Naprosté selhání? Švédský přístup ke koronaviru neodepisujme, nabádá analytička

Tradice kolektivní akce

Mnozí zahraniční pozorovatelé švédskou strategii vnímají jako libertariánský přístup, který byl odsouzen k nezdaru, poukazuje analytička. Zmiňuje titulky z deníků Guardian a New York Times, které švédskou politiku označily za "pravicový model", který je "vražedně pošetilý", a Švédsko přiřkly titul nového "psance".

"Pravda nemůže být odlišnější," deklaruje Brawová. Konstatuje, že verdikt o švédském přístupu stále nelze vynést s ohledem na naše dosud neúplné znalosti, navíc tato strategie nevychází z filozofie "žít a nechat zemřít", kterou prosazují především prezidenti Spojených států a Brazílie, Donald Trump a Jair Bolsonaro.

Švédský model pramení ze švédské tradice kolektivní akce, ve které nese každý zodpovědnost za ochranu země, vysvětluje analytička. Tvrdí, že švédská strategie proti koronaviru je zdravotnickou verzí "totální obrany", kterou země uplatňuje ve vojenské oblasti.

Tato strategie pochází z druhé světové války, přičemž byla vylepšena během studené války a předpokládá, že každý občan musí sehrát svou roli při obraně země, uvádí Brawová. Podotýká, že tváří v tvář silným agresorům, nacistickému Německu a Sovětskému svazu, muselo Švédsko do své obrany zapojit většinu obyvatel, všichni museli projít vojenskou službou a zapojení se očekávalo rovněž od civilistů i firem.   

Podniky jako Volvo tak spolupracovaly s vládou, aby bylo v případě války možné udržet výrobu, a mnoho civilních expertů prošlo výcvikem, aby po případném vypuknutí konfliktu dokázali zastat vládní funkce, nastiňuje analytička. Dodává, že každý civilista mohl být v době krize dobrovolníkem, například řídit nákladní vůz či propůjčit své radistické schopnosti ozbrojeným složkám nebo vládním úřadům.  

"Tento systém byl na konci studené války rozložen, ale v roce 2015 - částečně v reakci na ruskou anexi Krymu a invazi na východ Ukrajiny - švédská vláda rozhodla o oživení programu," píše Brawová. Upozorňuje, že loni bylo zahájeno ve Švédsku první cvičení "totální obrany" od roku 1988, stále probíhá, velí mu armáda, civilní obrana a veřejné bezpečnostní složky, ale účastní se také vládní úřady, firmy a dobrovolníci.

Švédská koronavirová strategie je založena na stejné myšlence, deklaruje analytička. Zdůrazňuje, že nevychází z principu "každý za sebe", jaký prosazují odpůrci nošení roušek ve Spojených státech a Brazílii, ale z principu "každý za společenství".

Karanténa není dlouhodobě udržitelná

Nikdo nepopírá, že švédský přístup zatím vede k mnohem vyššímu počtu obětí než v sousedních zemích, ale ve Stockholmu sázejí na to, že se ukáže jako správný z dlouhodobého hlediska, uvádí Brawová. Připouští však, že srovnání s podobně velkými zeměmi, které vyhlásily včasnou a tvrdou karanténu, jako například Portugalsko, jsou čísla skličující - zatímco Švédsko hlásí přes 61 tisíc nakažených a přes 5.200 mrtvých, Portugalsko eviduje přes 41 tisíc případů nákazy a lehce nad 1.500 obětí.   

"Je ale nutné podotknout, že největší počet úmrtí ve Švédsku nastal v pečovatelských domovech," upozorňuje analytička. Připomíná, že přes 2 tisíce obětí tvoří klienti těchto zařízení a další tisícovka připadá na seniory, kteří sice žijí doma, ale mají státem placeného pečovatele. Přiznává, že problém je třeba řešit, ale zároveň to podle ní znamená, že je příliš brzy na odepsání švédské cesty coby naprostého selhání.

Švédsko vsází na to, že striktní koronavirová pravidla zavedená prakticky ve všech ostatních evropských zemích fungují pouze krátkodobě a že zacházení s lidmi jako s dětmi, které postrádají úsudek, aby činily vlastní rozumná rozhodnutí, není udržitelné, konstatuje Brawová. Doplňuje, že podle tohoto modelu si řešení trvalejší krize, které přichází v opakovaných vlnách, žádá aktivní a odpovědnou participaci občanů na zajišťování bezpečnosti a nečiní z nich pouhé příjemce vládních nařízení.  

Anders Tegnell, epidemiolog pověřený řízením boje s koronavirem ve Švédsku, nedávno prohlásil, že dlouhodobá udržitelnost striktních pravidel není velká, připomíná analytička. "Taková omezení lze zavést jen na omezenou dobu. Tudíž musíte nelézt jinou cestu a náš model se může ukázat jako udržitelnější," cituje jeho slova z rozhovoru pro dánské rádio DR. Dává mu zapravdu a tvrdí, že Švédové ukazují schůdnost kolektivní odpovědnosti.

Ačkoliv švédská vláda vydala pouze doporučení jak se chovat a lidé nečelí pokutám za nenošení roušek, 93 % obyvatel tvrdí, že se doporučeními omezení mezilidského kontaktu řídí, poukazuje Brawová. Soudí, že zahraniční novináři by tedy neměli Švédsko zesměšňovat, ale nastudovat si historické pozadí švédského přístupu a položit si otázku, zda se z něj nelze poučit.

Světová zdravotnická organizace, respektive její přední krizový expert Mike Ryan již označil Švédsko za dobrý příklad způsobu rozvolňování karantény, když v dubnu prohlásil, že švédský model může být cestou zpět do normálu, upozorňuje analytička. Švédský model kolektivní akce tak označuje za důležitou lekci, která přesahuje opatření ve zdravotnictví. Řešení největší krize - klimatické změny - totiž podle ní bude vyžadovat větší změny, než jaké jsou ochotné podstoupit vlády, a aktivní, informovaná participace občanů bude rovněž nutností.