Ani Dalajláma přece nechce samostatný Tibet, hájil Zaorálek dohodu s Čínou

Ačkoliv se Zaorálek pohybuje ve vysoké politice dlouhá léta, poprvé se stal členem vlády až ve vládě Bohuslava Sobotky. „V opozici jsem se mohl řešit, co chci. Teď se musím zabývat tím, co mi přistane na stole. Témata, o kterých jednám, často určuje někdo jiný," popisoval rozdíly v práci ministr zahraničí.

„Dříve mi vadilo, že ne zase tak velká země jako my v minulosti v zahraniční politice měla vždy několik názorů a stávala se tím nezajímavou a nesrozumitelnou. Moje ambice je, aby se česká zahraniční politika naučila mluvit jedním společným hlasem," popsal svoje cíle ve funkci Zaorálek a dodal, že kvůli tomu často jedná s prezidentem i ostatními členy vlády.

Zatím se mu to ale příliš nedaří. Jeho prohlášení o tom, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a že Česká republika nepodporuje jeho samostatnost, vzbudilo bouřlivé emoce. Více než třicet tisíc lidí podepsalo internetovou petici, která žádá, aby se Zaorálek veřejně omluvil a distancoval se od původního prohlášení.

„Respektujeme hranice a suverenitu státu a také jeho vládu. Tato situace je složitá, mohli bychom najít další místa podobná Tibetu, jako je třeba Katalánsko. Tibet byl celá staletí součástí Číny, tvoří dokonce třetinu jejího území. Takže tady nejde o to, že by najednou nastala násilná okupace tako území," vysvětloval ministr zahraničí svůj pohled na rozdíl mezi situací na Krymu a v Tiberu.

„Všechny vlády před námi říkaly, že uznávají územní celistvost jedné Číny. V tomhle nejde o žádnou změnu. Pokud je mi známo, ani samotná exilová vláda a ani Dalajláma nikdy neprohlašoval, že by chtěl nezávislý Tibet. Říkají jen, že je s Čínou třeba vést jednání," divil se Zaorálek, proč jeho vyjádření vyvolalo tolik negativních reakcí.

Ministr má za to, že právě teď bude možné vést s Čínou dialog, který tady v předchozích letech chyběl. „I Karel Schwarzenberg mi před několika lety říkal, jak ho mrzí, že neexistují ty vztahy mezi Českou republikou a Čínou," uvedl Zaorálek s tím, že problém předchozí vlády byl v tom, že se setkával s představiteli tibetské vlády, což Čína chápala jako ohrožení své celistvosti.

„Čína říkala - pokud s námi chcete jednat, respektujte, že tady je jedna vláda a že zároveň nemůžete jednat s jinou vládou a politiky. To je podmínka k tomu, abychom mohli vést dialog třeba i o těch spornějších věcech, jako jsou třeba lidská práva," dodal sociální demokrat s tím, že právě tato fáze teď nastala.