KOMENTÁŘ | Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Pošlapal hroby mrtvých vojáků

Když se v roce 2021 Američané stáhli z Afghánistánu, mnozí za následný nástup Tálibánu k moci vinili tehdejšího prezidenta Joea Bidena. Skutečnost je však složitější – základy tohoto odchodu položil už Donald Trump, když dne 29. února 2020 s Tálibánem uzavřel kontroverzní dohodu. 

Bidenova administrativa se ocitla v pasti – porušení dohody by znamenalo vystavení třinácti tisíc amerických vojáků hrozbě útoků ze strany Tálibánu. Stažení tak bylo spíše nevyhnutelností než volbou.

Jediným podpisem Donald Trump zradil nejen Afghánce, ale i Američany, kteří v zemi bojovali po dvacet let. Jeho dohoda s Tálibánem však znamenala zradu i pro spojenecké vojáky, včetně Čechů, kteří v bojích padli. Z řad armád Severoatlantické aliance zahynulo 3 579 vojáků, z toho 14 z České republiky. Celkově konflikt stál život více než 134 tisíc vojáků, kteří bojovali proti Tálibánu, HIG, Al-Káidě a dalším teroristickým organizacím. 

Tálibán okamžitě po odchodu amerických vojsk zahájil bleskovou ofenzivu, která vedla k pádu afghánské vlády a obsazení Kábulu 15. srpna 2021. Evakuace amerických občanů a afghánských spojenců se proměnila v chaotickou a krvavou operaci, jejíž selhání bylo přičítáno Bidenově administrativě.

V roce 2020 udělal Trump to, co umí nejlépe – zajistil, aby důsledky jeho rozhodnutí dopadly na někoho jiného. V rámci doktríny „America First“ uzavřel dohodu s Tálibánem, přičemž si musel být vědom, že jeho chaotický styl vládnutí sníží šance na znovuzvolení. 

Následnou krizi a pád Afghánistánu tak nechal na další administrativu, která si odnesla odpovědnost za jeho dědictví. Zároveň si tím otevřel cestu k budoucímu boji o Bílý dům v roce 2024, kde se mohl prezentovat jako ten, kdo válku „ukončil“ – aniž by musel čelit důsledkům nebezpečných rozhodnutí.

Hlavní je Nobelova cena

Teď se Trump chystá zradit své evropské spojence. Bezostyšně jedná s Vladimirem Putinem, naznačuje, že Ukrajina by mohla připadnout Rusku, a odmítá její členství v NATO. Místo podpory napadené země tak otevírá dveře ruské agresi, čímž ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i bezpečnost celé Evropy.

Pomocí hrozeb vysokými cly si Trump omotává kolem prstu slabé evropské politiky, kteří se pod tlakem začínají řídit jeho pravidly. Výsledkem je postupné oslabování podpory Ukrajiny, zatímco Evropa se stává rukojmím jeho politického vydírání. Tvrdí, že chce vyjednávat o míru, ale zároveň se od něj distancuje. Nejraději by uzavřel svůj oblíbený "deal", dal od celé věci ruce pryč – a místo toho se věnoval okupaci Pásma Gazy, Grónska nebo Panamy.

Nejvíce by mu lahodila nehynoucí sláva za ukončení války na Ukrajině – bez ohledu na podmínky. A pokud by z toho byla Nobelova cena míru, tím lépe. Že Rusko může během několika let zaútočit na Evropu i USA? To ho netrápí, protože v té době už pravděpodobně nebude v úřadu – a zanechá po sobě svět v chaosu.

Dělá zrádce z ostatních

Když Trump nastoupil do úřadu a začal prosazovat svou sílu, někteří evropští politici mu téměř okamžitě padli k nohám. S postupujícími vyjednáváními o míru na Ukrajině jich bude jen přibývat, protože si uvědomí, že Evropa ponese hlavní tíhu jeho zajištění. Ta přitom s nesením jakékoli tíhy tradičně zápasí – natož s tak obrovskou výzvou, jakou je mír mezi Ukrajinou a Ruskem.

Zůstává velkou otázkou, zda na jeho hru Evropa přistoupí. Pokud však selže v udržení míru, zbývá jediný možný scénář – Rusko nabude na síle natolik, že mu absorbování Ukrajiny nebude stačit a vyrazí dál na západ. Tím by se nevyhnutelně dostalo do války i se Spojenými státy, a to z prostého důvodu – USA své spojenecké závazky vůči Evropě nepřeruší. A příští prezident? Ten už pravděpodobně bude mít dostatek rozumu, aby pochopil skutečný význam vzájemné obrany.

Opět se odehraje přesně to, co Trump tolik miluje. Ukrajina bude rozervaná, evropští spojenci oslabeni a Rusko povede další ničivou válku. Přesto vina nepadne na jeho bezohlednou zahraniční politiku, ale na administrativu nového amerického prezidenta. Trump tak opět unikne odpovědnosti, zatímco svět bude řešit důsledky jeho rozhodnutí.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Donald Trump ,  USA (Spojené státy americké) ,  Afghanistán ,  Tálibán ,  válka na Ukrajině ,  Ukrajina ,  Vladimír Putin ,  Rusko ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy