Německé volby už zítra: Co vše by nás mělo zajímat?

Podle amerického deníku The Washington Post jde o poměrně klidné volby. Porovnává je totiž s těmi americkými prezidentskými, přičemž v případě těch německých se konala jen jedna větší předvolební debata. Navíc se zdá, že německá politická scéna je poměrně konsenzuálního charakteru a neočekávají se velké ideologické spory mezi nejrelevantnějšími stranami.

Proč jsou tyto volby důležité?

I když se na první pohled zdá, že jde o volby jasné a poklidné, zároveň se jedná také o klíčové volby pro německé dějiny. Od druhé světové války se totiž nikdy nestalo, že by do parlamentu pronikli zástupci z krajně pravicové části politického spektra. To se změní zcela jistě – antiimigrantská Alternativa pro Německo (AfD) zřejmě získá významný počet hlasů, velkou otázkou tak je, kolik jich nakonec bude. Německo je navíc nejpočetnějším unijním národem a také ekonomicky nejsilnějším. Obě soupeřící strany – sociální demokraté a křesťanští demokraté – nesouhlasí s kurzem americké zahraniční politiky, kterou razí Donald Trump. Výsledná koalice tak bude důležitá i v tom, jak těsně bude EU s USA spolupracovat. Pokud zvítězí Merkelová, může jí to dodat silnější pozici pro jednání s Trumpem, zvítězili by však levicoví SPD, hrozí, že příkop mezi USA a Unií se prohloubí.

Kdo jsou hlavní soupeři?

Lze mluvit o šesti relevantních politických stranách, jen dvě jsou ale natolik silné, že mají šanci zvítězit. Kancléřka „Mutti“ Merkelová vede zemi už 12 let a očekává se, že přihodí další čtyři roky. Merkelová vyrůstala v komunistickém Východním Německu a pyšní se doktorátem z fyzikální chemie. Její oponent Martin Schulz pochází z dělnické rodiny, dlouho působil jako šéf Evropského parlamentu. Dalšími důležitými hráči jsou Alternativa pro Německo (AfD), Liberální demokraté (FDP), Zelení a Levice.

Jak Němci hlasují?

Německý volič má fakticky dva hlasy. Jedním si volí svého zástupce do Parlamentu přímo v obvodu, druhým hlasem volí stranu, kterou preferuje. Volí každý občan, který dosáhl 18 let věku. Německo se dělí na 299 obvodů, z „prvního hlasování“ tak vzejde 299 nových členů Bundestagu. „Druhé hlasy“ se pak rozdělují na úrovni zemské, tedy na 16 úrovních. Pak už se zbylá křesla dělí na základě proporčního klíče podle toho, kolik hlasů která strana získala. Strana musí překročit 5procentní hranici pro přepočet na mandáty (nebo musí získat alespoň tři křesla přímo z obvodů).

Zřejmě vyhraje Merkelová: Jak ale získá křeslo kancléřky?

Ačkoliv průzkumy favorizují CDU-CSU, není pravděpodobné, že by strana Angely Merkelové získala nadpoloviční většinu k vládě jedné strany. Koaliční vyjednávání pak může trvat několik málo dní, ale i měsíců. Až dojde k dohodě mezi stranami, vláda vznikne zvolením kancléřky do úřadu v Bundestagu.

Jaké koalice připadají v úvahu?

Velká koalice – Mnoho Němců by si přálo pokračování velké koalice mezi středopravou CDU-CSU a středolevými sociálními demokraty (SPD). Takovéto spojení vyjadřuje výše zmíněné konsenzuální prostředí německé politiky.

Koalice CDU s jednou nebo dvěma menšími stranami – Pravděpodobně by pak šlo o liberály (FDP) nebo Zelené. S prvně jmenovanou stranou už Merkelová spolupracovala v období 2009 až 2013. Je otázkou, zda by šli do vlády znovu, protože po roce 2013 vypadli z Parlamentu. U Zelených je problematický fakt, že v posledním období ztratili část voličů a je otázkou, jak velký budou mít koaliční potenciál.

Koalice bez Merkelové – Tato varianta bude ve hře pouze v případě, že sociální demokraté získají dostatečně silný mandát na to, aby mohli vyjednávat i s jinými subjekty. Druhou věcí je schopnost takovou koalici vyjednat. Možnou by se tak zdála koalice SPD, Zelených, Levice a možná i FDP. Je však otázkou, zda bude pro sociální demokraty přijatelné, aby ve vládě seděli zástupci postkomunistické levice.