Trump překonal hranici 270 volitelů. Bude 47. prezidentem USA

Dramatická volební noc, která rozhodla o 47. prezidentovi Spojených států, má svého vítěze. Hranici 270 volitelů překonal republikánský kandidát Donald Trump, který porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.

Souboj mezi demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým republikánským prezidentem Donaldem Trumpem měl být jedním z nejvyrovnanějších v poslední době. Politologové i komentátoři před sčítáním uznali, že nelze s jistotou říci, kdo se stane vítězem.

Podle prvních výsledků exit pollu CNN měl přibližně 46 % amerických voličů pozitivní pohled na viceprezidentku Kamalu Harrisovou, ale nikoliv na bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Naopak asi 42 % voličů pohlíží příznivě na Trumpa, ale ne na Harrisovou. Zhruba 8 % dotázaných má negativní názor na oba kandidáty, což je mírně vyšší než v roce 2020, ale méně než 18 % v roce 2016.

K uzavření prvních volebních místností došlo o půlnoci středoevropského času ve státech Indiana a Kentucky. O hodinu později se uzavřely místnosti ve státech Florida, Georgia, Jižní Karolína, Virginia a Vermont. Následovaly státy jako Severní Karolína, Ohio, Západní Virginie, Alabama, Delaware, Missouri, či ostře sledovaná Pensylvánie, kde se místnosti uzavřely ve dvě hodiny ráno našeho času.

Ve čtyři hodiny ráno středoevropského času se uzavřou místnosti ve státech Colorado, Iowa, Louisiana, Minnesota, ale i New York nebo Texas. Jako poslední, v sedm hodin ráno našeho času, se uzavřou místnosti na Aljašce.

Půl hodiny po uzavření prvních volebních místností ukazovala první čísla zhruba 80 tisíc hlasů pro Harrisovou a téměř dvojnásobek pro Trumpa. Hodinu po uzavření prvních volebních místností měla Harrisová na kontě 190 tisíc hlasů, Trump 340 tisíc. V USA ale rozhoduje počet volitelů z jednotlivých států, vyhrát tedy může i kandidát, který dostane v součtu méně hlasů voličů než jeho soupeř.

Těch měl hodinu po uzavření prvních volebních místností na kontě více Trump než Harrisová. Podle projekcí CNN získal státy Indiana (11 volitelů) a Kentucky (8). Harrisová měla v daném čase podle projekcí získat tři volitele ve Vermontu. O pár minut později projekce přiřkly Trumpovi další 4 volitele ze Západní Virginie.

Dvě hodiny po uzavření prvních volebních místností měla Harrisová téměř 8 milionů hlasů, zatímco Trump o milion více. Na počet volitelů ale podle projekcí vedl se ziskem 90 oproti 27 u Harrisové.

K výše uvedeným si přičetl Trump 30 volitelů z Floridy, 11 z Tennessee, 9 z Alabamy, 7 z Oklahomy a 10 z Missouri. Harrisová si naopak podle projekcí připočítala 10 volitelů za Maryland, 3 volitele za DC (District of Columbia) a 11 volitelů za Massachusetts.  

Dvě a půl hodiny po uzavření prvních volebních místností měl Trump na kontě už 105 volitelů. Podle projekcí získal 9 dalších za Jižní Karolínu a 6 za Arkansas. O půl hodiny později projekce přiřkly Trumpovi 3 volitele z Wyomingu a stejný počet z Jižní a Severní Dakoty.

Dalších 40 volitelů by měl získat v Texasu, naopak Harissová si zajistila 22 volitelů za Illinois a Delaware a 28 volitelů za New York. 14 volitelů pak získala za New Jersey. Tři a půl hodiny po uzavření prvních volebních místností tak měla Harrisová na kontě 99 volitelů, zatímco Trump si po predikované výhře Ohiu připsal 178 volitelů.

Trump následně vyhrál v Missouri, Montaně i Utahu. Získal také Iowu a Idaho. Harrisová naopak vyhrála ve státech Colorado, Washington a Kalifornie. Pět hodin po uzavření volebních místností tak měla na kontě 153 volitelů, zatímco Trump 211.

Objevila se také první predikce, podle níž vyhraje volby Donald Trump. Uvedl to deník The New York Times s tím, že získá 286 volitelů. Má šanci na výhru v Pensylvánii, navíc je podle serveru jasným favoritem v Georgii a Severní Karolíně. 

Po šesté hodině ranní se stav obou kandidátů přiblížil na 230:210 volitelům ve prospěch Trumpa, jemuž AP přisoudila důležité vítězství v Severní Karolíně. Harrisová mezitím získala Oregon, Nové Mexiko, Havaj a Virginii. 

Trump podle projekcí NBC či CNN vyhraje také v Georgii, která se společně se Severní Karolínou řadí mezi tzv. nerozhodnuté státy, kde se rozhoduje o celkovém vítězi voleb. Georgia přináší úspěšnému kandidátovi 16 hlasů volitelů. Exprezident si tak polepšil na 246 a přiblížil se magické hranici 270 volitelů. 

Trump už podle amerických médií vyrazil do štábu, kde jeho příznivci sledují výsledky, přičemž se očekává, že v průběhu volební noci promluví ke shromážděným lidem. Harrisová údajně projev zatím neplánuje. Mluvčí Trumpovy kampaně Karoline Leavittová si mezitím rýpla do dění ve štábu demokratické kandidátky, kde došlo k vypnutí televizního vysílání s průběžnými výsledky. "Vypadá to, že radost opustila budovu," napsala na síti X. 

V 7:00 středoevropského času se na Aljašce uzavřely poslední volební místnosti, takže v tu chvíli bylo možné konstatovat, že o vítězi voleb je definitivně rozhodnuto, ačkoliv sčítání pokračuje a nový prezident ještě není znám. Dramatickým zůstává souboj o triumf v Nevadě, kde Trump sice po sečtení přibližně 70 procent vedl o více než 38 tisíc hlasů, ale NBC News konstatovala, že zdejší duel je příliš těsný na to, aby se dal prohlásit jeho vítěz.

Žádné překvapení nenastalo ve státě New Hampshire, kde americké televize označily Harrisovou jako vítězku. Ve hře však v tomto případě byli jen čtyři volitelé. Trump zde při prezidentských volbách prohrál i potřetí v řadě. 

Televizní stanice Fox News posléze jako první ze všech prohlásila Trumpa vítězem v klíčové Pensylvánii. Označila to za jeho zatím nejdůležitější vítězství a zdůraznila, že v takovém případě by k celkovému vítězství chyběli exprezidentovi jen tři další volitelé. AP mu zase připsala triumf v druhém kongresovém okrsku v Maine, NBC News mu přičetla čtyři volitele za Nebrasku. Trumpovo vítězství v Pensylvánii následně potvrdily i další televizní stanice či agentura AP. 

Sám Trump poté vystoupil na pódium ve svém volebním štábu a za přítomnosti rodiny či kandidáta na viceprezidenta J. D. Vanceho se prohlásil za 47. prezidenta Spojených států amerických. Harrisová byla v průběhu jeho projevu označena za vítězku v Minnesotě a New Jersey. 

O výhře ve volbách nakonec rozhodl nerozhodnutý stát Wisconsin, ve kterém Trump získal 10 volitelů. Se ziskem minimálně 277 volitelů se tak oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Hlasy ještě nejsou na 100 % sečteny, změny už se ale neočekávají.

Počty volitelů jsou důležitější než samotné počty hlasů, které nejsou tak průkazné. Navíc se předpokládalo, že sčítání výsledků bude zpočátku dominovat republikánský kandidát. Jeho demokratická protivnice začne náskok stahovat až v nadcházejících hodinách.

Fenomen, který je nazýván „červená fata morgána“ nebo „modrý posun“, popisuje situaci, kdy se počáteční vedení republikánského kandidáta po uzavření volebních místností ztratí, jakmile jsou započítány korespondenční hlasy, jejichž součet se započítá později.

Tento jev se stal známým po volbách v roce 2020, kdy počítání korespondenčních hlasů ve státech jako Georgia nebo Pensylvánie prodlužovalo výsledky voleb i o několik dní. Bývalý prezident Donald Trump na tento jev poukazoval při šíření nepravdivých tvrzení o volebních podvodech, přičemž realita spočívá v různých pravidlech o tom, kdy mohou být korespondenční hlasy započítány.

Minulé volby se nesly v duchu těsných vítězství, jako například v roce 2000, kdy George W. Bush porazil Ala Gorea v klíčové Floridě jen o několik stovek hlasů. Nicméně v posledních dnech předchozích voleb se vždy nějak rýsovala preference voličů.

Tentokrát tomu tak není, protože v průzkumech nevykrystalizoval jasný vítěz a ukazatele se rozcházejí. Například nedávný průzkum z republikánského státu Iowa ukázal překvapivý náskok Harrisové, což u mnohých vyvolalo překvapení.

Výsledek letošních voleb může nakonec záviset na výsledcích v sedmi klíčových nerozhodnutých státech, tzv. „swing“ states: Pensylvánii, Georgii, Severní Karolíně, Michiganu, Wisconsinu, Arizoně a Nevadě. V každém z nich mají oba kandidáti reálnou šanci zvítězit, což zvyšuje tlak a napětí nejen na kandidáty, ale i na jejich týmy.

Před uzavřením volebních místností hlásily některé klíčové státy vysokou volební účast, a to i přes údajné hrozby, které měly za cíl narušit hlasování. Státy jako Michigan, Wisconsin a Georgia obdržely hrozby, které podle FBI „zřejmě pocházejí z ruských emailových domén“, ale žádné z nich nebyly shledány důvěryhodnými.

Oba prezidentští kandidáti se soustředí na zvýšení účasti. Viceprezidentka Kamala Harris dnes odpoledne telefonovala voličům ve Washingtonu, D.C., zatímco Donald Trump motivoval voliče k účasti na posledních telefonických konferencích.

V Michiganu a Georgii se očekává rekordní účast, přičemž Michigan hlásí 3,3 milionu předčasných hlasů a Georgia již odpoledne zaregistrovala kolem 700 tisíc hlasů. Kvůli nedůvěryhodným bombovým hrozbám v Georgii došlo ke krátkému uzavření čtyř volebních míst v okresech Gwinnett, Clayton a Fulton.

V Arizoně se v okrese Apache vyskytly problémy s hlasovacími stroji, což vedlo k dlouhým čekacím dobám a nedostatku provizorních lístků. V Pensylvánii očekává guvernér Josh Shapiro rychlejší sčítání než v roce 2020, kdy trvalo několik dní.

Oba kandidáti se v posledních týdnech soustředili právě na Pensylvánii. Její přezdívka „Keystone State,“ tedy „klíčový stát,“ je letos více než příhodná. Harrisová zde zakončila svou předvolební kampaň v pondělí večer před ikonickým schodištěm muzea ve Filadelfii, známým ze scény filmu Rocky. Tento symbolický závěr kampaně zdůraznil důležitost Pensylvánie jako klíčového bojiště těchto voleb.

V některých případech, zejména v klíčových státech, by malé rozdíly ve výsledcích mohly vyžadovat přepočty hlasů. Například právě v Pensylvánii by byl přepočet nezbytný, pokud by rozdíl mezi hlasy vítěze a poraženého činil méně než půl procenta.

V předchozích volbách, jako například v roce 2020, byl vítěz Joe Biden vyhlášen až čtyři dny po dni voleb, kdy rozhodly výsledky ve zmíněné  Pensylvánii. V jiných volbách byl vítěz oznámen mnohem dříve; například v roce 2016 byl Trump prohlášen za vítěze několik hodin po uzavření volebních místností.

Související

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) prezidentské volby USA 2024 Donald Trump Kamala Harrisová Volby USA

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy