Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků

Návrh novely atomového zákona reflektuje aktuální situaci i nové trendy v jaderné energetice, které se týkají především využívání malých modulárních reaktorů. „Je to důležité. Bez této úpravy legislativy by bylo obtížné postavit a spustit nové jaderné bloky v roce 2036. Reagujeme tím i na současný technologický vývoj, který vidíme třeba u malých modulárních reaktorů,“ vysvětlil premiér Petr Fiala, který návrh novely zákona předkládal vládě společně s předsedkyní Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.

Novela atomového zákona zkracuje a zjednodušuje povolovací procesy výstavby nových jaderných zdrojů a zavádí některé nové instituty, které přinášejí například vyšší míru právní jistoty v otázce regulatorních požadavků. „Všechno směřuje k tomu, aby při zachování veškerých bezpečnostních standardů byly povolovací procesy kratší a efektivnější,“ zdůraznil předseda vlády.

Vláda projednala také nový zákon o Národní rozvojové bance. Ta by měla být kvůli svému specifickému postavení – výkonu činnosti ve veřejném zájmu – vyňata z regulatorního rámce upravujícího činnost bank daného předpisy Evropské unie. Pravidla její činnosti tam, kde se odklánějí od obecného zákona o bankách, a tedy od činnosti komerčních bank, budou nastavena zvláštním zákonem.

„Je to zákon, který je také velmi důležitý pro strategické investice a pro rozvoj České republiky. Navržená úprava umožní státu mnohem lépe investovat do strategických projektů,“ uvedl premiér Fiala. Jde o další krok v procesu spojování Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. „Plníme tím naše programové prohlášení, ve kterém jsme se zavázali, že do finančního zajištění místních projektů více zapojíme Národní rozvojovou banku, jejíž význam chceme posílit dle západoevropských vzorů,“ připomněl předseda vlády. Stát bude moci například poskytnout záruky za některé dluhy Národní rozvojové banky, která tak získá snazší přístup k dalším finančním zdrojům ze zahraničí a ty bude možné využít na podporu projektů formou návratného úvěrového financování namísto současných státních dotací. 

Vláda se zabývala již třetím antibyrokratickým balíčkem. Předchozí dva obsahovaly celkem 43 opatření, která měla za cíl zrušit zbytečná byrokratická nařízení a regulace. Třetí balíček se soustředí na tzv. samoreportovací povinnosti, které buď nedávají smysl, anebo je možné místo nich využít digitalizaci či elektronické nástroje.

„Obsahuje například zrušení povinnosti písemně ohlašovat úřadům práce podíl osob se zdravotním postižením pro ty, kteří zaměstnávají více než padesát procent těchto osob, možnost zaměstnavatelů zasílat zaměstnancům některé dokumenty, jako je mzdový výměr, elektronicky, zrušení nutnosti dodávat fyzickou fotografii při žádosti o průkaz osoby se zdravotním hendikepem a řada podobných věcí, které se ukazují v praxi zbytečné a zatěžující, ale přesto tuto povinnost stát dosud vyžadoval,“ vypočítal premiér Fiala.

Kabinet se zabýval také možnostmi, jak pomoci ovocnářům, školkařům či vinařům překlenout obtížné období, do kterého se dostali poté, co v některých oblastech až sto procent jejich budoucí úrody spálily dubnové dvoutýdenní mrazy. Česko již kvůli této přírodní pohromě požádalo Evropskou komisi o podporu z krizového balíčku EU ve výši 100 milionů eur, Ministerstvo zemědělství má také pro případnou kompenzaci části škod způsobených zemědělcům velmi nepříznivými klimatickými jevy notifikovaný Rámcový program pro řešení rizik a krizí v zemědělství, který byl aktuálně notifikován u Komise do konce roku 2028. Další možností je využít i provozních úvěrů prostřednictvím Podpůrného a garančního a rolnického fondu na podporu prostřednictvím snížení jistiny provozních úvěrů, poskytnutých komerčními finančními institucemi. Vláda se konkrétními formami pomoci bude ještě zabývat na některém z dalších jednání.

Vláda projednala rovněž návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní. Změny, které obsahuje, vycházejí z většinové shody v rámci Asociace krajů ČR a týkají se postupného navyšování alokace daňových podílů krajů na celostátním hrubém výnosu ze sdílených daní ze stávající hodnoty 9,76 % až na hodnotu 10,26 % s účinností k 1. lednu 2027. Změnit se má i způsob výpočtu, jakým se tyto peníze mezi jednotlivé kraje přidělují. Nový model nastavuje celkem osm objektivních kritérií s konkrétní percentuálně vahou na celkovou sumu. Výpočet se bude každý rok aktualizovat na základě konkrétních statistických údajů, jako je například počet obyvatel kraje, počet kilometrů krajských silnic nebo počet dětí, žáků a studentů škol zřizovaných krajem. 

Ministři a ministryně schválili také návrh novel zákonů o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění, jejichž cílem je umožnit poskytovatelům ve vybraných typech zařízení sociálních služeb poskytovat také tzv. sociálně-zdravotní služby, tedy kombinovat sociální službu se zdravotní službou. Zatímco sociální služby by byly nadále hrazeny jako dosud, zdravotní péči o klienty, kteří to potřebují, by hradily zdravotní pojišťovny.

Vláda chce novelizovat také zákon o nemocenském pojištění. Hlavním cílem změn je další pokrok v digitalizaci souvisejících agend. Po vzoru již fungující e-neschopenky, která vede elektronicky veškerou agendu spojenou s dočasnou pracovní neschopností, by měla novela umožnit zdigitalizovat procesy u ostatních dávek nemocenského pojištění, tedy u peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného, u otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Návrh také právně zakotvuje vznik nového komplexního Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, který v sobě bude zahrnovat stávající jednotlivé informační systémy MPSV i ostatních resortních organizací. 

Kabinet projednal rovněž návrh novely veterinárního zákona a souvisejících právních norem, která reaguje na nové evropské předpisy a poznatky z praxe v oblastech veterinární hygieny, zdraví zvířat a kontroly dovozu, tranzitu a vývozu kontrolovaného zboží. Jednou z navržených změn je třeba v zákoně na ochranu zvířat proti týrání nová povinnost zavést kamerové systémy na jatkách jako prevence proti nevhodnému zacházení s poráženými zvířaty.