a zvýšit šanci na překonání protiraketových systémů v regionu.

Špatné nápady

Biden po svém zvolení telefonoval americkým spojencům v Pacifiku, mluvil o opravě pošramoceného přátelství a hovořil o americkém závazku pomoci s obranou proti výše zmíněným hrozbám, poukazuje analytička. Doplňuje, že nastupující šéf Bílého domu především ujistil o "hlubokém závazku bránit Japonsko" tamního premiéra Jošihide Sugu.

"Problém však spočívá v tom, že navzdory příslibu Bidenovy administrativy 'obnovit americká spojenectví' by některé návrhy v rámci demokratické platformy oslabily, nikoliv zlepšily americké bezpečnostní závazky vůči spojencům," pokračuje expertka. Zmiňuje především levicové křídlo strany tlačící Bidena k omezení peněz na modernizaci amerických jaderných zbraní, která je podle ní klíčová k zajištění důvěryhodného "rozšířeného odstrašování".

Většina systémů, které tvoří americkou jadernou triádu - rakety dlouhého doletu, bombardéry a jaderné ponorky -, je několik desetiletí stará a má sloužit celé půlstoletí po svém původně předpokládaném vyřazení, uvádí Gellerová. Jako příklad dává ze vzduchu odpalované střely s plochou drahou letu z roku 1974, které mají ve výzbroji zůstat až do konce 30. let a mimořádně posilují důvěryhodnost amerického "rozšířeného odstrašování", když umožňují Spojeným státům rozmístit bombardéry v konkrétní oblasti a nepříteli ukázat odhodlání bránit spojence.   

Někteří kritici navrhují zrušení náhrady těchto střel zbraněmi třídy LRSO, které podle mnoha expertů, například vysloužilého amerického generála Jacka Weinsteina, výrazně podporují i spojenci z NATO, upozorňuje analytička. Připomíná, že předseda výboru pro ozbrojené složky dolní komory amerického Kongresu, republikán Adam Smith spolu s dalšími prosazuje, aby se Spojené státy zřekly možnosti nasadit jaderné zbraně jako první, proti čemuž ale američtí spojenci protestují.

"Aby bylo odstrašování efektivní, musí být v mysli amerických protivníků důvěryhodné, což znamená, že musí být přesvědčeni o tom, že Spojené státy jsou schopné a ochotné použít jaderné zbraně," píše Gellerová. Přiznává, že jde o paradox, který popsal bývalý velitel amerických strategických sil, generál Robert Kehler, který prohlásil, že Spojené státy musí být připravené jaderné zbraně použít, chtějí-li jejich nasazení zabránit.

Slib nenasadit jaderné zbraně jako první by americkým spojencům signalizoval, že Spojené státy jim nemusejí přijít bezpodmínečně na pomoc v případě chemického, biologického či konvenčního napadení, obává se autorka komentáře. Varuje, že slib nenasadit jaderné zbraně jako první povzbuzuje pouze americké nepřátele, nikoliv spojence.

Pokud chce Biden skutečně stavět spojenecké vazby jako pilíř americké síly, pak musí upřednostnit "rozšířené odstrašování", což znamená vyčlenit potřebné zdroje k modernizaci amerického jaderného arzenálu, která spojence uklidní a bude bránit "špatným myšlenkám", za níž Gellerová považuje právě i příslib nenasadit jaderné zbraně jako první. "Posílení vztahů se spojenci je účelný cíl. Aby plně ukázala tento závazek našim spojencům, musí příští administrativa upřednostnit rozšířené odstrašování," tvrdí americká analytička.