Česko dá rekordní peníze na investice v dopravě. Vláda řešila i pomoc po povodních

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustí na pomoc zaměstnavatelům postiženým povodněmi cílený program podpory zaměstnanosti Povodeň 2024. Jeho parametry schválila vláda Petra Fialy na středečním zasedání. Zaměstnavatelé, kteří museli kvůli povodním přerušit výrobu a nechat své zaměstnance doma na překážkách v práci, budou moci prostřednictvím místních poboček Úřadu práce požádat o finanční pomoc státu. Výše příspěvku bude činit 50 procent vyplácené náhrady mzdy včetně povinných odvodů, maximálně 18 400 korun na jednoho zaměstnance, za období od 13. září do 31. října s výjimkou prvních pěti dnů trvání této překážky v práci. MPSV odhaduje, že na překážkách v práci může kvůli povodním být až 80 000 zaměstnanců. 

Pomoc od státu dostanou i lidé, kterým povodeň zničila jejich obydlí tak, že se stalo neobyvatelným, případně museli být ze svých obydlí evakuováni z aktivní záplavové zóny. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem vytipuje v postižených lokalitách vhodné pozemky ve vlastnictví státu a vláda rozhodla, že tyto pozemky budou moci být bezúplatně převedeny na obce, aby na nich mohly pro tyto postižené obyvatele být postaveny nové bytové či rodinné domy, a to na bezpečných místech mimo aktivní zóny záplavových území. Podmínkou bude, že na těchto pozemcích musí být do dvou let od převodu zahájena výstavba a do pěti let musí být nové bytové nebo rodinné domy zkolaudovány. Pokud obec tyto podmínky dodrží, bude moci následně pozemky převést do vlastnictví majitelů staveb, jinak je bude muset státu vrátit.

Vláda projednala také návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2025 v rekordní výši 160,334 miliardy korun. Na výstavbu nových komunikací prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic i na realizaci projektů Správy železnic půjde příští rok o deset miliard korun více, což umožní jak pokračování již rozpracovaných staveb, tak i rozjezd nových připravených projektů.

Kabinet odsouhlasil také návrh novely školského zákona, jehož hlavním cílem je nastavit systémová pravidla pro fungování školních speciálních pedagogů a školních psychologů, zefektivnit poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízeními a nastavit způsob určení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden pro školy. Vláda navrhuje také zafixovat maximální počet hodit školy placený ze státního rozpočtu, zavést možnost indexace škol, která finančně zohlední náročnost poskytovaného vzdělávání, nebo upravit způsob vytváření spádových obvodů mateřských a základních škol formou zápisu školských obvodů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 

Vláda schválila také navýšení rozpočtu veřejných vysokých škol v letošním roce o jednu miliardu korun. 800 milionů korun bude určeno na zlepšení odměňování zaměstnanců veřejných vysokých škol a zbylých 200 milionů na podporu excelence ve vzdělávací a tvůrčí činnosti veřejných vysokých škol. Cílem je vytvořit takové podmínky, aby veřejné vysoké školství bylo konkurenceschopnější na trhu práce, reflektovalo dopady demografického vývoje a žádoucího navyšování podílu absolventů vysokých škol v populaci do počtů studentů na veřejných vysokých školách i rostoucí společenskou poptávku po vysokoškolsky vzdělaných odbornících v různých oblastech vzdělávání a konkrétních vybraných studijních programech.

Do Parlamentu zamíří také novely zákonů o elektronizaci zdravotnictví a o silniční dopravě. První právní norma zavádí do českého zdravotnictví další prvky digitalizace, a to eZkartu pro pacienty, eŽádanku pro zdravotnická zařízení a sdílený zdravotní záznam, který má pomoci především záchranářům zjistit si kritické zdravotnické údaje o pacientovi, ale využijí ho i další zdravotnická zařízení, která s pacientem přijdou do styku. 

Novela zákona o silniční dopravě pak zřizuje nový správní úřad s celostátní působností Inspekci silniční dopravy, která nahradí rušené Centrum služeb pro silniční dopravu a převezme i další kompetence například Celní správy či Policie ČR při silničních kontrolách. Novela chce umožnit také tzv. poptávkovou dopravu, což má být forma hromadné dopravy cestujících po nepravidelných trasách v určitém území, které budou vytvořeny vždy přímo na základě individuálních objednávek cestujících.

Vláda odsouhlasila také záměr Ministerstva obrany zakoupit pro potřeby Armády ČR dva transportní letouny Embraer C-390 Millennium. Jejich pořízení s doplňkovou výbavou či zaškolením vyjde na 11,3 miliardy korun. Nové stroje významně posílí transportní schopnosti Armády ČR, ale pomoci mohou třeba i při hašení rozsáhlých požárů, evakuaci osob či tankování paliva. První stroj by měla Česká republika na základě smlouvy s brazilským výrobcem dostat již v příštím roce.