Evropská unie sleduje raketový nárůst cen energií a připravuje návrh nástrojů, jak proti němu bojovat na evropské úrovni. Po dnešním společném jednání unijních ministrů pro energetiku to prohlásila eurokomisařka Kadri Simsonová. Podle španělské ministryně energetiky a životního prostředí Teresy Riberaové chce Brusel návrhy představit "v příštích týdnech".
Ministři se k neformálnímu jednání sešli v době, kdy se řada unijních zemí snaží vlastní cestou vyrovnat s cenami letícími vzhůru zejména v souvislosti s pokrizovým oživením ekonomik. Simsonová prohlásila, že všechny země mohou ke zmírnění dopadů současného vývoje použít standardní nástroje v podobě úprav daně z přidané hodnoty či spotřebních daní, případně přímo podpořit spotřebitele. Komise podle ní zároveň přijde s návrhem možností, kterými by šlo situaci řešit i na celoevropské úrovni.
"Dnes jsem ministrům navrhla vytvoření strukturovanější sady nástrojů, která by podle nás mohla být členským státům pro řešení situace užitečná," řekla komisařka novinářům. Podle španělské ministryně sdělila Simsonová zástupcům unijních vlád, že možnosti budou flexibilní a představí je v příštích týdnech.
Právě ve Španělsku se v posledních měsících ještě více než v ostatních evropských státech včetně Británie prudce zvýšily ceny elektřiny a plynu. Vláda v Madridu se po letních masivních protestech v několika španělských městech rozhodla snížit v zimních měsících daň z elektřiny.
Prudký růst cen energií v Evropě podle analytiků souvisí hlavně se zotavováním ekonomik po pandemii. Poptávka se ale zvyšuje v době, kdy je slabší nabídka. Ceny elektřiny a plynu trhají rekordy každým dnem i za nynějšího mírného počasí a v dohledné době se na tom podle odborníků zřejmě nic nezmění.
Některé evropské státy řeší problém zatím na národní úrovni. Podobně jako Španělsko se rozhodly pomoci firmám a občanům s vysokými účty za energie i další země jako Řecko nebo Francie. Se státem garantovanými úvěry pro krachující energetické firmy, které nejsou při současných velkoobchodních cenách schopny dodávat energie odběratelům za nasmlouvané částky, přišla britská vláda. Naopak mluvčí německého ministerstva hospodářství dnes uvedl, že vláda nevidí žádný důvod k intervenci kvůli vysoké ceně plynu.
Berlín spoléhá na to, že jeho zásobníky brzy začne plnit další plyn od ruské státní firmy Gazprom dodávaný nedávno dokončeným plynovodem Nord Stream 2, což by mohlo cenu stlačit poněkud dolů. Společnost Gazprom a její role v cenotvorbě je ale v rámci Evropské unie předmětem sporů a pochybností. V pátek skupina poslanců Evropského parlamentu požádala Evropskou komisi, aby prošetřila roli Gazpromu v růstu cen plynu v Evropě, protože chování společnosti v nich vzbudilo podezření z manipulace s trhem. Přibližně 40 z celkových zhruba 700 europoslanců uvedlo, že mají podezření, že ruský Gazprom jedná s cílem zvýšit ceny plynu a snaží se vyvíjet nátlak na Evropu, aby souhlasila s rychlým spuštěním plynovodu Nord Stream 2.
Závislost na ruském plynu dnes nepřímo kritizovala i komisařka Simsonová, podle níž může v dlouhodobé perspektivě ke snížení cen přispět přechod na obnovitelné zdroje a vyšší energetická účinnost. "Dnešní situace ukazuje, že musíme snížit naši závislost na nestabilních zahraničních fosilních palivech co nejdříve to půjde," řekla Simsonová.
Pro rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů, s nímž počítá balíček klimatických návrhů představený v červenci Evropskou komisí, se dnes vyslovil i slovinský ministr Jernej Vrtovec, jehož země nyní EU předsedá. Tímto způsobem bude moci Evropa vyrábět více energií na vlastním území a zvýší i svou energetickou bezpečnost.
Před manipulací s cenou plynu v Evropě dnes podle agentury AFP při návštěvě Varšavy varovala americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová. Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států, podle kterých zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu a politický vliv Ruska na Evropu.
Podle úterní zprávy listu The Guardian Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvalo Rusko, aby před zimou poslalo do Evropy více plynu. Do věci se vložila poté, co se Moskva rozhodla nezvyšovat dodávky i přes rekordní růst cen.
Související
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
Energetika , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák