Netanjahu si mír nepřeje, udeřil palestinský premiér

Izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle palestinského premiéra mírový proces s Palestinou nikdy nezajímal, jelikož vždy usiloval jen o další kus palestinského území. Na briefingu s evropskými novináři v Ramalláhu to prohlásil palestinský premiér Muhammad Ištaja. Právě proto podle něj také Netanjahu v poslední volební kampani hovořil o anexi Jordánského údolí, které tvoří 28 procent rozlohy Západního břehu Jordánu.

Podle Ištaji je jasné, že Netanjahu příštím premiérem nebude. V případě, že by se ale dalším předsedou izraelské vlády stal lídr centristického uskupení Modrá a bílá, Benny Ganc, nejsou vyhlídky pro Palestince o moc lepší, doplnil palestinský politik. Rozdíl mezi "Bibim (Netanjahuem) a Bennym (Gancem)" je podle něj asi stejný jako mezi "Pepsi Colou a Coca Colou", protože ani Ganc nemluví o ukončení izraelské okupace palestinského území.

Netanjahu se jako izraelský premiér podle Ištaji systematicky snažil o "destrukci dvoustátního řešení", tedy vzniku nezávislé Palestiny po boku Izraele. Za významné kroky izraelské vlády Ištaja v tomto ohledu označil v první řadě budování dělící zdi a anexi Jeruzaléma, kterou loni podpořil přesunem americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma prezident Spojených států Donald Trump. Palestinský premiér, hlásící se k hnutí Fatah, zmínil také Netanjahuův záměr anektovat Jordánské údolí a židovské osady na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Bez východního Jeruzaléma, Jordánského údolí a půdy, kde jsou židovské osady, by podle Ištaji z toho, co má představovat palestinský stát, zbylo něco, co připomíná kus "děravého švýcarského sýra" a Palestinci by od sebe zůstali navzájem odstřiženi.

Trumpův mírový plán pro Izrael a Palestinu, který dosud nebyl plně zveřejněn, je totiž podle Ištaji odsouzen k zániku. Podle premiéra je už nyní jisté, že neobsahuje pasáž o palestinském nároku na východní Jeruzalém, bod o právu na návrat palestinských uprchlíků, odstranění nelegálních židovských osad na palestinském území, ani řešení v podobě dvou států na základě demarkační linie z roku 1967. Plán podle Ištaji domluvili s Netanjahuem američtí zastánci expanze židovských osad a nepodpořily ho evropské ani arabské státy.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci si nárokují převážně arabsky mluvící východní Jeruzalém, který Izrael v roce 1967 obsadil a později anektoval, jako hlavní město svého budoucího státu.

Izrael naopak celý Jeruzalém označuje za své nedělitelné hlavní město. To však odporuje mezinárodnímu právu a předchozím dohodám s Palestinci.

Na okupovaném Západním břehu Jordánu nyní podle Ištaji žije 711.000 židovských osadníků, což je podle premiéra asi sedminásobek počtu ze začátku 90. let a představuje to "zintenzivnění kolonizačního procesu".

Nadějí na mírové řešení tak podle Ištaji v této chvíli není americký plán ani současná politická situace v Izraeli, ale vytvoření mezinárodní koalice zprostředkovatelů, v níž by významnou roli sehrála Evropa.

Evropské země totiž podle Ištaji nestranní Izraeli, ale v palestinské otázce jednají v souladu s mezinárodním právem.

"Bohužel v posledních (izraelských) volbách nešlo o debatu mezi mírovým táborem a okupačním táborem, ale o debatu mezi těmi, kteří chtějí ponechat současný stav a těmi, kteří chtějí anektovat části palestinského území," řekl Ištaja. "Naší strategií je prolomit status quo a tady vyzývám Evropu, aby zaujala vedoucí roli v založení koalice k ukončení okupace a nastolení řešení vzniku dvou států," pokračoval palestinský premiér. "Z našeho pohledu je Evropa důležitá, protože každé evropské hlavní město volá po dvou státech," zdůraznil.

Související

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu palestina Izrael

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 22 minutami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 52 minutami

před 52 minutami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

před 8 hodinami

včera

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy