NÁZOR - Koronavirová krize je symetrickým šokem, konstatuje Megan Greeneová v komentáři pro server Politico. Ekonomka působící na Harvard Kennedy School poukazuje, že některé země sice vykazují větší počet obětí než jiné, žádná ale nebude ušetřena dopadů uzavření obchodů a dalších opatření, která mají dostat epidemii pod kontrolu.
Dopad je ničivý
Zotavení ovšem bude zřejmě odlišné a jednotlivé země se z krize dostanou různým tempem, s ohledem na strukturu svých ekonomik a finanční podporu, kterou mohou poskytnout pracovníkům a firmám během aktuálního propadu, očekává ekonomka. Platí to podle ní především o eurozóně, kde bude prohlouben rozdíl mezi severem a jihem.
"Při tolika nezodpovězených otázkách o epidemii je jedinou jistotou, že její ekonomický dopad je již ničivý," píše Greeneová. Upozorňuje, že eurozóna nevstoupila do krize na pevných nohou a v posledním čtvrtletí roku 2019 rostla jen o 0,1 % ve srovnání s předchozím kvartálem.
První letošní čtvrtletí bylo mnohem horší a HDP eurozóny se díky uzavírání ekonomik ve snaze zadržet koronavirus propadlo o 3,8 %, poukazuje odbornice. Dodává, že podle odhadů Evropské komise se hospodářský výkon eurozóny propadne tento rok o 8 %, ale příští rok vykáže šestiprocentní růst.
Francie a Itálie se technicky ocitly v recesi - jejich HDP klesal dvě čtvrtletí po sobě -, zatímco Španělsko zaznamenalo největší propad HDP od zavedení kvartálního měření v roce 1995, uvádí Greeneová. Doplňuje, že i země jako Švédsko, které nezavedlo striktní karanténu, či Česká republika, která byla epidemie velkého rozsahu víceméně ušetřena, očekávají letos šestiprocentní propad svých ekonomik.
Měsíční data ukazují ještě pochmurnější obraz, jelikož maloobchodní tržby se v důsledku uzavření většiny provozoven, k němuž v březnu došlo v eurozóně, meziměsíčně propadly o 11,2 % a německé továrny vykázaly rekordní meziměsíční propad výroby o 15,6 %, varuje ekonomka. Připomíná, že v dubnu poklesl index nákupních manažerů ve službách a výrobě na 13,5 bodu, což je nejnižší zaznamenaná hodnota.
Evropská komise sice předpokládá, že dojde k oživení ve tvaru V, to je však podle expertky v Evropě značně nejisté, jelikož mnoho malých podniků nevyhnutelně zkrachuje a navíc hrozí další vlny epidemie.
Nerovné podmínky
"Pak je zde fakt, že ne všechny země jsou stejně vybavené, aby se odrazily zpět," pokračuje Greeneová. Obává se, že s ohledem na dříve existující nerovnováhu v eurozóně bude oživení pomalejší na jihu Evropy.
Itálie a Španělsko, dvě nejrychleji a nejtvrději zasažené země eurozóny, potápí stupňující se veřejné zadlužení, které omezuje jejich schopnost poskytovat ekonomice stimuly, vysvětluje odbornice. Poukazuje, že Itálie dlužila v roce 2019 na 135 % svého HDP, Španělsko 96 %, zatímco Řecko, které sice jednalo rychle a omezilo dopady koronaviru, nadále trpí nejvyšší zadlužením z evropských zemí, které dosahuje 177 % HDP.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Pokud srovnáme situaci těchto států s Německem, kde se veřejný dluh pohybuje pod 60 % HDP a rozpočet je v přebytku, nepřekvapí, že tato země má mnohem větší manévrovací prostor, který se projevil v pomoci poskytované tamním firmám, uvádí ekonomka. Podotýká, že německá ekonomika tvoří 28 % eurozóny, ale hned 52 % veškeré dosavadní finanční pomoci na zmírnění dopadu protikoronavirových opatření bylo poskytnuto právě v Německu.
Dalším faktorem ovlivňujícím rychlost zotavení je podle expertky struktura ekonomiky jednotlivých zemí a ty státy, kde převažují malé a střední podniky, budou mít větší problém, jelikož tento typ podniků zpravidla nedokáže poskytnout bankám dostatečné záruky na úvěry.
"To je znovu špatná zpráva pro jih," deklaruje ekonomka. Konstatuje, že malé a střední podniky generují 67 % přidané hodnoty v Itálii, 63,5 % v Řecku a 61,3 % ve Španělsku, zatímco unijní průměr je 56 % a v Německu ještě o 2 % nižší.
Malé a střední firmy také zaměstnávají 88 % lidí v Řecku, 78,5 % v Itálii a 72 % ve Španělsku, přičemž průměr v EU je 67 % a v Německu jde o 64 %, nastiňuje Greeneová. Dodává,že jižní země jsou také závislé na tvrdě zasažených sektorech, které se budou zotavovat dlouho - turismu, cestování a pohostinství -, přičemž jen turismus tvoří 20 % HDP Řecka, 15 % HDP Španělska a 13 % HDP Itálie a Kypru.
Nedostatečná společná evropská odpověď na krizi znamená, že epidemie a její důsledky zřejmě dále posílí rozdělení eurozóny, protože dosavadní stimuly byly ponechány na národních vládách, jejichž dluhopisy pouze nakupuje Evropská centrální banka (ECB), aby zajistila, že jejich cena zůstane nízko, rekapituluje odbornice. Za problém považuje to, že ECB toto nemůže činit věčně, navíc za situace, kdy se dostává pod tlak německého ústavního soudu ohledně své politiky během předchozí krize eurozóny.
Nejen eurozóna bude čelit zhroucení ekonomické aktivity a kupícím se dluhům, avšak společná měna pro velmi rozdílné ekonomiky z ní činí unikum, deklaruje ekonomka. Dodává, že pandemie prohlubuje dřívější rozdíly mezi jihem a severem eurozóny a přináší podstatné riziko, že měnová unie směřuje k další dluhové krizi.
"Evropští politici tak možná opět budou muset volit mezi multilateralizací dluhů a přijetím rizika bohatších zemí za ty méně odolné, nebo dalším kolem záchranných balíků a bolestných úspor na jihu," uzavírá Greeneová.
Související
Dvořák se postavil ODS a jmenoval si zmocněnce pro přijetí eura
Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho
eurozóna , Ekonomická krize , EU (Evropská unie) , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 5 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě