Jak vypadá běžný život v Afghánistánu? Tálibán mě odvedl a provdal na policejní stanici, popisuje dívka

Tato zkušenost nejen že zničila její sny o budoucnosti, ale také ukázala, jak snadno mohou být ženy zbaveny svých práv a svobody v zemi, kde jsou zákony diktovány fundamentalistickým výkladem islámského práva, uvedl server The Guardian.

Samira pracovala v dílně na výrobu koberců, což je jedno z mála povolání dostupných ženám a dívkám v Afghánistánu, kde jim je od věku dvanácti let zakázáno chodit do školy. Jednoho dne, když čekala před dílnou na svůj plat, si jí všimla hlídka Tálibánu. Muži v uniformách okamžitě zpochybnili její přítomnost mimo domov bez mužského doprovodu a obvinili ji z nemorálního chování. Bez ohledu na vysvětlení byla Samira i její zaměstnavatel zatčeni a odvedeni na policejní stanici.

Pod nátlakem a strachem o její bezpečnost Samirina rodina tvrdila, že je zasnoubená se svým zaměstnavatelem. Toto tvrzení vedlo k okamžitému sňatku, který byl proveden přímo na stanici pod dohledem tálibánských důstojníků. Tento muž, čtyřicetidvouletý otec dvou dětí, měl již jednu manželku. Pro Samiru však tento sňatek znamenal začátek noční můry.

Když se o situaci dozvěděli její otec, strýc a bratři, násilně vnikli do domu jejího nového manžela a Samiru brutálně zbili. Rodina jí odepřela návrat domů s odůvodněním, že její činy pošpinily jejich čest. Od té doby žije Samira se svým manželem a jeho rodinou, odcizená vlastní rodině a bez jakékoliv podpory. Sama uvádí, že se cítí opuštěná nejen Tálibánem, ale i vlastními příbuznými.

Případ Samiry není ojedinělý. Lidskoprávní organizace upozorňují na to, že Tálibán často rozhoduje o životech žen a dívek bez ohledu na zákony nebo lidská práva. Od převzetí moci v roce 2021 dochází k rostoucímu počtu nucených a dětských sňatků, zejména ve venkovských oblastech. Podle zpráv OSN tyto sňatky často vedou k dalším formám zneužívání, jako je znásilnění, domácí násilí, nucené těhotenství a otrocká práce.

Tálibán veřejně popírá, že by k nuceným sňatkům docházelo, a tvrdí, že takové případy jsou nepravdivé. Nicméně svědectví žen, jako je Samira, ukazují realitu, kterou nelze ignorovat. Omezení vzdělávání dívek a jejich izolace z veřejného života zvyšují jejich zranitelnost vůči zneužívání. Situace žen a dívek v Afghánistánu je jedním z nejzávažnějších porušování lidských práv v současnosti a vyžaduje naléhavou pozornost mezinárodního společenství.