EU dojednala vakcínovou smlouvu na 1,8 miliardy dávek

Evropská komise vyjednala pro členské země Evropské unie nákup 1,8 miliardy dávek vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž kontrakt zajistí státům bloku dodávky do konce roku 2023. Vakcíny vyráběné americkou a německou firmou mají i kvůli problémům s dodávkami společnosti AstraZeneca být hlavním nástrojem, na který chce Brusel v rámci společného očkování v příštích letech vsadit.

"Díky spolehlivým partnerům jako je Pfizer a BioNTech tempo očkování v EU zrychluje," prohlásila šéfka komise při dnešní návštěvě podniku americké společnosti v belgickém městě Puurs. Urychlení jejích dodávek podle von der Leyenové přispěje k tomu, že EU splní cíl naočkovat do července 70 procent všech dospělých, tedy přibližně 250 milionů lidí.

Eurokomisař pověřený dohledem nad urychlením očkovací kampaně Thierry Breton tento týden řekl, že reálně vidí splnění této mety zatím 12 zemí. Státy s pomalejším tempem očkování, mezi něž se řadí i Česko, by však musely zrychlit, aby na cíl dosáhly. Podle posledních údajů ze začátku tohoto týdne bylo zatím v EU plně očkováno necelých deset procent obyvatel.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila zvýšení objemu jednotlivých šarží vakcíny produkovaných v belgickém závodě, díky čemuž může podle von der Leyenové vyrobit o pětinu více dávek.

Nová smlouva, která je dosud největším kontraktem na nákup očkovacích látek, zajistí dostatek dávek k přeočkování a zvýšení imunity, prohlásila německá politička. V příštích dvou letech by díky ní země EU měly mít dostatek vakcín k opakovanému naočkování všech lidí. Detaily smlouvy doladí obě strany v nejbližších dnech.

EU má dosud od firem Pfizer/BioNtech objednáno 600 milionů dávek. Celkem 250 milionů dodá firma ve druhém čtvrtletí. To je více, než všechny ostatní společnosti dohromady.

Brusel dal v minulých dnech najevo, že v budoucnu nebude mít zájem o vakcíny vyráběné společnostmi AstraZeneca a Johnson & Johnson. Vůči prvně jmenované společnosti chystá komise žalobu kvůli tomu, že dodala a plánuje ve stanovených termínech dodávat výrazně nižší množství vakcín, než se zavázala ve smlouvě.

Komise uvedla, že vidí potenciál spíše v takzvaných mRNA vakcínách vyráběných vedle Pfizeru také společností Moderna, jejíž přípravek doplňuje čtveřici dosud schválených vakcín. Podle von der Leyenové se však nemíní omezit pouze na tyto dvě firmy.

"Určitě rozšíříme (porftolio) o další vakcíny, například látky založené na proteinech mají také značný potenciál," řekla šéfka komise. Mezi tyto vakcíny se řadí například preparáty testované společnostmi Novavax či Sanofi-GSK, s nimiž se EU již předběžně na nákupu vakcín dohodla. Látku první společnosti EMA posuzuje, druhá firma zatím žádost nepodala.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

před 23 minutami

před 56 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Ústav pro studium totalitních režimů.

Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti

Od nástupu Ladislava Kudrny do funkce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uplynuly dva roky. Letmé ohlédnutí za jeho dosavadním působením v čele uvedené instituce neskýtá příliš povzbudivý pohled. Pro politickou reprezentaci, která o směřování ústavu naneštěstí fakticky rozhoduje, by mělo jít o příležitost zamyslet se nad tím, zda je ve veřejném zájmu nadále podporovat management, který se krom banálních proklamací na adresu nedávné historie může pochlubit především sérií prohraných soudních sporů s ředitelovými kritiky a současnými i bývalými zaměstnanci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross

Týden před startem světového šampionátu v Praze a Ostravě se český národní tým ukazuje fanouškům v Brně, kde se konají České hokejové hry. Jedná se o závěrečnou přípravu na hokejový vrchol této sezóny v domácím prostředí, a proto není divu, že je o tuto akci mezi hokejisty ohromný zájem a na závěrečnou přípravu tak přijelo ze zámoří až deset hokejistů. Národní tým už ale stihli po úvodním zápase v Brně s Finy (1:4) opustit Filip Zadina ze San Jose a Petr Kodýtek z Ilvesu Tampere. Posilu si pak do realizačního týmu přivedl i ze Sparty, a to trenéra Pražanů Pavla Grosse, jenž bude pomáhat se skautingem. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Anthony Blinken a Yoav Gallant

USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru

Washington nadále odrazuje Izrael od útoku na Rafáh na jihu Pásma Gazy. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena by způsobil nepřijatelné škody, uvedly světové agentury. Izrael podle USA zatím nepředstavil plán ochrany obyvatel, přičemž je známo, že ve městě se tísní až půldruhého milionu lidí, včetně uprchlíků z jiných částí Pásma Gazy. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný

Ruské úřady zatočily se soukromou školou Novokolledž v Novosibirsku, která se jako jedna z mála veřejně vyslovila proti válce na Ukrajině. Dočkala se za to prověrek, pokut a neudělení akreditace. Zakladatel zařízení Sergej Černyšov pak byl označen za tzv. zahraničního agenta, informovala ruská mutace BBC. Škola přestane existovat na konci školního roku. 

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody

Schválení vojenské pomoci Ukrajině ve výši 61 miliard dolarů americkým Kongresem po pětiměsíčním čekání možná způsobilo škody, které se budou na frontě cítit ještě několik měsíců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy