V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Od 1. ledna 2029 převezmou fungování letecké záchranné služby noví či staronoví provozovatelé vzešlí z výběrového řízení, které pro osm základen, jež budou od tohoto data zajišťovány soukromými firmami, vypíše v březnu příštího roku Ministerstvo zdravotnictví. K podpisu smluv, které budou uzavřeny na 15 let, tedy do konce roku 2043, by mělo dojít příští rok v září.

Vládou schválený plán Ministerstva zdravotnictví na zabezpečení činnosti LZS po 31. prosinci 2028, kdy současným provozovatelům vyprší současné smlouvy, počítá s rozšířením dosavadních deseti základen (Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc, Brno, Ostrava) o jedenáctou pokrývající Karlovarský kraj a s uzavřením smlouvy se Slovenskem o pokrývání území Zlínského kraje z jeho základny v Trenčíně. Zároveň dojde k rozšíření počtu základen, které budou zajišťovat nepřetržitý provoz, ze šesti na osm. Tři stanoviště namísto dosavadních dvou bude zajišťovat stát za pomoci Policie ČR – kromě Prahy a Brna to bude nově i Ostrava. Letecká záchranná služba funguje v Česku už více než 35 let a má nezastupitelnou roli v zajišťování rychlé lékařské péče v život ohrožujících případech.

Vláda odsouhlasila parametry dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj Živel 3, který bude spuštěn Státním fondem podpory investic. Program kombinující dotaci a výhodný úvěr má pomoci s obnovou obydlí zničených živelní pohromou, v tomto případě zářijovými ničivými povodněmi. Podporu bude možné využít na opravu obydlí nebo jeho části poškozené povodněmi, na výstavbu nového obydlí včetně případné demolice zničeného obydlí, ale i na pořízení nového obydlí koupí nebo nabytím v dražbě. Fond bude mít pro tento program k dispozici 3,5 miliardy korun, ale úvěrová část se bude postupně do jeho rozpočtu zase vracet.

Kabinet také rozhodl, že kraje už nebudou muset držet pro potřeby cizinců s udělenou dočasnou ochranou, kteří potřebují zajistit ubytování, celkem 50 000 ubytovacích míst, jak nařídila vláda. Poptávka po ubytování od začátku ruské agrese proti Ukrajině silně poklesla a změnily se i zákonné parametry, kdo má na zajištění ubytování nárok. Vláda proto snížila celkovou kvótu pro kraje na 20 000 míst.

Ministři a ministryně si odsouhlasili také plán legislativních prací vlády na příští rok. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední rok funkčního období vlády, soustředí se kabinet především na prosazování legislativních změn, které vyplývají z požadavků Evropské unie na implementaci nových unijních předpisů. Klíčovým zákonem bude jako každý rok návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 a vláda chce připravit mimo jiné také věcný záměr rekodifikace územního plánování, novelu zákona o digitální ekonomice nebo návrh zákona o transparentnosti a cílení politické reklamy.

Vláda schválila také akční plán boje proti korupci na roky 2025 a 2026, který obsahuje seznam úkolů pro poslední dva roky platnosti Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026. I v tomto případě chce vláda především dokončit rozdělanou práci na potřebných změnách legislativy, což se týká třeba návrhu zákona o regulaci lobbování, novely zákona o zadávání veřejných zakázek, návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a související novely Ústavy. Dotáhnout chce také záměr zřídit registr lobbování nebo přijmout a zveřejnit kodex chování pro osoby ve vrcholných výkonných funkcích s jasnými pokyny týkajícími se střetu zájmů a dalších záležitostí souvisejících s integritou.