Velká válka na spadnutí? Izrael musí zaútočit, apeluje analytik

Přímá bezpečnostní hrozba

Návštěva podle experta jasně naznačuje, že Sýrie a Írán chtějí demonstrovat vzájemnou vojenskou spolupráci a vazby tváří v tvář americkým sankcím a tlaku na Teherán. "Návštěva znovu potvrdila, že každým dnem je pro Izrael a USA těžší vyhnat Írán ze Sýrie," píše analytik. Sám navíc již roky poukazuje, že Írán nedokáže přimět k odchodu ze země ani Rusko.

Na pozadí íránsko-syrských rozhovorů o vojenské spolupráci je vhodné položit otázku, co by se stalo, pokud by Írán dokázal svou vojenskou přítomnost v zemi formalizovat, uvádí Bachšalizada. Ptá se také, co by následovalo, kdyby Írán začal v Sýrii, u prahu Izraele, vyrábět pokročilé a přesné zbraně, jelikož by šlo o přímou hrozbu pro bezpečnost židovského státu.

USA ani Rusko zřejmě Írán ze Sýrie nevytlačí, a proto má Izraele jen dvě možnosti jak se zabezpečit před potenciální íránskou agresí, tvrdí odborník. Za první označuje změnu režimu v Teheránu, za druhou pak vítězství izraelské armády v otevřené válce s Íránem podporovanými ši'ítskými milicemi v Sýrii.

V prosinci 2017 vyšli Íránci do ulic, aby protestovali proti tamnímu islamistickému režimu, přičemž od té doby jsou demonstrace v Íránu normou, konstatuje analytik. Vysvětluje, že od konce loňského roku se konají na týdenní, ne-li každodenní bázi, přičemž jsou zaměřené proti špatné ekonomické politice, korupci, náboženskému útlaku a autoritářství.

"Během těchto protestů Íránci skandovali slogany proti establishmentu a volali po svržení vlády," pokračuje Bachšalizada. Tvrdí, že slogany jako "Smrt Chameneímu" či "Ani za Gazu. Ani za Libanon. Můj život za Írán" ukazují, jak se v Íráncích roky hromadil vztek vůči tamnímu režimu a jeho dobrodružné zahraniční politice.

Íránský režim je tedy momentálně slabší než kdykoliv dříve a co je důležitější, mezi obyvatelstvem postrádá legitimitu, jelikož občané považují právě vlastní režim, nikoliv USA, za hlavní příčinu své bídy, deklaruje expert. Domnívá se, že Spojené státy by při uvažování o obnově protiíránských sankcí měly spolu s Izraelem zvážit možnost eskalovat tyto protesty a usilovat o svržení íránského režimu.

Izrael by tímto způsobem mohl eliminovat hrozbu v místě jejího vzniku, nikoliv na svém prahu, naznačuje analytik. Podotýká přitom, že od roku 1979 íránský režim prokázal, jak úspěšně dokáže odolávat americkým sankcím a navzdory faktu, že íránské ekonomika momentálně zažívá nejhorší časy, může režim nadále přežít, například pokud Islámské revoluční gardy svrhnou prezidenta Rúháního a vytvoří vojenskou vládu, případně díky vnější ekonomické pomoci, ať již z Číny, Ruska či EU.

Zbývá pouze válka

"Za tohoto pravděpodobného scénáře, v němž režim přežije a bude nadále vojensky zakořeňovat v Sýrii, bude mít Izrael možnost zastavit Írán pouze vojensky, což by bylo pro obě strany velmi drahé," píše odborník. Dodává však, že pokud íránský režim přežije obnovení amerických sankcí, otevřená válka Izraele s Íránem podporovanými ši'ítskými milicemi v Sýrii bude nevyhnutelná.

V uplynulých letech Izrael ukázal, že je připraven proti Íránu v Sýrii nasadit vojenskou sílu, když zaútočil na desítky tamních základem íránských Islámských revolučních gard, připomíná Bachšalizada. Doplňuje, že v tomto světle je šance na otevřenou válku mezi Izraelem a Íránem zaštítěnými jednotkami v Sýrii velmi vysoká a židovský stát by se na ni měl pragmaticky politicky připravit.               

Pokud je válka nevyhnutelná, Izrael nemůže umožnit Íránu, aby si určil čas a místo střetu, protože pohled na mapu Blízkého východu jasně ukazuje, že Izrael je jako ostrov obklíčený plameny, uvádí odborník. Poukazuje, že v Gaze Izraeli působí neustálé ekonomické, vojenské i politické potíže íránský spojenec - hnutí Hamas, v Libanonu zase operuje bojem zocelený Hizballáh, největší na Írán napojená armáda na Blízkém východě.   

"V tomto smyslu by bylo nejhorším scénářem a velkou chybou umožnit Íránu otevřít novou protiizraelskou frontu v jižní Sýrii. Pokud se tomu nezabrání, Írán zajisté zaklepe Izraeli na dveře v momentě, kdy se to Íránu bude hodit," varuje expert. Nabádá proto, aby se Izrael chopil iniciativy a znemožnil Íránu vést potenciální válku proti židovskému státu na třech frontách -  z Gazy, Libanonu a Sýrie.

Ruský prezident Vladimir Putin nemůže Íránu přikázat, aby se ze Sýrie stáhl, konstatuje Bachšalizada. Připomíná však Putinovo známé prohlášení, jak ho leningradské ulice naučily, že pokud je boj nevyhnutelný, je nutné udeřit jako první. Izrael by si podle analytika měl tuto poučku zapamatovat.