Češi patří mezi ty evropské země, které zavedly jedny z nejpřísnějších opatření v Evropě. Ukazuje to studie slovenských analytiků s tím, že zatímco vnitrozemská opatření byla spíše mírnějšího rázu, v uzavření hranic jednala vlád přísněji než kdekoliv jinde.
Slovenské Centrum pro veřejnou politiku porovnalo přístup jednotlivých evropských zemí k opatřením proti koronaviru a šíření nemoci covid-19. Opatření, která jednotlivé země přijaly, rozdělilo do dvou kategorií.
V první z nich odborníci hodnotili omezení aktivit a pohybu. "Většina zemí opatření zpřísnila postupně. Nejdříve zákazem hromadných akcí (někdy s postupným snižování limitů na počet osob), zavřením některých nebo všech gastronomických provozů a také škol. Několik zemí již v tomto období zároveň vyhlásilo nějakou formu nouzového stavu," píše se ve studii.
Ve většině případů přišla po této "náběhové" fázi hlavní fáze ve formě vnitrostátní karantény, takzvaného lockdownu. Ten se projevil kombinací omezení scházení, omezení pohybu obyvatelstva, omezení maloobchodu,zavádění práce z domu a dodatečnými opatřeními, jakými je například nošení roušek.
V rámci této analýzy se Česko řadí k zemím, které zavedly spíše mírnější opatření, podobně jako Maďarsko, Rakousko nebo Velká Británie. Ke slabším nařízením sáhlo například Slovensko, Dánsko, Estonsko, Litva a další státy.
Naopak přísnější opatření zavedly Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Řecko a Irsko. Nejpřísněji se pak k pandemii z hlediska vnitrostátní ochrany postavil Kypr, Rumunsko, Španělsko a Itálie.
Paradoxně žádná z těchto zemí nezavedla tak přísnou ochranu hranic, jako právě Česko. To spolu se Slovenskem a Finskem náleží ve druhé části studie k zemím, které zavedly tu nejpřísnějších ochranu vůbec.
Menší opatření zavedlo například Dánsko, Chorvatsko, Maďarsko, Litva, ale i Španělsko nebo Itálie, kde byla situace jednu dobu nejhorší. Nejméně přísnou ochranu hranic pak zavedla Velká Británie, Bulharsko, Řecko nebo Portugalsko.
Studie podotkla, že Česko a Finsko dokonce jako jediné země zakázaly vycestovat svým vlastním občanům. V tomto ohledu tak tuzemské nařízení bylo spolu s Finskem tím nejpřísnějším v Evropě.
"Opatření na ochranu zemí proti pandemii covid-19 jsou v mnoha z těchto států zdrojem národní frustrace či naopak hrdosti. Do první kategorie spadá například Spojené království. Tam rychlé šíření doprovázené poměrně vysokou úrovní nákazy u zdravotnického personálu a zejména v zařízeních pečujících o seniory, spojené s mediální diskusí o nedostatku ochranného materiálu v nemocnicích, způsobilo u části obyvatelstva šok," píší autoři studie.
"Na druhé straně v zemích s nízkou úrovní nákazy, což obyvatelstvo vnímá pozitivně jako důsledek rychlé reakce své vlády, lze sledovat určitý tón uspokojení, že země situaci zvládla lépe, než "bohatý Západ". To jsme zjistili v případě Chorvatska, Řecka, České republiky či Slovenska," dodali.
Související
Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 1 hodinou
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 1 hodinou
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 2 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 4 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 4 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 5 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
včera
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
včera
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.
Zdroj: Petr Nutil