Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu

Izrael dává palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na přijetí dohody o příměří a propuštění rukojmích, jinak hrozí zahájením pozemní operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.

Informaci zveřejnil americký list The Wall Street Journal s odvoláním na egyptské zdroje. Podle těchto zdrojů Káhira spolupracovala s Izraelem na upraveném návrhu příměří, který předložila Hamásu minulý víkend. Vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár však na návrh nezareagoval, což vyvolává obavy.

Hamás usiluje o dlouhodobé příměří a záruky od USA ohledně respektování klidu zbraní Izraelem. Zároveň však vyjádřil obavy z příliš obecného návrhu příměří, který by mohl umožnit Izraeli obnovit bojové akce. Poslední návrh předpokládá 40denní klid zbraní s propuštěním 33 rukojmích a následné jednání o dlouhodobém příměří.

Vysoké představitelé Hamásu byli pozváni do Káhiry k pokračování jednání. Šéf CIA William Burns dnes dorazil do Egypta na jednání o propuštění rukojmích. V minulosti selhala jednání o příměří, ale Hamás a Izrael se shodli na výměně rukojmích. Izrael odhaduje, že v Pásmu Gazy je stále přes 100 rukojmích.

Pozemní operace izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy by byla "nevýslovnou katastrofou," prohlásil šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Martin Griffiths. Uvedla to agentura AFP.

"Nejjednodušší pravdou je, že pozemní operace ve městě Rafah nebude ničím menším, než nevýslovnou katastrofou. Proti tomu nepomůže žádný humanitární plán," prohlásil Griffiths poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu přislíbil spuštění ofenzívy proti Rafahu. Do města se přitom uchýlilo přibližně 1,5 milionu Palestinců z jiných částí Pásma Gazy ohrožovaných boji.

"Svět už několik týdnů apeluje na zástupce Izraele, aby Rafah ušetřili, ale městu bezprostředně hrozí pozemní operace," prohlásil Griffiths. Její realizaci označil za katastrofický úder nejen pro civilní obyvatelstvo, ale také pro organizace usilující se doručovat humanitární pomoc.

Izrael podnikne invazi do města Rafah na jihu Pásma Gazy s cílem zničit prapory hnutí Hamás. V úterý to prohlásil Netanjahu s tím, že k tomuto kroku dojde bez ohledu na výsledek jednání dohody o příměří.

"Myšlenka, že zastavíme válku dříve, než dosáhneme všech jejích cílů, nepřichází v úvahu. Vstoupíme do Rafahu a zlikvidujeme tam prapory Hamasu - s dohodou nebo bez dohody, abychom dosáhli celkového vítězství," řekl Netanjahu během setkání s rodinami rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás v neděli vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy jsou jedinou zemí, která má schopnost zamezit možné izraelské invazi do města Rafah na jihu Pásma Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Abbás charakterizoval potenciální izraelskou invazi do Rafahu jako "největší katastrofu v historii palestinského lidu".

"Apelujeme na Spojené státy americké, aby požádaly Izrael o zastavení operace v Rafahu, protože Amerika je jedinou zemí, která má schopnost zabránit Izraeli ve spáchání tohoto zločinu," prohlásil palestinský prezident na světovém ekonomickém summitu v saúdskoarabské metropoli Rijádu.

Saúdská Arábie sama na počátku summitu v neděli vyzvala k "stabilitě" v regionu a varovala před důsledky probíhající války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v kontextu globální ekonomiky.

Na summitu v Rijádu se setkají americký ministr zahraničí Antony Blinken, palestinští vůdci a vysocí představitelé dalších zemí, kteří se angažují v zprostředkování příměří mezi Izraelem a Hamásem, dodává AFP.

Ve městě Rafah na jihu palestinské enklávy nalezlo útočiště více než 1,5 milionu Palestinců po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navzdory mezinárodní kritice trvá na tom, že Izrael musí vyslat pozemní síly do Rafahu, jelikož to je podle něj klíčové pro vítězství ve válce s palestinským hnutím Hamás.

Podle izraelských médií opustily město Rafah v Pásmu Gazy před blížící se izraelskou ofenzívou až statisíce lidí. Uvedla to agentura DPA.

Jerusalem Post ve čtvrtek informoval, že od 7. dubna odešlo z Rafahu přibližně 150 000 až 200 000 palestinských civilistů, s odvoláním na armádu. Izraelské ozbrojené síly (IDF) odmítly tuto zprávu komentovat.

Po vypuknutí války v Pásmu Gazy se do Rafahu uchýlilo asi 1,5 milionu lidí z celkového počtu více než 2,2 milionu obyvatel enklávy. Humanitární organizace uvádějí, že během války tam našlo útočiště přes milion lidí.

Izraelská armáda začala 7. dubna stahovat své vojáky z města Chán Júnis, také na jihu Pásma Gazy. Jerusalem Post informoval, že od té doby civilisté opouštějí Rafah a směřují do Chán Junisu.

IDF doufají, že jich bude následovat ještě více a budou se přesouvat do nových stanových táborů zřízených na jihu a ve středu Pásma Gazy.

Podle izraelské rozhlasové stanice bude plánované vojenské operaci Izraele v Rafahu předcházet několikatýdenní evakuace civilistů.

Izrael v týdnu oznámil, že postupuje s plánováním operace ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Mezinárodní společenství však vyjadřuje obavy ve spojitosti s 1,5 miliony Palestinců, kteří se tam nacházejí.

"Izrael postupuje s naší operací proti (hnutí) Hamás v Rafahu," uvedl mluvčí izraelské vlády David Mencer. "Čtyři prapory (Hamasu), které zůstávají v Rafahu, nemohou být před Izraelem uchráněny. Zaútočíme na ně," řekl. Dodal, že mobilizovaly dvě rezervní brigády na obranné a taktické mise proti tomuto palestinskému islamistickému hnutí v Pásmu Gazy.

Od začátku izraelské pozemní operace v Gaze 27. října zničili podle Mencera nejméně 18 nebo 19 z celkového počtu 24 praporů Hamásu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakování uvádí, že Izrael uskuteční útok na Rafah, který je posledním větším sídlem v Pásmu Gazy, do kterého ještě izraelské pozemní síly nevstoupily, připomíná AFP.

Zničení posledních čtyř praporů Hamásu v Rafahu je podle Netanjahua důležité pro naplnění cíle jeho vlády, kterým je eliminace tohoto islamistického hnutí v Pásmu Gazy.

Do města Rafah se uchýlila většina z přibližně 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy a mnozí z nich tam žijí v provizorních táborech. Izrael několik zemí včetně USA, které jsou jeho hlavním spojencem, varovaly před vysláním vojáků do Rafahu a vyjádřily obavy z velkého množství obětí z řad civilistů.

Mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Matthew Miller v dubnu upozornil, že "totální vojenská invaze v Rafahu by měla nesmírně škodlivý účinek" na civilisty, kteří tam uvízli, a v konečném důsledku by uškodila bezpečnosti Izraele.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy