Dny ruského režimu budou velmi brzy sečteny, míní Ukrajinci. Prigožinova hvězda ještě nezhasla

Vysocí ukrajinští představitelé se pro BBC shodli, že někteří západní spojenci a média jsou z ukrajinské armády a jejího vybavení NATO až příliš nadšení. Přiznali obavy, že veřejné zhroucení Putinova režimu může vést ke skutečnému nebezpečí. Jeho případní nástupci se totiž budou přetahovat o moc ve státě s největším arzenálem jaderných zbraní na světě.

Podle nich bude nejlepší odpovědí na nestabilitu Ruska ukázat Moskvě železnou zeď. „Nejistota obklopující prezidenta Putina a jeho režim, téměř rok a půl po katastrofální válce a po dramatu ve Wagnerově domě, by však mohla přiživit obavy těch zemí NATO, které by raději, aby válka skončila u jednacího stolu, a ne na bitevním poli,“ píše BBC s odvoláním na nejvyšší ukrajinské představitele.

„Myslím, že odpočítávání už začalo. To, co Ukrajina zažila od roku 2014, se stalo zřejmým pro celý svět. Je to teroristická země, jejíž vůdce je neadekvátní člověk, který ztratil spojení s realitou. Svět musí dojít k závěru, že s touto zemí není možné mít jakýkoli seriózní vztah,“ vylíčil poradce ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti Oleksij Danilov sdělil, že proti Putinovi stojí sice neformální, ale organizovaná síť zklamaných elit. „Prigožin není nejstarší. Mohli by se stát politickou elitou. Mezi ně patří bezpečnostní složky, úředníci a zástupci ruských oligarchů, kteří se domnívají, že Putinovo rozhodnutí zahájit v únoru loňského roku plnou invazi na Ukrajinu pro ně znamenalo osobní katastrofu a zároveň ohrožení Ruska,“ vysvětlil.

Reportérům odpovídal také na otázky, jestli si nedělá pouze příliš velké naděje. „Já nespekuluji. Víme, kdo ti lidé jsou, víme o jejich životě,“ zdůraznil. „Existuje několik skupin lidí, kteří chtějí v Rusku převzít moc. Systém, který Putin vybudoval, shora dolů a autoritářský, byl nahrazen téměř vakuem v centru moci,“ popsal další ze Zelenského poradců Mychajlo Podoljak. „Prigožin ještě nedostal co chtěl. Jeho politický život ještě neskončil. V běloruském exilu nezůstane,“ pokračoval.

Putin podkopal sám sebe

Podle serveru Politico tomu Putin podkopal mocenské postavení sám sobě. „V pondělí prohlásil, že vojáci Wagnerovy armády se budou moci připojit k pravidelným jednotkám, vrátit se domů nebo zamířit do Běloruska – čímž posílil spekulace, že kdysi dominantní mocenská pozice moskevského režimu slábne,“ píše.

„Je více neznámých než známých,“ podotkl pro Politico jeden z vysoce postavených středoevropských diplomatů. Reportéři mu vzhledem k hovorům o citlivých bezpečnostních otázkách poskytli anonymitu.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs zdůraznil, že je nutné nevnímat jen pravidelnou ruskou armádu nebo FSB. „Jde také o to, jak se tato situace bude vyvíjet, pokud bude stále více oligarchů nebo soukromých společností či lidí u moci vytvářet své vlastní soukromé, žoldnéřské síly, musí to všichni brát vážně,“ uvedl.

Wagnerova skupina ale stále působí ohrožení, což pro Politico uvedl například estonský ministr obrany Hanno Pevkur. „Musíme pečlivě sledovat všechny pohyby skupiny Wagner. Zdá se, že ohledně dohody Prigožina a Lukašenka je třeba zjistit mnohem více,“ nastínil.

Běloruský lídr však nemusí nutně vnímat Prigožinovu přítomnost jako ohrožení. „Nepředstavuje větší riziko pro Ukrajinu, ale potenciálně posiluje Lukašenkovu ruku proti jeho opozici anebo budoucímu tlaku Ruska. Dovedu si představit, že se na toto spojení s Wagnerem bude dívat také jako na obchodní příležitost pro sebe v Africe,“ řekl bývalý velící generál americké armády v Evropě Ben Hodges.

Wagnerova skupina se totiž nachází v několika afrických zemích, včetně Mali a Středoafrické republiky. Většinou pomáhají podporovat protizápadní vlády výměnou za přístup k přírodním zdrojům.

Recept na uchopení moci

Odborník na Rusko John Lough z Charham House si nemyslí, že Putin bude ještě za rok stále u moci. „To, jak se tento proces bude vyvíjet, jestli prostřednictvím převratu nebo plánovaného nástupnictví, by samozřejmě ovlivnilo, kdo přijde na řadu jako další,“ dodal.

Na jeho slova navázala výzkumnice Emily Ferrisová z Royal United Service Institute. „Příští ruský vůdce bude pravděpodobně náhradník, který mu bude velmi podobný – někdo, kdo má uši u bezpečnostních služeb, má nějaké bezpečnostní zázemí, je schopen kontrolovat oligarchy. Osoba, která přijde po něm, bude tím, od koho přijde změna,“ přiblížila.

„Myslím, že to, co z toho nyní přirozeně vyplývá, jsou ještě větší represe v Rusku,“ upozornil bývalý britský velvyslanec v Rusku Laurie Bristow. „Jednou z věcí, které bychom měli v příštích dnech pozorně sledovat, je, zda se v ruské armádě nezhorší morálka. Měli bychom být velmi opatrní a nemyslet si, že to znamená, že Ukrajinu ještě nečeká dlouhý a tvrdý boj.“

Podle Bristowa je navíc velice těžké představit si situaci, kdy ruský stát ztratí kontrolu nad svým jaderným arsenálem. „Mám docela dobrý přehled o tom, co dělají pro bezpečnost. Mám velmi vysokou důvěru v to, že jejich jaderné zbraně zůstávají v bezpečí,“ ubezpečil bývalý ředitel centra NATO pro kontrolu zbrojení William Alberque.

Jaderné zbraně kontroluje 12. hlavní ředitelství ruského ministerstva obrany (GU MO). „Kdyby v Moskvě nastal chaos, kdyby se objevil jeden nebo více adeptů, myslím, že ten nejchytřejší by řekl, že právě mluvil s velitelem 12. GU MO,“ upřesnil Alberque.