Další oběť koronaviru? Maďarská demokracie, obává se odborník

NÁZOR - Covid-19 si chystá vzít další oběť, varuje Dalibor Roháč v komentáři pro server Washington Post. Slovenský politický ekonom působící v think tanku American Enterprise Institute tvrdí, že touto obětí bude maďarská demokracie.

Bezprecedentní krok

Maďarský parlament má schválit nový zákon, který poskytne kabinetu premiéra Viktora Orbána právní mandát k vládnutí pomocí dekretů, a to bez časového omezení a bez dohledu zákonodárců, poukazuje Roháč. Připomíná, že vláda původně chtěla prosadit legislativu velmi rychle, již 24. března, ale postrádala potřebnou nadpoloviční většinu, aby proces urychlila.

Vládní strana Fidesz nicméně má dostatek hlasů, aby během nadcházejících dnů prosadila zákon standardní cestou, upozorňuje odborník. Drzost, s jakou Orbán uchopil moc, podle něj nemá v moderních evropské historii obdoby.

Nejen Maďarsko, ale i další evropské země vyhlašují nouzový stav a přijímají drakonická opatření, například zastavení letecké dopravy, uzavírání hranice, omezování osobní svobody či znárodňování některých sektorů ekonomiky, přiznává expert. Dodává, že evropské vlády sice potřebují volné ruce, aby mohly bezprostředně reagovat na smrtící pandemii, ale pravomoci, které získávají, jsou posuzovány parlamenty a mají zůstat v platnosti jen po omezenou dobu.

"Podobně maďarská ústava umožňuje vládě udržovat nouzový stav - platný od 11. března - je po úvodní dobu 15 dnů, po které musí požádat o souhlas parlament," pokračuje Roháč. Vysvětluje, že místo požádání parlamentu o prodloužení nouzového stavu na konkrétní dobu, po jejímž uplynutí by situaci v závislosti na potřebě opět posoudili zákonodárci, má nový maďarský zákon umožnit, aby nouzový stav platil tak dlouho, jak vláda uzná za vhodné.  

Během této doby bude pozastavena role parlamentu a vláda bude moci vládnout pomocí dekretů, nebude možné pořádat předčasné volby ani referenda a rozhodovací procedury ústavního soudu bude moci měnit jeho předseda, nastiňuje politický ekonom. Dodává, že navržená legislativa také definuje dva nové trestné činy.

Prvním z nich je porušování karantény, za které hrozí až 5 let vězení a 8 let v případě, že v jeho důsledku někdo zemře, uvádí Roháč. Za ještě problematičtější ale považuje možnost trestat až tříletým vězením šíření "nepravd" či "pokroucených skutečností" o nouzovém stavu způsobem, který může vyburcovat či ovlivnit "velkou skupinu lidí".

Na základně této legislativy vládní média již ostatně volají po stíhání opozičních politiků, kteří se provinili pouze tím, že upozorňují na nedostatečnou připravenost maďarského zdravotnictví na epidemii, konstatuje odborník. Nabádá, že namístě je důkladné zvážení, zda má Orbán dostat takto bezmeznou důvěru.

Hrozí diktatura

Orbánovo dlouholeté premiérství se vyznačuje vytrvalým útokem na vše, co omezuje jeho moc, ať už jde o soudy, občanskou společnost či média, varuje politický ekonom. Připomíná, že předchozí maďarské příklony k autoritářství byly maskovány jako nezbytná reakce na vnější hrozby - zájmy zahraničních korporací během finanční krize, "kosmopolitní elity" během uprchlické krize či filantropa Geoge Sorose, kdykoliv si to situace žádá.  

Věrný své minulosti, Orbán neváhal spojit virus s migrací, poukazuje Roháč. "Bojujeme válku na dvou frontách. První fronta se jmenuje migrace a další patří koronaviru. Existuje logické spojení mezi nimi, jelikož obojí se šíří pohybem," cituje premiérova slova.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je pravda, že prvním pacientem s covid-19 v Maďarsku by zřejmě íránský student, přiznává expert. Dodává, že vláda reagovala zákazem cest do Íránu a dalších zemí a vyhostila 15 íránských studentů.

Zhruba 2,5 tisíce íránských studentů v Maďarsku ale není výsledkem nekontrolované migrace organizované Bruselem, ale ve skutečnosti pramení ze záměrných Orbánových politických kroků, především postupného posilování vztahů Budapešti s Íránem a Sýrií, který se projevuje mimo jiné ve shovívaném přístupu maďarských úřadů k žádostem bohatých Syřanů o povolení k pobytu v zemi, podotýká Roháč.

Nový maďarský zákon na ochranu před koronavirem ukazuje, že Orbán si nenechá ujít závažnou krizi coby příležitost k zajištění si doživotního premiérského křesla, obává se odborník. Konstatuje, že nyní jen máloco naznačuje, že jeho sázka nevyjde, jelikož kombinace národovectví a strachu ze smrtelné a neviditelné hrozby vytváří politicky účinnou směs.

"Pokud nepřijde silný tlak z Bruselu a Washingtonu - které pochopitelně zaměstnávají naléhavější záležitosti - Maďarsko je odsouzeno, aby ze současné krize vyšlo jako celková diktatura," uzavírá Roháč.    

Související

Péter Magyar

Orbánovi se z diplomata vyklubal nový sok. Magyar založil novou stranu

Maďarský právník a bývalý diplomat administrativy premiéra Viktora Orbána, Péter Magyar, který v posledních týdnech vedl dva masové protesty proti Orbánově vládě, nyní zakládá politickou stranu nazvanou TISZA - Tisztelet és Szabadság Párt (Strana respektu). Tuto informaci zveřejnil ve čtvrtek na svém Facebooku.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán demokracie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy