V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

Od 1. ledna 2029 převezmou fungování letecké záchranné služby noví či staronoví provozovatelé vzešlí z výběrového řízení, které pro osm základen, jež budou od tohoto data zajišťovány soukromými firmami, vypíše v březnu příštího roku Ministerstvo zdravotnictví. K podpisu smluv, které budou uzavřeny na 15 let, tedy do konce roku 2043, by mělo dojít příští rok v září.

Vládou schválený plán Ministerstva zdravotnictví na zabezpečení činnosti LZS po 31. prosinci 2028, kdy současným provozovatelům vyprší současné smlouvy, počítá s rozšířením dosavadních deseti základen (Praha, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Jihlava, Olomouc, Brno, Ostrava) o jedenáctou pokrývající Karlovarský kraj a s uzavřením smlouvy se Slovenskem o pokrývání území Zlínského kraje z jeho základny v Trenčíně. Zároveň dojde k rozšíření počtu základen, které budou zajišťovat nepřetržitý provoz, ze šesti na osm. Tři stanoviště namísto dosavadních dvou bude zajišťovat stát za pomoci Policie ČR – kromě Prahy a Brna to bude nově i Ostrava. Letecká záchranná služba funguje v Česku už více než 35 let a má nezastupitelnou roli v zajišťování rychlé lékařské péče v život ohrožujících případech.

Vláda odsouhlasila parametry dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj Živel 3, který bude spuštěn Státním fondem podpory investic. Program kombinující dotaci a výhodný úvěr má pomoci s obnovou obydlí zničených živelní pohromou, v tomto případě zářijovými ničivými povodněmi. Podporu bude možné využít na opravu obydlí nebo jeho části poškozené povodněmi, na výstavbu nového obydlí včetně případné demolice zničeného obydlí, ale i na pořízení nového obydlí koupí nebo nabytím v dražbě. Fond bude mít pro tento program k dispozici 3,5 miliardy korun, ale úvěrová část se bude postupně do jeho rozpočtu zase vracet.

Kabinet také rozhodl, že kraje už nebudou muset držet pro potřeby cizinců s udělenou dočasnou ochranou, kteří potřebují zajistit ubytování, celkem 50 000 ubytovacích míst, jak nařídila vláda. Poptávka po ubytování od začátku ruské agrese proti Ukrajině silně poklesla a změnily se i zákonné parametry, kdo má na zajištění ubytování nárok. Vláda proto snížila celkovou kvótu pro kraje na 20 000 míst.

Ministři a ministryně si odsouhlasili také plán legislativních prací vlády na příští rok. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední rok funkčního období vlády, soustředí se kabinet především na prosazování legislativních změn, které vyplývají z požadavků Evropské unie na implementaci nových unijních předpisů. Klíčovým zákonem bude jako každý rok návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 a vláda chce připravit mimo jiné také věcný záměr rekodifikace územního plánování, novelu zákona o digitální ekonomice nebo návrh zákona o transparentnosti a cílení politické reklamy.

Vláda schválila také akční plán boje proti korupci na roky 2025 a 2026, který obsahuje seznam úkolů pro poslední dva roky platnosti Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026. I v tomto případě chce vláda především dokončit rozdělanou práci na potřebných změnách legislativy, což se týká třeba návrhu zákona o regulaci lobbování, novely zákona o zadávání veřejných zakázek, návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí a novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a související novely Ústavy. Dotáhnout chce také záměr zřídit registr lobbování nebo přijmout a zveřejnit kodex chování pro osoby ve vrcholných výkonných funkcích s jasnými pokyny týkajícími se střetu zájmů a dalších záležitostí souvisejících s integritou.

Související

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.
Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

Více souvisejících

Vláda ČR záchranáři povodně září 2024 migrace uprchlíci Korupce

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 11 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 12 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 13 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 14 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy