Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
Evropská komise plánuje předložit jejich návrh během května. Komisaři odhadují, že na pokrizovou pomoc by měla EU vyhradit až dva biliony eur (56 bilionů korun). Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v dubnu prohlásila, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.
Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty. Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude reflektovat jejich požadavky.
"Poslanci musejí mít plnohodnotné slovo v tom, kam budou peníze investovány...Jak dává parlament najevo od začátku tohoto mandátu, není pouhou poštovní schránkou," prohlásil minulý týden předseda EP David Sassoli v narážce na dosavadní praxi, kdy EP většinou přes kritická prohlášení schválil víceletý rozpočet v podobě dohodnuté členskými zeměmi.
Podle italského politika by měl rozpočet být co nejvyšší a pomoci zacelit mezery mezi jednotlivými regiony různě zasaženými krizí, nemá však zapomínat ani na "dlouhodobé investice". Poslanci jimi mají na mysli například program na podporu výzkumu Horizont 2000 či studentské výměny Erasmus, o jejichž osud se v souvislosti s podporou ekonomik někteří obávají.
"Postpandemické oživení nesmí být financováno na úkor existujících priorit," uvedl místopředseda nejsilnější lidovecké frakce v EP Siegfried Murešan. Stejně jako další velké europoslanecké kluby mluví i lidovci o tom, že by komise neměla slevit ze svých plánů na podporu zelené a digitální ekonomiky, s níž má podle poslanců plán obnovy sladit.
Parlament již v únoru zkritizoval tehdejší "překrizový" návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, v němž předseda Evropské rady Charles Michel po konzultacích s členskými zeměmi ubral peníze ze zmíněných programů a výrazně snížil celkový objem rozpočtu. Někteří diplomaté očekávají, že podobné tendence mohou mít lídři států i při vyjednávání o novém návrhu. Od polských či českých vládních politiků se navíc ozývají hlasy volající po odkladu klimatických plánů komise v zájmu co nejpružnější pomoci ekonomikám.
Část poslanců se vzhledem k očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že parlament nedostane odpovídající čas na schválení návrhu. Rozpočtový výbor proto minulý týden vyzval komisi, aby do června připravila záložní plán pro případ, že by nebyl rozpočet do konce roku schválen. Výdaje na rok 2021 by se v tom případě začaly automaticky řídit letošním rozpočtem, řada dlouhodobých programů by však bez nového víceletého rámce nepokračovala. "Občané, podniky ani nevládní organizace by neměli pochopení pro výpadek ve financování," komentovala návrh jeho socialistická spoluzpravodajka Margarida Marquesová.
Související
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
Čech prosazuje v Bruselu návrh, který by mohl přitížit Ukrajině
evropský parlament , EU (Evropská unie) , rozpočet , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 44 minutami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 1 hodinou
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 1 hodinou
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 2 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 2 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 2 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 5 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně zdůraznil potřebu posílení obrany Evropy a zvýšení vlastní zbrojní produkce jako odpověď na globální bezpečnostní hrozby. Uvedl to server France24.
Zdroj: Libor Novák