Lidé utíkají z míst obsazených Tálibánem, útočiště hledají v Kábulu

Z řady afghánských lokalit obsazených v posledních dnech bojovníky islamistického hnutí Tálibán prchají podle dostupných informací tisíce místních obyvatel. Často míří do Kábulu, který zatím kontrolují vládní vojska, a kde utečenci podle médií táboří pod širým nebem.

Tálibán při překvapivé ofenzivě v posledních dnech rychle obsadil správní střediska více než poloviny afghánských provincií a mnohde se nesetkal s žádným nebo jen s minimálním odporem. Kábul spolu s Mazáre Šarífem na severu země a s východoafghánským Dželálábádem představují poslední tři velká města, v nichž zatím udržela kontrolu afghánská vláda. O čtyřsettisícový Mazáre Šaríf se přitom podle představitele místního guvernéra od dnešního rána bojuje.

Mezi významná centra, která padla do rukou Tálibánu, patří západoafghánský Herát se zhruba 600.000 obyvatel. "Vypadá teď jako frontová linie, jako město duchů... Lidé se buď dali na útěk, nebo se skrývají ve svých domech," citovala agentura Reuters jednoho ze členů městské rady, se kterým se podařilo navázat telefonické spojení.

Tálibán podle agentury AP mimo jiné obsadil rozhlasovou stanici v jihoafghánském Kandaháru a přejmenoval ji na Hlas šaríe. Šaría je náboženské právo vycházející ze zásad islámu a prosazované Tálibánem. Kandahárský Hlas šaríe má napříště vysílat zpravodajství a citáty z koránu a nepočítá se s tím, že by do programu zařazoval hudbu.

Lidé v této souvislosti vzpomínají na vládu Tálibánu v letech 1996-2001, kdy rozhlas nenabízel populární hudbu, ženy většinou nesměly chodit do práce a dívky do škol a kdy ženy mohly vycházet z domu pouze se zahalenou tváří a v doprovodu mužského příbuzného.

V Kábulu se podle Reuters mnozí uprchlíci v posledních dnech uchýlili do městských parků, kde táboří často jen pod minimálními přístřešky. Lidé v metropoli skupují rýži i další potraviny a také léky a zdravotnický materiál.

"V posledním týdnu přicházeli lidé zejména ze severu, kde se bojovalo. Teď, když se boje rozhořely (i na jihu)... se to zřejmě odrazí na počtech lidí, kteří budou proudit na jih metropole," popsal situaci v Kábulu zpravodaj stanice Al-Džazíra Rob McBride. Podle něj ale desetitisíce nových uprchlíků znamenají, že humanitární situace ve městě je hrozivá.

"Situace má všechny parametry humanitární katastrofy," prohlásil o dění v Afghánistánu představitel Světového potravinového programu OSN Thomson Phiri. Podle světové organizace v důsledku bojů v Afghánistánu od začátku roku opustilo své domovy na 400.000 lidí, z toho 250.000 od května.

O získání víza do některé země mají nyní v Kábulu zájem podle Reuters desetitisíce lidí. Mnohé státy přitom provoz svých zastupitelských úřadů omezují nebo ambasády zcela uzavírají. Takový má být osud například velvyslanectví USA, kvůli jehož evakuaci se Washington rozhodl vyslat do Kábulu na 3000 amerických vojáků.

Související

Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Více souvisejících

Afghanistán

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 52 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy