Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko

Turecko se touto akcí snaží donutit Izrael k ukončení vojenských operací v Pásmu Gazy, prohlásil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Izraelská armáda pokračuje v odvetných operacích proti palestinskému hnutí Hamás, které loni v říjnu provedlo teroristický útok na jihu Izraele, při kterém zahynulo na 1200 lidí. Turecká Ankara oznámila ve čtvrtek pozastavení obchodu s Izraelem, zdůvodnila to "zhoršující se humanitární tragédií" v Pásmu Gazy.

Izraelské vládní kruhy se nyní snaží posoudit dopady tohoto kroku na izraelskou ekonomiku. Izrael od Turecka nakupoval paliva, stroje, automobily a zařízení pro zdravotnictví, informuje server Ynet. Šéf izraelské diplomacie Jisrael Kac ve čtvrtek uvedl, že jeho země hodlá na tuto situaci reagovat hledáním nových dodavatelů v zahraničí. Podle zdroje z izraelského ministerstva hospodářství, který cituje server Ynet, se jako možní partneři uvádějí "přátelské země jako Německo, Británie, Česká republika, Maďarsko a Řecko".

Zahraniční obchod mezi Tureckem a Izraelem loni dosáhl zhruba 6,7 miliardy dolarů podle údajů tureckého statistického úřadu.

Turecko obnoví obchod s Izraelem až v případě trvalého příměří v Pásmu Gazy a neomezeného přísunu humanitární pomoci do této palestinské enklávy, uvedl v pátek turecký ministr pro obchod Omer Bolat. Uvedla to agentura Reuters.

Turecko ve čtvrtek zastavilo veškerý vývoz a dovoz do a z Izraele s odvoláním na "zhoršující se humanitární tragédii" na palestinských územích. Bolat v projevu v Istanbulu uvedl, že nekompromisní postoj Izraele a zhoršující se situace v pásmu Gazy přiměly Ankaru k zastavení obchodu.

Turecké ministerstvo obchodu poprvé zavedlo omezení na obchod začátkem dubna, kdy zastavilo vývoz železa a ocelových výrobků i stavebních zařízení. Objem obchodu Turecka a Izraele v roce 2023 činil 6,8 miliardy dolarů (6,3 miliardy eur).

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan "porušuje dohody tím, že blokuje přístavy pro izraelský dovoz a vývoz". Dodal, že Izrael se bude snažit nahradit tyto ztráty místní výrobou a dovozem z jiných zemí.

Turecko se navíc přidá k žalobě Jihoafrické republiky (JAR), která u Mezinárodního soudního dvora obvinila Izrael z genocidy Palestinců v Pásmu Gazy. Uvedla to agentura DPA. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan tento krok oznámil ve středu v Ankaře. Upřesnil, že detaily účasti na žalobě stále dolaďují.

JAR koncem prosince loňského roku zažalovala Izrael na půdě hlavního soudu OSN v Haagu za to, že se podle ní dopustil porušení úmluvy o genocidě. Odvolávala se na násilí ze strany armády a vyjádření izraelských politiků a vojenských velitelů.

Izrael žalobu odsoudil a označil ji za nepodloženou a absurdní.

Soudní dvůr v lednovém předběžném rozhodnutí uznal, že v Pásmu Gazy existuje riziko genocidy, ale nenařídil Izraeli ukončit tamní vojenskou operaci. Soud uvedl, že Izrael musí podniknout všechna opatření nezbytná k zabránění genocidním činům.

Spojené státy obvinění vůči Izraeli za údajnou genocidu v Pásmu Gazy na přeomu roku zkritizovaly. "Tato situace je bezvýznamná, kontraproduktivní a totálně bez jakéhokoli opodstatnění," uvedl pode médií mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby.

Jihoafrická republika se na soud obrátila v souvislosti s izraelským vojenským postupem v Gaze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrzení JAR odmítl. Izrael dlouhodobě odmítá, že by při své ofenzivě proti palestinským militantům používal nepřiměřenou sílu a zdůrazňuje, že jde jen o součást legitimní obrany izraelského území a obyvatelstva. Netanjahu také reagoval, že genocidu nepřišel páchat Izrael.

Expertka na mezinárodní právo Shelly Aviv Jeiniová z Haifské univerzity podle Haaretz zdůraznila, že stížnost JAR nelze brát na lehkou váhu. Prokázání genocidy vyžaduje dokázat záměr vyhladit určitou skupinu lidí a konkrétní činy, které tento záměr naplňují.

JAR tvrdí, že vyjádření vysoce postavených izraelských činitelů a veřejná atmosféra v Izraeli ukazují na záměr vymazat Gazu z mapy. Zároveň poukazuje na škody způsobené civilistům v Gaze a hlad, kterým trpí.

Statisíce lidí v Gaze nemají dostatek pitné vody. Humanitární organizace nemohou distribuovat pomoc, protože tam nikde není bezpečno. Většina nemocnic nefunguje a ostatní jsou přeplněné, nemají dostatek léků ani zdravotnického materiálu.