Polské bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti kvůli hrozbě bombových útoků a záškodnických akcí ze strany Ruska na území Evropy, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý. Reagoval tak na článek deníku Financial Times, že Moskva plánuje násilné sabotáže v zahraničí.
Kosiniak-Kamysz během rozhovoru pro polský deník Fakt potvrdil, že hrozby ze strany Ruska jsou reálné. "Ano, takové riziko hrozí. Bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti, aby zamezily všem akcím ohrožujícím Polsko," uvedl.
Polský ministr obrany připomněl, že tajné služby již v uplynulých týdnech oznámily zatčení několika lidí. "Byly zadrženy osoby podezřelé ze sabotáže a skutků namířených proti zájmům Polska, které mohly na důležitých místech způsobit požáry," dodal.
Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.
"Vyhodnotili jsme, že riziko státem kontrolovaných sabotážních akcí výrazně vzrostlo," uvedl Thomas Haldenwang, který je šéfem německé civilní kontrarozvědky. Moskva se podle něj nebrání útokům, které by Evropě způsobily zásadní škody.
Podle Keira Gilese z institutu Chatham House je jasně patrné, že Rusové zesílili své aktivity. "Nedá se říci, zda je to tím, že do operací nasazují více zdrojů, nebo zda jsou více ledabylí a nechají se chytit, nebo zda se západní kontrarozvědky zlepšily v odhalování a zastavování takových akcí. Ať je to, jak chce, děje se toho hodně," konstatoval.
Nejmenovaný představitel evropských tajných služeb podle deníku prohlásil, že Rusko se snaží vyvinout co největší tlak na evropské státy, přičemž k tomu s vědomím prezidenta Vladimira Putina hodlá využít sabotáže, dezinformace i kybernetické útoky.
Ruské snahy podle FT souvisí s tím, co se dělo předloni po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Řada zemí tehdy dohromady vypověděla přes 600 ruských agentů, kteří v nich prováděli špionážní činnost pod diplomatickým krytím.
Související
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Wladyslaw Kosiniak-Kamysz , Polsko , Rusko , FSB (ruská kontrarozvědka) , špionáž
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák